Sotva si dnes asi umíme představit, jak náročný, a pro ženu zvlášť, byl život v Praze v 19. století. Žádná elektřina ani technika, jenom každodenní úmorná práce, k tomu četná těhotenství a porody. Přesto některé ženy té doby dokázaly vybudovat neskutečné dílo.
Děti by měly mít nárok na právního zástupce, který by kvalifikovaně hájil jejich práva. V rámci tiskové konference, kde byla kritizována praktická zkušenost s některými sociálními pracovníky, to uvedla advokátka Ivana Spoustová, která se takovými případy zabývá. Tématem byla péče o děti v případech, že se jeden z rodičů dopustil násilí.
Podzim je tady! Je neodmyslitelně spjatý s velkým množstvím přírodnin, které je možno dobře zužitkovat. Ať jsou to kaštany, žaludy, šípky, krásné barevné listí, nebo třeba bukvice. Za všeho je možné vyrobit krásné podzimní dekorace, které zkrášlí váš byt, dům nebo balkon za doslova pár kaček. Jak na to?
7. října 1985 se čtyři palestinští teroristé dopustili poněkud zmateného teroristického činu, únosu osobní dopravní lodi se 748 pasažéry na palubě. Lze mluvit o štěstí, že o život přišel jen jeden z cestujících a celá akce nakonec vyzněla jaksi do ztracena.
Občany Varnsdorfu a dalších míst Šluknovského výběžku, který se nachází v Ústeckém kraji, trápí to, co i jiné okrajové části republiky – nedostupnost, respektive ztížená dostupnost, lékařské péče. Praktici jsou mnohdy v důchodovém věku, chybí mladí nástupci, chybí specialisté, za kterými musí lidé dojíždět více než sedmdesát kilometrů, což se týká také porodů. Co s tím?
Evropští diktátoři a krutovládci jsou nepoučitelní. Tak, jako všude ve světě. Dělají stále tu samou a osudovou chybu. Zpočátku jsou úspěšní, masy lidu jim tleskají, přicházejí vítězné bitvy a vše se zdá být v naprostém pořádku. Moc bývá opojná a působí jako droga. Stále víc, stále víc. Nenasytnost diktátora vzrůstá. A nakonec přijde osudová chyba. Zatouží se zmocnit Velké Británie nebo Ruska, a to jim zlomí vaz.
Budovy nemocnic vybavené špičkovými přístroji tak jak je známe dnes, mohou být nahrazeny stanem na náměstí. Polní nemocnice, jakou znají pamětníci z dob světových válek, může být důsledkem politiky ministra zdravotnictví za hnutí ANO Adama Vojtěcha. S nadsázkou to tak přirovnává Krizový štáb 9. Svou iniciativou chce dosáhnout toho, aby do zdravotnictví šlo 9 procent HDP. Nyní je to 6,8 procenta.
Trávit čas o samotě nebývá pro většinu lidí oblíbenou činností. Mnohé z nás představa samoty příliš neláká. Někoho může přímo děsit. Vyhradit si čas a být sami, jen se svými myšlenkami, může být ale intenzivní zážitek a nezbytná pomoc při dosahování vašich cílů. Udržení mentální síly vyžaduje občasný únik z běžného denního ruchu – čas, kdy se můžeme soustředit na svůj růst.
O historii i současnosti bytů na sídlišti Písnice hovořili nájemníci v rámci akce „Vzpurná Praha“, zorganizované ve dnech 4. – 6. října Kolektivem 115 v Holešovické Šachtě. Na programu třídenního programu byla i další témata, týkající se bydlení, s podtitulem „Za dostupné bydlení pro všechny“.
Z Prahy se velitel Waffen SS, generál Pückler-Burghauss během Pražského povstání ještě dokázal probít až k Čimelicím, tam už ale nebylo kam uhnout. Sovětské a americké jednotky ho tam sevřely v nemilosrdném obklíčení.
Robotizace průmyslu a digitalizace práce jsou budoucností. Je tedy třeba, aby si tyto dovednosti osvojila především mladá generace. Program Meet and Code má ambici seznámit s nimi děti, chce je nadchnout pro moderní technologie. V sobotu 5. října proto odstartoval Evropský týdne programování (CodeWeek).
Vilém (také Vilím) Amort se narodil 7. října 1864 v Kunraticích (K Verneráku čp. 64) do rodiny plné sochařů.
Pokud budeme ve středověku hledat silnou nadnárodní armádu, najdeme jedinou: templáře. Rytíři bojující za osvobození Kristova hrobu byli mimořádně mocní a bohatí. Přesto je francouzský král srazil na kolena a jejich vůdce poslal na popraviště.
Turkobijec František I. Nádasdy (6. října 1555 – 4. ledna 1604) se do dějin zapsal svou věrností králi a zemi, srdcem i duší, talentem a věrností vojáka a velitele a také jako manžel Alžběty Báthoryové známé jako Čachtická paní.
Šedesátá léta. Léta revolty, rockové hudby, hnutím hippies a sexuální revoluce. A nejen to. Byla to doba, kdy poprvé v lidské historii burácení raketových motorů nevyvolávalo v lidech děs, ale toužebné očekávání. Podaří se? Nepodaří se? Člověk konečně objevil něco stejně vzrušujícího, jako byla válka. Politici na obou stranách Atlantiku se dmuli hrdostí, bili se v prsa, ale obyčejní lidé viděli v kosmonautech hrdiny. Gagarin, Glenn, Leonov, Armstrong. Symboly dvou velmocí? Na to lidé nemysleli. Cítili zvláštní, řekl bych, všelidskou hrdost. Ne Sověti, ne Američané, ale lidé to dokázali.
Kdysi bývala meditace považována za něco, čemu se oddávají jen mniši nebo hippies. Dnes je však stále více obecně přijímána. Mnozí lékaři, vysocí manažeři, celebrity a politikové uznávají, jak významný vliv má meditace na jejich mentální, tělesné a duchovní zdraví. Výzkumy ukazují, že meditace mění mozkové vlny a mozek se postupně fyzicky mění. Bylo také prokázáno, že po několika měsících meditace začínají sílit oblasti mozku spojované s učením, pamětí a regulací emocí.
Pravděpodobně se jednalo o nejúžasnější slavnost století, když si syn saského kurfiřta Friedricha Augusta II. bral za ženu dceru habsburského císaře, Marii Josefu. Svatba se sice konala ve Vídni, ale čtyřtýdenní oslavy se odehrávaly na saském dvoře v Drážďanech.
Nejde o nic jiného než o ruční elektrickou vrtačku, základní vybavení dílny každého domácího kutila. Mnozí mají pro jistotu i dvě, nebo tři. Pochopitelně má toto nářadí i široký rozsah užití mezi profesionály. Vděčíme za něj jednomu německému konstruktérovi.
Když česká vláda přišla s tím, že by měl zesnulý zpěvák Karel Gott mít stání pohřeb, tak to řada lidí kvitovala, ale také odsuzovala. Státní pohřeb je prostě tak trochu „jiný kafe“. Co to vlastně znamená a kdo takovou poctu v minulosti dostal?
Jmenoval se Charles-Geneviève-Louis-Auguste-André-Timothée d’Éon de Beaumont (5. října 1728 – 21. května 1810), obvykle je ale znám jako Chevalier d’Éon. Kam se správně zařadit, nevěděl nejspíš ani on sám. S tím, co znal, věděl a uměl, ale dělal, co mohl.
