První parník v Praze sem moc nejezdil
John Joseph Ruston, to je jméno stavitele prvního parníku v Praze, který dostal jméno Bohemia. Majitel lodi byl John Andrews. Psal se květen 1841, kdy byl představen Pražanům. Jezdil po Labi na trase Obříství u Mělníka – Drážďany, výjimečně zajížděl do Prahy, když byly dobré podmínky. Poprvé vyplul 26. května 1841. Parník Bohemia měřil 38,8 metru na délku a 4,9 metrů na šířku. Linka byla časem ukončena kvůli špatné splavnosti dolní Vltavy.
Počátky pražské paroplavby
O necelé čtvrt století později (25. dubna 1865) byla založena Pražská paroplavební společnost, český podnik, jehož vznik inicioval František Dittrich. Šlo o obchodníka s dřívím, jednoho z nejbohatších lidí v rodném Podskalí, který se v roce 1863 stal pražským purkmistrem (primátorem). V této funkci zůstal deset let. Dalšími jmény, která jsou se společností spojena: Josef Huleš (místopředseda), L. Bondy (pokladník), Kriesche, Václavík a Starý.
První parník, který firma získala, nesl jméno Praha. Poprvé vyplul 26. srpna 1865 a od dalšího dne jezdil třikrát denně na Zbraslav. Dále to byl parník Vyšehrad (1866), který má svého jmenovce ze 30. let a ten jezdí dodnes! Ten původní jezdil do Štěchovic, jeho nástupce na Zbraslav. Po Františku Dittrichovi byl v roce 1900 pojmenován parník PRIMÁTOR DITTRICH.
Největší parníky firmě dodávala většinou Rustonova loděnice sídlící v Praze, která patřila mezi největší podniky v Rakousku-Uhersku. Poslední parník společnost získala ve 40. letech minulého století.
Největší nehoda v dějinách paroplavby v Praze se stala 19. května 1898. Před osmou ráno na přístavišti poblíž Palackého mostu vybuchl parní kotel, tři osoby zahynuly a dalších 15 lidí bylo zraněno. Pro tehdejší bulvární tisk to byla událost, kterou poměrně zveličoval.
Rozvoj a útlum
Zpočátku se plavily v oblasti Prahy nebo směrem do Štěchovic. Časem byla trasa rozšířena např. do Mělníka na dolní Labe až do Hřenska, také na střední Labe směrem do Kostelce nad Labem i do Nymburku.
O plavbu byl poměrně velký zájem, a to zejména koncem 19. století a později i ve 20. a 40. letech minulého století. Ve 30. letech měla finanční potíže, proto v České paroplavební společnosti získal podít stát a určitou dobu spadala pod Dopravní podnik hlavního města Prahy.
zdroj: Pražská paroplavební společnost
