Ochránci přírody: Nesbírejte malé zajíčky. Nejsou opuštění
S končícím zimním obdobím začíná rušnější sezona pro záchranné stanice pro zvířata. Prvními klienty v tomto období bývají povětšinou malí zajíčci. Bohužel v mnoha případech zcela zbytečně.
Náš Region – Periskop, zprávy z vašeho regionu Příbram, Dobříš, Sedlčany, Březnice, Rožmitál pod Třemšínem a další
S končícím zimním obdobím začíná rušnější sezona pro záchranné stanice pro zvířata. Prvními klienty v tomto období bývají povětšinou malí zajíčci. Bohužel v mnoha případech zcela zbytečně.
Není černá jako černá a v obchodě se během nákupu po původu barvy oliv vyplatí trochu zapátrat. S olivami je to totiž o trochu složitější, než se na první pohled zdá a černá vždy nemusí znamenat více zralá. Pokud ale budete znát osvědčený trik obchodníků, koupené olivy opravdu prospějí zdraví. Obsahují totiž mnoho cenných látek, které pomáhají pečovat o srdce nebo zlepšovat trávení a omlazují organismus.
Hrabě Monte Cristo. Netřeba toho pána představovat. Románová postava, která rozhodně nemá hluboko do kapsy. Však to také umí dávat okázale najevo. Opulentní hostiny, šperky, spřežení ušlechtilých koní a milion, který nosí vždy buď v kapse, nebo cestovním kufříku. Mísy ze stříbra, nádobí z čínského porcelánu. Dobré je pro něho jen to nejlepší a pařížská smetánka nevychází z úžasu.
Vývoj počasí je letos sice zvláštní, přesto je jedno jasné, jaro se blíží a je blíž a blíž. Proto bychom se měli dát dohromady a začít předpěstovávat nějaké ty sazeničky, ať máme co dát do záhonů. V únoru je totiž opravdu nejvyšší čas na spoustu zeleniny i kytiček.
Edgar Allan Poe. Zakladatel moderní literatury, detektivního žánru i science fiction, geniální americký básník a prozaik, který svou poezii musel nejdříve prožít, aby ji mohl posléze zaznamenat, a jehož dílo je věrným odrazem nespoutané a šílené duše autora. V dějinách literatury se najde jen málo podobných „nesnesitelných“ géniů, kteří z pohledu společnosti totálně selhali, ale jejichž práce se stala jedním z milníků novodobé kultury.
Sice by to bylo nezvyklé, ale představte si poloprázdnou dálnici D1. Vracíte se do hlavního města, v poklidu a bez nervozity. Míjíte žlutý kilometrovník, do Prahy zbývá třicet kilometrů. Začínají se objevovat první obří hangáry skladů všeho druhu a obzor se před vámi pomalu, ale jistě rozjasňuje. Jasná záře na obzoru, z milionů světel a světýlek, zahání z oblohy světlo hvězd. Píše se rok 2020. Do Prahy zbývá třicet kilometrů.
Po Vánocích se naplnila fitness centra a celá republika přešla z tučné stravy na light. Už po pár týdnech ale řada nadšenců svůj boj za lepší a štíhlejší já zahodila. Opravdovou výdrž má málokdo. Proč?
My vám uhlí a tramvaje, vy nám látky, wartburgy a trabanty. Tak zněla za socialismu obchodní dohoda mezi Čechoslováky a Němci. Výstava o tom, s čím se obchodovalo, je k vidění v ústeckém muzeu.
Jako jedno z nejbezpečnějších míst na světě byly vyhodnoceny ostrovy Špicberky za polárním kruhem, v Severním ledovém oceánu. Archivují a chrání se zde semena nejdůležitějších světových zemědělských plodin.
Mami, jdeme čutat za barák. Věta, na kterou nostalgicky vzpomínají dnešní rodiče. Děti málo sportují, sedí u tabletů a telefonů. Jenže ty, které by chtěly jít ven a s kamarády sportovat, mají smůlu. Často totiž nemají kde.
