Jeho rodnou zemí se 1. srpna 1936 stalo Alžírsko, v 18 letech se odvážně vydal do Paříže a zůstal tam až do své smrti 1. června 2008. Během své více než čtyřicetileté životní kariéry módního návrháře ovlivnil vkus hned několika generací. Možná i ten váš.
Hubený muž s brýlemi vypadá naprosto neškodně. Se sluchátky na uších sleduje dění kolem sebe a pozorně naslouchá, o čem se hovoří. Občas se ušklíbne, ale jinak nereaguje. Žádné rozčilování, vyhrůžky, vzteklé grimasy. Zřejmě již rezignoval. Ví, že je ztracen a bez šance. Pro jeho vinu není žádná omluva a žádný trest není dostatečný. Jak také potrestat člověka, který má na svědomí téměř šest milionů lidských životů? Ví to i jeho obhájce ex offo. Velmi nevděčná úloha, kterou mnozí lidé nechápou. Jenže nelze jinak. Odsoudit někoho bez možnosti, aby se mohl hájit, by postavilo soudce na úroveň člověka, kterého soudí.
Pacienti s roztroušenou sklerózou, jejich příznivci, lékaři či zdravotní sestry sázeli po celé republice stovky slunečnic. Akce odstartovala v pražské Kateřinské zahradě. Cílem je upozornit na nemoc, která postihuje nervový systém a jíž v tuzemsku trpí asi dvacet tisíc lidí.
Edgar Schmued (30. 12. 1899 – 1. 6. 1985) viděl poprvé letící letadlo, když mu bylo osm let, a rozhodl se, že povolání na celý život si najde právě u letadel. A i když to rozhodně není pravidlem, toto jeho dětské přání se mu vyplnilo, navíc měrou vrchovatou.
Chcete si to doma vylepšit, ale nevíte jak? Jednou ze skvělých variant je vdechnout život starému nábytku. Navíc si pak už se získanou zručností můžete pořídit nějaký nábytek za odvoz z bazaru, který si upravíte přesně podle svých představ. Na nic nečekejte a oživte starý stůl, židli nebo skříň novými barvami!
Velké i malé milovníky přírody a zvířat jistě potěší návštěva sysliště na okraji Mladé Boleslavi v lokalitě Radouč. Již od roku 1922 byla tato lokalita chráněna a v roce 1933 byla vyhlášena rezervací. Dnes se místo stává skutečným tajuplným ostrovem, zejména pro znalce české fauny a flory. Roste zde bezpočet rostlinných druhů jako například kakost holubičí, koniklec luční a velké množství dalších. Tato rovněž evropsky významná lokalita se stala součástí soustavy chráněných území NATURA 2000.
Jak tomu ve filmu často bývá, scénárista se nechá pro tvorbu svého hrdiny více či méně inspirovat skutečnou osobou. Nejinak je tomu v případě kultovního hororu Psycho, trháku Mlčení jehňátek nebo dalších tematicky podobných děl. Přestože filmy obvykle zveličují, reálný příběh šíleného vraha je oproti některým snímkům ještě dramatičtější a děsivější.
Bývaly časy, kdy si ženy snižovaly číslo všech svých partnerů, aby nevypadaly lacině. A muži si číslo „dobytých“ žen zase zvyšovali – aby vypadali jako lovci dívčích srdcí. Možná vás překvapí, že teď je to všechno naopak.
Pokud máte rádi podzemí a chcete se dozvědět něco o studené válce, určitě za vaši návštěvu stojí protiatomový kryt vybudovaný v letech 1950 – 1955 v Praze 3 na Žižkově pod vrchem sv. Kříže, kterému se říká Parukářka.
Opozice na Praze 1 se vrhla na koalici vedenou starostou Pavlem Čižinským (Praha 1 Sobě). ODS kritizovala záměr radních prodloužit nájemní smlouvu luxusnímu obchodu v Pařížské č. 14 až do roku 2031 bez navýšení nájemného. Radnice však nájemné navýší.
