hmyz
Pavouků máte plný dům. Jak se jich zbavit bez použití násilí?
Našli jste doma pavouka? Je pro vás automatické ho zabít? Podle entomologů je tu ale mnohem lepší způsob, jak se těchto nezvaných hostů zbavit.
Další apokalypsa? Na Rusko udeřilo komáří „tornádo“
Obyvatelům východního pobřeží Kamčatky se naskytl výjev jako z apokalyptického filmu. Z oblohy se spustily sloupy připomínající tornáda, které zastínily slunce. Ve skutečnosti se nejednalo o přírodní jev, ale o miliony poletujících komárů.
Není včela jako včela. Žijí samotářsky, ale i ve velkých společenstvích
Známe mnoho různých druhů včel. Některé druhy žijí v rojích čítajících několik desítek jedinců, jiné druhy žijí samotářsky.
Býložravá pakobylka, mistryně v maskování. Co o tomto hmyzu ještě nevíte?
Pakobylku můžeme najít v lesnatých oblastech tropů a subtropů po celé planetě. Známým zástupcem pakobylek je kupříkladu pakobylka indická (Carausius morosus). Pakobylky náleží do parodiny strašilek a dalšího hmyzu skupiny mnohožilních. Pakobylky jsou velice pomalé. Však také není kam spěchat. Jejich hlavní potrava, listí, totiž rozhodně nikam neuteče. Pakobylky jsou výlučně býložravé.
Mravenčí lenoši i mravenec krejčík, velmi zdatný krejčí
O mravencích se říká, že jsou pilní a pracovití. Bylo však vědecky zjištěno, že v mraveništi někteří z nich jen bloumají a nic nedělají. A když už se musí někam přemístit, rozhodně nikterak nespěchají. Přitom však mají velice důležitý úkol. Všichni ostatní mravenci je totiž považují za jakousi svoji „investici do budoucna“. Velmi dobře je krmí, a to jako svou zásobárnu živin pro celou mravenčí kolonii. A s energií, kterou do nich tímto způsobem celá kolonie vkládá, umí tito líní mravenčí jedinci rozhodně neplýtvat…
Pazvířata nejsou žádná pavěda
S předponou pa- je to v případě pazvířat zcela jistě jinak. Jedná se o skutečně žijící, plnohodnotné tvory. I když například pakomár sice umí pískat, ovšem nekouše. Ale tuto „nedokonalost“ mu zase jistě rádi odpustíme… Zejména proto, že se vyskytuje po celé planetě u sladkých nebo i brakických, tedy smíšených vod.
Proteinová bomba na talíři se zanedbatelným množstvím tuku. Jídelníček budoucnosti
Podle názoru odborníků bude na naší planetě v roce 2050 téměř 10 miliard lidí a o padesát let později 11,2 miliardy lidí. Nelze si tedy nepoložit otázku, jestli bude pro tak velké množství lidí dostatek potravy, aby nedocházelo k potravinovým krizím.
Motýli i komáři jsou ohrožené druhy. Jedni užiteční, jiní obávaní
Český svaz ochránců přírody pracuje na projektu Živá zahrada. To proto, že soukromé zahrady dnes připomínají spíš „golfové hřiště“ než zahradu, na jakou jsme byli kdysi zvyklí, se záhony květin a ovocnými stromy plnými květů a plodů, „vše si můžeme koupit v supermarketu z dovozu“. S narušenou biodiverzitou zeleně přišla i narušená biodiverzita živočichů. Vše je propojeno.
Pod hladinou i ve vzduchu. Biodiverzita v zahrádce
Neznámé cizí slovo vyjadřuje docela jednoduchou věc – bohatství přírody, které spočívá v symbióze rostlin, živočichů i neviditelných mikroorganismů vytvářejících složité ekosystémy.
Bodnutí hmyzem. Kdy si poradíme sami a kdy je nutná lékařská pomoc
Bodnutí hmyzem znamená pro většinu z nás jen nepříjemné svědění, ale kdo má alergii na hmyzí bodnutí, může ho stát dokonce život.
Víte, komu vděčíme za naše každé třetí sousto? Opylovače najdeme i mezi savci a dokonce plazy
Rostliny se rozmnožují dvojím způsobem. Při tzv. nepohlavním množení, jako je například pomocí cibulek, hlíz, odnoží nebo oddenků, jsou nové rostliny geneticky totožné s rostlinou mateřskou. Jedná se v podstatě o její klony. Výhodou tohoto způsobu rozmnožování je jeho rychlost, nevýhodou však zase skutečnost, že se takto vzniklé nové generace rostlin hůře přizpůsobují změnám v prostředí.
Rozmanitost v hmyzí říši. Leckteré druhy mají zakódované altruistické jednání vůči celému společenství
Pomineme-li bakterie, hmyz pravděpodobně představuje více než devadesát procent všech živých forem na Zemi. Hmyz můžeme najít snad v téměř všech prostředích na naší planetě. Objevují se i nové druhy, a to zejména v tropických oblastech, kde hmyz dosáhl největší rozmanitosti.
Nelítostný rubín. Zářící zlatěnka ohnivá
Drobná, pouze asi pět milimetrů velká vosička z čeledi zlatěnkovitých a řádu blanokřídlých je rozšířena takřka po celé Evropě.
Jedovatá hostina pro vítané hmyzí návštěvníky. Nebo je to jinak?
Rostlina, i když se jedná o živý organismus, nemůže před nebezpečím utéct tak, jako mohou zvířata. Rostliny se tedy musí spolehnout na jiný způsob záchrany před býložravými nepřáteli, než jakým je úprk. Rostliny si tedy rozvinuly chemickou formu obrany, která spočívá ve výrobě látek nepříjemných nebo i přímo jedovatých.