Počet divoce žijících nutrií se za poslední roky rapidně zvýšil
Nutrie vyhledává nížinné mokřady a usazuje se vždy v blízkosti vody, kde si v bažinách na březích nádrží, řek a potoků hloubí nory. Na Berounce byly uniklé nutrie z domácích chovů pozorovány nejprve na Křivoklátsku v roce 1989. Počet divoce žijících nutrií se za poslední roky rapidně zvýšil. V Berouně tak dnes lze zdivočelé nutrie zblízka pozorovat například z mostku vedoucího přes rameno Berounky od Pražské brány k ulici na ostrově. Pro obyvatele se roztomilí tvorové staly vyhledávanou atrakcí a chodí je krmit.
Ničení břehů, destrukce porostů, choroby
Radost z nutrií ovšem nemají přírodovědci. Nutrie je invazivní druh a v přírodě i městech „tropí neplechu“. Hloubení až 15 metrových nor může vést k ničení břehů, povodňových zábran a hrází. Apetitem nutií zase trpí divoce rostoucí mokřadní rostliny, což snižuje jejich různorodost. Kromě toho se nutrie pohybuje ve stejném společenství s potkany a může od nich přenášet choroby, jako například leptospiróza. Může být také hostitelem hlístic, které napadají i člověka.
Skupině vládne alfa samice, v období říje samec
Nutrie říční bývá přezdívána též vodní krysa. Žije v polygamních společenstvích, kterým vládne alfa samice. Pouze v době říje se dočasné vlády ujímá alfa samec. Mladé samice si posléze vytvářejí vlastní teritoria a mladí samci jsou vypuzeni. Nutrie přes den většinou odpočívá, aktivní začne být za šera. Má hnědý kožich a nápadně oranžové zuby, zvané hlodáky. Zabarvení skloviny způsobují sloučeniny železa, které zlepšuje její mechanickou a chemickou odolnost.
Nutrie se dožívá až 6 let, průměrně váží 6 kg , ale dobře živený jedinec i 10 kg. Dorůstá délky 40-70 cm. Volně žijícím nutriím přihrávají mírné zimy, jejich populace se zvětšuje a zmenšuje v závislosti na počasí. Za velkých mrazů trpí omrzlinami a hynou. Zajímavostí je, že po smrti se nutrii po několika hodinách samovolně oddělí ocas od těla.