Jmenoval se Gregor Strasser a narodil se 31. května 1892 do rodiny katolického soudního úředníka v malém bavorském městě Geisenfeld. Začínal ve Freikorpsu a nakonec mohl být v Německu druhý hned po Hitlerovi. Doplatil na to, že odmítl nabídku, která se neodmítá.
Jehlice, prstýnky či brože s těmito minerály, byly oblíbenou a relativně dostupnou ozdobou českých žen mnoha generací. Nevyšly z módy a opět si je můžeme prohlížet ve výlohách řady obchodů. Dřevěné krabičky v příbornících nebo na dně prádelníků mnohde ještě urývají klenoty s temně rudými kameny. Náhrdelník s českými granáty přivezl seriálový F. L. Věk své mamince z Prahy. Stejnou ozdobu obdržela i Anče od Krakonoše a Trautenberk se zalykal závistí.
Demolice čeká dům, kde žil komunistický prezident Antonín Novotný. Prvorepublikové vile není pomoc. Přesto se strhla lavina kritických ohlasů. Developer má v plánu na místě vystavět moderní bytovky.
Základní kámen k ní 31. května 1891 ve Vladivostoku položil ruský nástupce trůnu carevič Mikuláš a tehdy se jmenovala „Velká sibiřská cesta“. Dnes ji známe jako Transsibiřskou magistrálu, nejdelší železnici na světě. Končí v Moskvě, měří 9288,2 km a projet ji celou trvá 6 dní.
Proměna největšího náměstí se blíží. Pražští radní schválili postup revitalizace. Vzniká projektový výbor, který sestaví zadání pro jednotlivé fáze a bude dohlížet na jejich zpracování. Park bude mít také svého konkrétního správce.
Kdo ji zažil, nikdy na ni nezapomněl. Po válce se zdálo, že konečně bude zase lépe. Jedna z pamětnic vzpomíná, jak si šetřila na novou ložnici k svatbě. A doslova přes noc, ráno 1. června 1953, měla z každé ušetřené tisícovky dvacetikorunu. Stejně jako všichni ostatní. Komunistický režim to přesto ustál.
Ve světové centrum umělé inteligence (Ai) se má proměnit Praha do pěti let. To je plán iniciativy prg.ai, kterou tvoří trojice akademických institucí – ČVUT, Univerzita Karlova, Akademie věd ČR – spolu s Magistrátem hl. m. Prahy. Přínos bude v přílivu mozků, jejichž myšlení se podepíše na růstu ekonomiky i ulehčení běžného života lidí.
Pokud toužíte po depresivní náladě a libujete si ve smutku, mám pro vás tip, celodenní, smutný výlet. Turisté motorizovaní si jistě cestu vyhledají. Mnohem hezčí a zajímavější je však cesta vlakem. Můžeme ji začít na nádraží Děčín východ a cílem bude stanice Veselé pod Rabštejnem. Malá stanička v polích, na okraji lesa, vás nesmí zmýlit, opravdu jste na správném místě. Do cíle zbývají necelé dva kilometry, po silnici vedoucí lesem. Potom se objeví něco jako opuštěná, tovární budova. Jsme u cíle. Nacistická, podzemní továrna na výrobu letadel, Janská – Rabštejn.
V pátek a sobotu se o radostnou oslavu umění postarají děti ze základních uměleckých škol. Malí umělci opět přinesou hudbu, tanec, divadlo i výtvarné umění do veřejného prostoru.
Nejvíce se proslavil a do dějin ruského národa zapsal svým vítězstvím nad livonskými (německými) rytíři roku 1242 na Čudském jezeře, i když šlo v podstatě jen o menší pohraniční střet. Stačilo to však k tomu, aby byl kanonizován jako svatý a stal se nejpřednějším z ruských světců.
