A přitom to už všechno konečně vypadalo tak dobře. John Fitzgerald Kennedy mladší přišel 25. listopadu 1960 na svět do nelehké a zároveň zásadní doby – narodil se pouhých šestnáct dní po zvolení jeho otce Johna Fitzgeralda Kennedyho prezidentem USA. První pár USA tak zároveň představoval mladou a dynamickou tvář současné Ameriky a jejich syn jako nejmladší člen „první rodiny“ země žil do svých tří let v Bílém domě a stal nejfotografovanějším dítětem USA. Získal tam i svou přezdívku „John-John“, i když jen díky přeslechu reportéra, který se domníval, že otec oslovil syna v rychlém sledu jménem dvakrát za sebou. Rodina sice tuto populární a zvukomalebnou přezdívku nepoužívala, na veřejnosti se však ujala tak, že jejímu nositeli vydržela po celý život.
Když byl 22. listopadu 1963 spáchán na JFK atentát, pohřeb se shodou okolností konal tři dny poté, co oslavil John-John třetí narozeniny. O to byl také celý obřad dojemnější. Poté chlapec s matkou a starší sestrou vyrůstal v newyorském East Side na Manhattanu, později do rodiny „přibyl“ také řecký rejdař Aristotel Onassis, se kterým se jeho matka seznámila na počátku 60. let a v roce 1968 se za něj provdala. Toto manželství trvalo až do Onassisovy smrti v roce 1975. Jacqueline ho přežila o 19 let, zemřela roku 1994.
Základní školu John navštěvoval v newyorské Collegiate School, střední školu absolvoval na Phillips Academy v massachusettském Andoveru. Bakalářský titul z historie získal v roce 1983 na Brownově univerzitě. Poté odcestoval do Indie a nějaký čas strávil na University of Delhi, kde se kromě jiného setkal s Matkou Terezou. Spolupracoval také na podpůrných projektech rodiny Kennedyů jako je škola Exodus House v Harlemu. V letech 1984 – 1986 pracoval v newyorském Úřadu pro obchodní rozvoj, poté roku 1986 jako náměstek ředitele 42nd Street Development Corporation. Mimoto se „věnoval trochu hraní“, což byla jedna z jeho vášní již na Brownově univerzitě.
Dařilo se mu ale i jinak. V jednadvaceti letech se díky matčině dědictví po Aristotelu Onassisovi stal milionářem a v roce 1988 byl časopisem People vybrán za „nejvíce sexy muže“, jako jediný takto oceněný muž, který nebyl profesionálním hercem. Kromě toho se často objevoval i na obálkách tohoto časopisu a novináři mu začali přezdívat „americký princ“. JFK ml. pokračoval i ve studiu, v roce 1989 na Newyorské univerzitě získal titul doktor práv (J.D.). Poté sice dvakrát neuspěl u advokátních zkoušek, nakonec je ale v červenci 1990 úspěšně složil napotřetí. V letech 1990 – 1994 pracoval jako státní zástupce v manhattanském okrsku. Vydal se tak vlastně ve stopách svého strýce Roberta.
Dlouho v nich ale nevydržel. V roce 1995 založil prestižní společenský měsíčník „George“ zaměřený na politiku a životní styl. Sám do něj přispíval rozhovory se známými osobnostmi, například s Fidelem Castrem, za kterým se v roce 1997 vydal na Kubu, s dalajlamou nebo boxerem Mikem Tysonem, kterého navštívil ve vězení. Kontroloval sice jen 1 % firemních akcií, časopis s ním ale „stál a padal“ – po jeho úmrtí byl časopis nejprve prodán a na počátku roku 2001 přestal vycházet vůbec.
V duchu rodinné tradice měl pohledný, úspěšný a bohatý JFK ml. obrovské úspěchy u žen a určitě se v tomto ohledu neodbýval. Seznam jeho milenek je stejně dlouhý jako reprezentativní. Ocitly se na něm třeba modelka Julie Baker, Ashley Richardson, monacká princezna Stephanie, herečky Sharon Stone, Christina Haag, Brooke Shields, Julia Roberts, Madonna, Sarah Jessica Parker (vztah v roce 1988) nebo Daryl Hannah (1989-94).
