Úvaly reagují na klimatickou změnu

5.8.2020
Redakce

Bude to znamenat celkovou změnu přístupu k tomu, jak funguje naše město ke krajině jako takové. Základem bude zajištění dostatku pitné vody, a to nejen pro letošní rok, ale zejména pro budoucnost. O to by se měla postarat realizace projektu zkapacitnění vodovodního přivaděče z Jiren. Příprava této stavby byla velmi náročná, ale náročná bude i realizace a financování.

Dalším aspektem bude snaha o zajištění co nejpřijatelnějšího prostředí v městském prostoru a ulicích. Dnes již víme, že jeden vzrostlý strom je schopen zajistit stejnou výměnu vody a teplot ve svém okolí jako 7 kW klimatizace. I jen traviny a květiny v ulicích, byť je musíme zalévat, dělají městské prostředí příjemnější. Budeme tedy i nadále umísťovat co nejvíce pouliční zeleně. K zeleni patří i městské lesy. Zde jsme podnikli hned dva zásadní kroky ve změně v přístupu k nim.

Tím prvním je, že jsme požádali Středočeský kraj, aby úvalské lesy přeřadil z kategorie lesů hospodářských na lesy zvláštního určení. V úvalských lesích tak nebude „povinné“ kácení v určitých letech a bude se moci přejít ke kácení výběrovému, především ze zdravotních a bezpečnostních důvodů. Druhým krokem je, že jsme navázali spolupráci se Školním statkem Kostelec nad Černými Lesy, který patří pod Českou zemědělskou univerzitu. Tato školní organizace zavádí do praxe péči o lesy a hospodaření s lesy přírodě co nejbližším způsobem a tímto způsobem se bude od letošního roku starat i o naše lesy. Úvalské lesy projdou změnami, a potrvá-li období sucha i nadále, odumře v nich mnoho stromů. Pracujeme ale na tom, aby naše děti měly lesy v Úvalech v lepším stavu, než jsou teď.

Rekonstrukce zámku Slatiňany je u konce. Návštěvníkům nabídne nové interiéry, kulturní i volnočasové vyžití

K lesům a Úvalům patří i pole. Dnes jsou v okolí obrovské plochy lánů, které bychom chtěli rozčlenit remízky a polními cestami se stromořadími (s tím jsme již začali), ale také bychom chtěli docílit změny způsobu, jakým se na těchto polích hospodaří. Zde však narážíme na obrovskou nevůli a nechuť vlastníků pozemků, kteří často k nim nemají jiný vztah než finanční a nezajímá je nic jiného než to, jestli se jejich pozemky nedají přeměnit na stavební nebo jestli jim zemědělci platí nájem. Kvalita půdy pro ně vůbec není podstatná. Toto bude velmi těžká část změny v přístupu k přírodě a bude trvat nejdelší dobu. Pro hospodaření s vodou v krajině a pro biodiverzitu má však zásadní vliv.

Musím také zmínit rybníky. V současné době finišují projektové dokumentace na rekonstrukci rybníků Horní úvalský a Lhoták. Jejich rekonstrukcí jednak zvýšíme retenční kapacitu a zároveň vybudujeme ostrůvky, kde najdou útočiště vodní ptáci. Se soukromým vlastníkem jednáme také o možnostech vzájemné spolupráce při rekonstrukci rybníka Mlýnského (Prokůpčák).

Na závěr bych chtěl doplnit ještě jednu věc – celé to není jen o tom, co udělá město, kraj nebo stát. Je to také o tom, co jsme schopni a ochotni udělat každý jeden z nás. Pro začátek by třeba stačilo, abychom neházeli kontejnery s odpadky do rybníka nebo nevozili odpad do lesa, což naše technické služby musely hned zkraje roku řešit.

Petr Borecký, starosta města Úvaly a kandidát STAN ve volbách do Zastupitelstva Středočeského kraje

Zaniklé části Prahy, které už dnes na mapě nenajdeme?



Nepřehlédněte