Dýně patří do čeledi tykvovitých, stejně jako jejich příbuzné okurky, melouny nebo cukety. Okrasné dýně se sice dají sníst, ale bylo by s nimi více práce než radosti. Hrubá a strukturovaná slupka by šla oloupat jen steží a malé množství dužiny není dostatečnou odměnou. Malé barevné dýně tedy nechte raději na výzdobu interiéru a pusťte se do těch velkých šťavnatých.
1) Hokkaido
U nás jedna z nejznámějších dýní, s červenooranžovou slupkou. Při správném skladování si ji můžete užít ještě za několik měsíců a uvařit z ní třeba výbornou polévku. Kromě červené odrůdy existuje i zelená, která je kromě odlišné barvy více zploštělá a žebrovaná. Nešlechtěná dýně hokkaido vynese z jedné rostliny pouze jeden plod. Dýni hokkaido není potřeba loupat, můžete ji sníst i se slupkou, která po tepelné úpravě změkne. Oloupáním se navíc zbytečně připravíte o cenné vitaminy. Její využití je široké – od polévek, přes rizota a masové nebo zeleninové směsi, až po moučníky.
2) Muškátová dýně
Je velmi náročná na teplo a proto se v Evropě pěstuje jen několik málo druhů. Plody mají zajímavé barokní tvary, po dozrání krémově béžové až hnědé barvy, se silnou oranžovou dužinou. Správně vyzrálá muškátová dýně má charakteristické bílé ojínění. Dužina je velmi aromatická a relativně měkká, s vysokým obsahem vody a nízkým obsahem škrobu. Kromě polévek se výborně hodí také na kompoty nebo do orientálních jídel.
3) Špagetová dýně
Její tvar je podlouhlý, bývá žíhaná a uvnitř skrývá zajímavou vláknitou dužinu, která se po tepelné úpravě rozvlákní jako špagety. Chuťově patří k nejlahodnějším dýním, často ji chválí dokonce i muži, kteří podobným zeleninovým pochoutkám příliš neholdují. Její příprava je vcelku snadná, můžete ji buď uvařit vcelku (v tom případě je lepší ji na několika místech propíchnout) nebo upéct rozpůlenou v troubě, zbavenou jadřince, položenou řezem dolů na pečicí papír. Dýňové špagety pak můžete snadno vytahat vidličkou a použít jako přílohu nebo přidat do polévky jako nudle.
4) Máslová dýně
Má hruškovitý tvar s velkým množstvím dužiny (a malým množstvím semen pouze v dolní zaoblené části) a patří tedy mezi nejekonomičtější druhy, protože je z ní minimum odpadu. Při zpracování nejprve oddělte horní válcovitý díl od kulovitého. Kulatý spodek potom rozpůlte a vydlabejte. Máslovou dýni je vždy lepší oloupat. Hodí se skvěle do sladkých pokrmů, jako jsou koláče nebo marmelády. Také se hodí jako základ zeleninových jídel a polévek. Máslová dýně je měkká a její příprava je rychlá.
5) Žaludová dýně
Má velice neobvyklé menší plody (10–20 cm), které tvarem trochu připomínají žalud. Roste poměrně rychle a na keřích, nevyžaduje tedy velký prostor k pěstování. Je oblíbená pro svou oříškovou chuť, a to i za syrova. Pozor, oříšková chuť se při delším skladování postupně vytrácí. Je velmi pěkná na dekoraci a v kuchyni ji můžete využít všestranně – jako přílohu, do polévek, slaných i sladkých jídel.
6) Dýně goliáš
Obrovská dýně s hladkou oranžovou slupkou vyžaduje sílu při sběru i následném zpracování. Nehodí se k dlouhému skladování, protože obsahuje velké množství vody a snadno uhnívá. Nejlépe ji využijete k zavařování, výrobě marmelád nebo sušených semínek, kterých má opravdu hodně.
7) Marina di Chioggia
Jak už název prozrazuje, jde o dýni s italským původem. Má tmavě zelenou barvu a hrubou žebrovanou strukturu, slupka je velmi tuhá a nepoddajná. Dýně Chioggia se hodí k dekoraci, ale i ke kuchyňské úpravě, protože má nasládlou a výjimečně chutnou dužinou, připomínající sladkou mrkev. Je dokonalá pro přípravu chutných polévek i dezertů. Kvůli tuhé slupce je nejlepší nakrájet ji na větší kousky a po tepelné úpravě je vydlabat. V Itálii se tato dýně používá také pro přípravu noků, dýňového rizota a raviol.