Se svou „princeznou“ se „americký princ“ po dvouletém vztahu v tajnosti oženil 21. září 1996 na ostrově Cumberland v Georgii. Jeho vyvolenou se stala novinářka Carolyn Bessettová. Později pronikly na veřejnost informace o tom, že John svou manželku dosti zanedbává, nechává ji samotnou, chodí do nočních klubů a že jeho hlavním zájmem jsou jeho další přítelkyně a časopis „George“.
On si zase stěžoval, že Carolyn příliš propadla emancipaci a měla by se více věnovat domácnosti. Už před svatbou přitom musela akceptovat, že jako Kennedyová nemůže pracovat. Odešla proto z pozice úspěšné šéfky tiskového oddělení salónu módního návrháře Calvina Kleina a opustila tak práci, ve které byla spokojená. Zanedlouho jí zbyly oči jen pro pláč. A to doslova a do písmene. Z bytu vycházela uplakaná a se svěšenou hlavou. John ml. přece nemohl narušit rodinnou tradici a mít horší sexuální pověst než měl jeho otec, strýcové a dědeček, rovněž nenapravitelný sukničkář. Čili měl v tomto ohledu co dělat. Ještě, že se začal aspoň věnovat novinařině, jinak by mu Amerika stejně jako jeho bratrancům dala nálepku „rozmazlených flákačů“. Podobně pracovitá byla ale i Johnova starší sestra Carolin Kennedyová (nar. 1957), právnička, spisovatelka a diplomatka.
Americký sen Johna F. Kennedyho ml. skončil 16. července 1999 kolem tři čtvrtě na deset večer, když se se svým šestimístným sportovním letadlem Piper PA-32R zřítil do Atlantského oceánu zhruba 12 kilometrů od ostrova Martha’s Vineyard. V troskách stroje zemřely kromě něj i jeho manželka Carolyn (33) a její sestra Lauryn Bessettová (35).
Podle zprávy NTSB (Organizace bezpečnostní přepravy, která se hlavně podílí na vyšetřování leteckých neštěstí) byla jako příčina této tragéie určena ztráta prostorové orientace pilota. Kennedy, který neměl licenci na létání za snížené viditelnosti, po setmění špatně odhadl svou polohu, především výšku svého stroje nad hladinou moře, jednolité masy vody bez orientačních bodů.
Svůj podíl na nehodě mělo i špatné počasí. Kennedy se pokusil naladit rádiovou frekvenci 126,25 MHz, která by ho informovala o aktuálním stavu povětrnosti, ale zadal frekvenci nesprávně jako 127,25 MHz. Tento omyl ještě nemusel mít fatální následky, ale odvedl Kennedyho pozornost, takže během nového zadávání frekvence mohlo dojít k nechtěnému naklonění a zatočení letadla. Poté, co se Kennedy opět plně začal věnovat řízení, se jeho odhad sklonu letadla vůči hladině moře neshodoval s údaji z přístrojů. A protože Kennedy neměl potřebnou praxi a neabsolvoval zkoušky na létání podle přístrojů, uvěřil svým smyslům místo toho, aby se zcela spolehl na základní pomůcku v takové situaci, tzv. umělý horizont. Tak došlo k tomu, že následující chybou pilotáže se letadlo naklonilo už příliš, otočilo se kabinou dolů a v této poloze narazilo na hladinu.
Naplnila se tedy opět kletba, která jako by rodinu pronásledovala už v několika generacích? Henry Kissinger k tomu řekl: „Kennedyovi jsou mimořádná rodina, která zásadním způsobem ovlivnila osud Spojených států. Zdá se, jako by je trestal sám Bůh.“
Opravdu? Většina odborníků i přátel se tentokrát vyslovila v tom smyslu, že John Fitzgerald Kennedy ml. byl odvážný až lehkomyslný a že přecenil své schopnosti pilota. To, že se zabil, je samozřejmě tragédie, ale že s sebou do propasti smrti kvůli své nezodpovědnosti stáhl i další lidi, je ještě smutnější. Samozřejmě, jeho žena a švagrová s ním nemusely letět… Ale když půvab Kennedyů je tak neodolatelný. Někdy až vražedně…
