Válka proti katolíkům
Thomas Müntzer se narodil v roce 1490 a už odmalička nenáviděl vrchnost. Stollbergský hrabě, z jehož poddaných pocházel, mu totiž nechal oběsit otce. Traduje se, že již během studií Müntzer vyhlásil nesmiřitelný boj církvi a v patnácti letech založil tajný spolek, jehož hlavní cíl spočíval v záškodnické válce proti římským katolíkům. Sám však vystudoval teologii, i když více než doporučené knihy otevíral díla středověkých mystiků. Absolvoval s doktorským diplomem, ale do světa se vydal jako evangelický kazatel.
Reformátor i buřič
Právě oslavil třicáté narozeniny. Jeho kroky vedly do Prahy, která byla již po desetiletí vyhlášenou baštou reformních náboženských myslitelů. V Pražském manifestu napsal: „Chci v Praze s nezapomenutelným a slavným bojovníkem Kristovým Janem Husem zadouti novou píseň na zvučné kovové polnice.“ Ale jeho kázání byla naprosto šokující i pro pražské „rebely“, a tak musel z bývalého Husova města rychle zmizet.
Předobraz Božího království
Müntzer cestoval z jednoho města do druhého a brzy si vysloužil velký úspěch u věřících. Reformoval obřad a zrušil latinu, což přiblížilo mše lidu. Ale hlavní byly jeho myšlenky. Navázal na své předchůdce ještě radikálněji: chtěl vytvořit už na zemi předobraz Božího království, tedy společnost bez majetkových či stavovských rozdílů. V jeho říši si budou všichni rovni. To se pochopitelně nelíbilo mocným a Müntzer musel opět prchnout.
Krutá odveta za selské povstání
Až v roce 1525 znovu propuklo selské povstání a bojovný teolog se postavil do jeho čela. Měl však jen slabě vyzbrojené, nevycvičené sedláky, zatímco jeho protivník, velitel panského vojska Georg Truchsess disponoval regulérní armádou. A navíc byl krutý. Téměř celou armádu sedláků zmasakroval a pro jednoho z vůdců rebelů připravil strašlivý trest. Odsouzence nechal nejprve smýkat za koněm, poté ho připoutal ke kůlu a zaživa upekl na pomalém ohni: hranici totiž připravil tak důmyslně, že plameny se jen velmi pomalu přibližovaly a mučedník neshořel, ale skutečně se upekl.
Hlava na kůlu
Ale ani Müntzer nebyl žádný svatoušek. Krátce před osudovou bitvou se dozvěděl, že panstvo nabídlo vzbouřeným sedlákům beztrestnost, pokud vydají Müntzera živého. Proto svolal své velitele a nabídl jim tuto možnost. Dva se vyslovili pro, ale byla to jen zkouška a Müntzer jim nechal okamžitě setnout hlavy. Jen pár dní poté skončil sám proslulý teolog a buřič stejným způsobem. Nejdříve jej odvlekli na mučidla a poté byl před městskými hradbami v Mühlhausenu sťat. Ale ani tím jeho krutý osud nekončil. Kat vzal jeho uťatou hlavu a pro výstrahu ji narazil na vysoký kůl.
Zdroj: Libor Budinský (Popravy slavných, 2002)
