Praha 6 zakryla sochu maršála Koněva
Šestá městská část nechala zakrýt sochu maršála Koněva. Zdůvodňuje to tím, že chce zabránit dalším útokům vandalů. Sochu naposledy minulý týden někdo polil a popsal. Kolem sochy roste lešení a zakryje ji plachta.
V ústecké Klíšské ulici čelí desítky nájemníků vystěhování. Majitelka prodává oba domy, smlouvy vyprší 30. září. Některé rodiny stále nemají náhradní bydlení.
Náplavka Café zahájila provoz na Rullerově nábřeží v Brně. Celoroční podnik nabídne snídaně, obědy i večerní posezení přímo nad hladinou Svratky.
Potkani se množí v okolí olomouckých kontejnerů a sídlišť. Město letos za deratizaci zaplatilo přes 400 tisíc korun, stížností obyvatel přibývá každý týden.
Valašské Klobouky reagují na přívalové povodně ze před dvou let soustavou protipovodňových opatření. Vznikají poldry, mokřadní tůně i přehrážky zadržující vodu v krajině.
Frekventovaná silnice I/68 mezi Jablunkovem a slovenskou hranicí se začne opravovat 6. října. Řidiči musí počítat s jízdou v jednom pruhu.
Šestá městská část nechala zakrýt sochu maršála Koněva. Zdůvodňuje to tím, že chce zabránit dalším útokům vandalů. Sochu naposledy minulý týden někdo polil a popsal. Kolem sochy roste lešení a zakryje ji plachta.
Velká záhada moderní historie, ostatně jak se na správného špiona patří. Příběh muže, který byl veleben jako československý superagent, obsahuje spoustu hluchých míst. Vlastně ani nevíme, jestli nám vůbec pomohl a zda byl naším agentem.
Pražské kluby a jiné scény už jedou naplno, pojďme se podívat kdo, kdy, kde a s kým. Proti komu, víme…
Odvolání jednatele společnosti Divadla Kladno s.r.o., pana Jana Krafky, podezřelé výběrové řízení na šéfa divadla a kontroverzní zásah primátora Jiránka, to jsou základní fakta, která pobouřila divadelníky a vedla ke stávkové pohotovosti.
Pokud navštívíte Český Krumlov, který je dozajista jednou z nejnavštěvovanějších památkových lokalit v Čechách, a rozhodnete se pro delší než jednodenní pobyt, jistě – díky čilému místnímu turistickému ruchu – zatoužíte po chvilce klidu a relaxace. Takovou vítanou změnu vám může nabídnout právě poutní kaple na Křížové hoře, jež se nachází pouhé dva kilometry od centra města.
Odhaduje se, že 40 procent znalostí, které získáte na vysoké škole, zastará během deseti let. V dnešním světě jsou nápady, znalosti a předpoklady snadno dostupné, ale přitom mohou velmi snadno zastarat. Myšlenku Alvina Tofflera bychom mohli formulovat tak, že ve 21. století se snadno můžeme cítit negramotní, protože neustále cítíme tlak, abychom se učili nové věci, zapomínali dříve naučené a učili se znovu.
Pochoutky z Peru, Mexika, Turecka, Indie, Srbska, Palestiny, mandaly z Tibetu, magické panenky z Guatemaly, víno z Chile a mnoho dalšího bylo možno zakoupit v rámci patnáctého ročníku Barevné devítky, který se v sobotu konal v parku Podvinný mlýn. Potvrdilo se staré známé, že lidé se nejlíp seznamují skrze jídlo a kulturu.
Omlouvá ho snad, že to tak tehdy bylo zvykem? Z našeho úhlu pohledu jistě ne. A španělští conquistadoři jako pravověrní křesťané museli nutně cítit potřebu tyto šílené pohanské oběti vymýtit. Dnes vnímáme jejich počínání jako kruté, přesto úrovně Aztéků nikdy nedosáhli…
Zachránil spoustu životů, jeden z těch, kterému mu byly nejdražší, zachránit nedokázal. Jméno Christiaana Neethlinga Barnarda (8. 11. 1922 – 2. 9. 2001) zná celý svět. Jako první přece úspěšně provedl transplantaci srdce. Kdo třeba ví to, že měl celkem šest dětí a že jeho třetí ženou byla o 50 let mladší modelka?
Rakousko-Uhersko, jako žalář národů. Jistě si řada z vás vzpomene, jak bylo v učebnicích prezentováno. Pokrytecké, směšné, cynické. Ti starší mají výhodu. Mohou srovnávat minulost a přítomnost. Uprchnete na deset let do emigrace po nezdařené revoluci. Po velkorysé amnestii se vrátíte. Čeká vás rodinný pivovar a palírna destilátů. Cestujete. Do Londýna, do Mnichova, kam si vzpomenete. Žádná perzekuce, ztráta majetku, děti bez možnosti získat vzdělání. Žádná paranoidní mstivost režimu. Zkrátka žalář národů.
Jevil se jako silný protivník. Stalin se obával, že pokud by ho mohl někdo sesadit z diktátorského trůnu, byl by to právě hlavní velitel Rudé armády, uznávaný a oblíbený maršál Tuchačevskij. Musel ho tedy předejít, a tak schopného generála obvinil z přípravy převratu a špionáže pro nacistické Německo.
Lidé žijící v okolí frekventované Patočkovy ulice na pražském Břevnově trpí tím, že stále chybí silniční okruh vedoucí z Ruzyně na Suchdol a ze Suchdola do Březiněvsi. Patočkovou v důsledku toho totiž projíždí až neúnosné množství vozidel.
Německá armáda vtrhla do Polska v ranních hodinách 1. září 1939 hlavně proto, že si to Hitler mohl za tehdejší politické situace dovolit. Po anšlusu Rakouska a okupaci Československa předpokládal, že mu na mezinárodní scéně stejně hladce projde i vpád do Polska. A měl pravdu.
Pro Pražáka to není daleko. V Kobylisích nasedne na autobus a za chvíli vystoupí na zastávce Veltrusy. Rozprostře se před ním malebná obec, kde lze prožít příjemnou část dne. Poté lze, po stejné autobusové lince, pokračovat třeba do Kralup nad Vltavou.
Přesto většina jeho návrhů zůstala jen na papíře nebo v podobě modelů. Hitler totiž počítal s tím, že ta nejmonumentálnější díla svého nejmilejšího architekta se postaví až po válce. Samozřejmě vyhrané, k čemuž ovšem nedošlo. Ten největší zázrak ale Albert Speer postavil z pouhého světla…
Šedesátá léta 19. století přinesla vítaný zdroj informací o životě v Praze.
Faráři opouštěli německý jazyk a můžeme se tedy bez obtíží dozvědět něco ze života jejich oveček. Farní kroniky jsou přístupné na stránkách Archivu hlavního města Prahy.
Konkrétně se můžeme vhlédnout třeba do roku 1868 a do kroniky břevnovské, kterou vedl kaplan Kristin Plodek. Co ho trápilo a co těšilo…
Další babské rady jsou tady. I když: nejsou tak úplně babské, ale zato jsou dostupné vždy a všude. Navíc to nebude stát víc než pár korun.
Trendem ve stravování je dnes návrat k sezonním jídlům. Na to reagují i restaurace, jednou z nich je i francouzské bistro LE CAVEAU na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad, které s koncem léta přichystalo novinky pro nadcházející podzim. K němu patří i hutnější jídla, jako jsou paštiky. Nejtypičtější pro francii je Foie gras.