Pracovat v kolektivu může být pořádný oříšek. Na 98 procent všech pracovníků tvrdí, že jsou každý den několikrát vyrušeni. A podle psychologa péče a zdraví Ulrika Leonse mohou být všechna rychlá přerušení, zejména ta osobní, velmi destruktivní pro pracovní proces.
Avokádo je v Česku hitem. Dopustit na něj nedají provozovatelé pražských kaváren, ale i příznivci zdravého životního stylu. Přísahají na něj mnohé hubnoucí kúry a popularita nenápadné zelené hrušky nejen u nás strmě stoupá. Dokonce tak moc, že se v Mexiku, které avokád vypěstuje suverénně nejvíc, kvůli „zelenému zlatu“ dokonce zabíjí. A ani ekologové nejsou z módní avokádové vlny zrovna nadšení, jeden avokádovník má totiž spotřebu vody jako malý les.
Jeanu Bernardu Léonovi Foucaultovi (18. 9. 1819 – 11. 2. 1868 v Paříži) osud nevyměřil ani padesát let života. V tom vědeckém však měl štěstí. V jeho době ještě spousta vědeckých principů a přístrojů na objevení a vynalezení teprve čekala. A nebylo to jen kyvadlo, které nese jeho jméno.
Jednoho dne ho napadlo, že se člověk může stát bohem. A tak se pokusil svůj nápad uskutečnit v praxi a začal se přivádět do extatických stavů, v nichž prožíval pocity božské suverenity. Jenže pokus ovládnout celý svět svou absolutní vůlí nakonec ztroskotal a božské pocity vystřídaly myšlenky na sebevraždu. V té mu dokázal zabránit jen alkohol, a to ve značně monstrózních dávkách.
Orangutani jsou zajímaví tím, že nežijí jen v přítomnosti. Pamatují si, co dělali a jsou schopni plánů do budoucna.
Osudy Alexandra Sergejeviče Gribojedova (15. 1. 1795 – 11. 2. 1839) jsou spjaty s romantismem i ruskou rozpínavostí směřující na jih a ke Kavkazu. Odvážný diplomat, který svou dráhu začal roku 1812 jako dobrovolník u husarského pluku, nám o sobě zanechal i dílo dodnes aktuální, satirické drama „Hoře z rozumu“.
Rodit doma bude možné s posvěcením státu. Vyplývá to z návrhu zákona o České komoře porodních asistentek. Návrh, který bude Senát projednávat připravil senátor za KDU-ČSL Lumír Kantor spolu s 19 dalšími senátory. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch návrh podpoří. Odborná veřejnost je dlouhodobě proti domácím porodům.
Za bělení zubů můžete utratit pěkných pár tisíc u zubaře. Sice to bude fungovat, nesmíte pak ale dlouho jíst potraviny, které by zuby mohly obarvit, a navíc to zásadním způsobem naruší zubní sklovinu. Přitom věci, které vám zuby dočasně, nebo i trvale vybělí, máte ve spíži.
Ilustroval řadu knih pro děti, humoristických publikací, leporel i naučnou literaturu. Také dělal kreslené filmy. Za snímek Dorotka a zpěvák dokonce dostal Zlatou plaketu na Festivalu animovaných filmů pro děti v Teheránu a Cenu Jiřího Trnky.
Pro Hitlera začala Traudl Jungeová (16. 3. 1920 – 10. 2. 2002) pracovat v prosinci 1942 jako nejmladší z jeho osobních sekretářek. „Bylo mi 22 let a o politice jsem nic nevěděla, nezajímala mě“, řekla Traudl o několik desetiletí později a dodala, že „cítí osobní vinu za to, že pracovala mezi největšími zločinci, jací kdy žili“. Na co vzpomíná?