Jeden z kmínařů-srdcařů se k pěstování této tradiční české plodiny dostal díky unikátnímu nápadu lisovat z kmínu olej. Dnes v čele spolku Český kmín propaguje pěstování i větší využití tohoto koření. Jednou z hlavních akcí spolku je Kmínový festival ve Velkém Meziříčí, kam srdečně zve čtenáře Našeho REGIONU. Kmínový stánek v rámci programu Poznej svého farmáře se letos objeví po celém Česku.
Chytli jste covid nebo chřipku či jste „jen nachlazeni? Uvařte si vývar! Vývar ze zeleniny a kostí je skvělou vzpruhou pro naše tělo i duši. Žádná novinka pod sluncem, něco takového věděly už naše prababičky. Vývar slouží také jako základ pro celou řadu pokrmů jako jsou polévky, či omáčky. Bohatá chuť a vůně vývaru zkrátka dokážou naprosto omámit.
Je stále zelená, krásně kvete, výjimečně voní. Léčí a uklidňuje. Zdobí zahradu, sytí včely, motýly a čmeláky. To je levandule.
Ač název napovídá, že jde o rostlinku, se kterou je obtížné vyjít, opak je pravdou. Za časů našich babiček nechyběla snad v žádné domácnosti. Symbolizovala štěstí a lásku, ve Středomoří je dodnes svatební květinou.
Vypadá trochu jako cibule křížená s pórkem. Určitě jste jej už v ruce drželi, ale protože je jako zelenina v české kuchyni ostudně nedoceněný, s největší pravděpodobností putoval zpátky do regálu. Řeč je o fenyklu, koření, na které nedají dopustit výrobci likérů i maminky kojenců. Na čerstvý fenykl si potrpí zejména Italové, kteří jej přidávají nejen do salátů, ale i těstovin.
Od roku 1940, kdy Harland David Sanders, známější jako plukovník Sanders (Colonel Sanders), obalil kousky kuřete ve vlastnoručně namíchané, a hlavně tajné směsi 11 bylin a koření, také všichni hádají, z čeho se tento kulinářský zázrak skládá?
Je tak aromatická, že ji nemůžou cítit ani moli nebo komáři. Je tak výrazná, že zdobí nejednu zahrádku a do levandulových polí v Provence se sjíždějí za jejím fialovým kouzlem turisté z celého světa. Její vůně je tak mocná, že dokáže ovlivnit psychiku člověka, navodí klid a zbaví úzkosti. Svoje místo má ale i v kuchyni – přidejte ji k pečenému masu nebo do bábovky a z vaší jídelny vás přenese stovky kilometrů daleko na prosluněný jih Francie.
Když konečně zařinčel kotevní řetěz, bylo přístavní molo již plné lidí. Námořníci, obchodníci, i obyčejní zvědavci. Zčernalé dřevo, porostlé řasami a mušlemi, potrhané plachty a vlajku by už také nikdo nepoznal. Tahle loď na první pohled nedělá čest svému jménu. Název Viktoria si však plně zaslouží. Je to opravdu vítězná loď, s osmnácti na kost vyhublými námořníky na palubě. Žádné jásání, žádné fanfáry, i když břicho této lodi je přeplněno kořením. Její čtyři družky takové štěstí neměly. Shořely, ztroskotaly, dezertovaly. Tahle loď se vrátila sama a vstoupila i se svým jménem do historie. Obeplula totiž svět.
Medvědí síla a skvělá česneková chuť. Rostoucí obliba receptů našich babiček vzkřísila toto léčivé lupení a vrátila jej zpátky do kuchyně, kam po právu patří. Divoký česnek už vykukuje ze země, zanedlouho na něj sběrači budou pořádat nájezdy. Získejte trochu náskok – poradíme, kam na něj zajít a jaké pokrmy připravit.
Čerstvý, sušený, nakládaný i vařený, v čaji, polévce, guláši i pivu. Zázvor se dá použít takřka kdykoli a kamkoli. Tento mimořádně všestranný kořen nejenom dobře chutná, ale prospěje i vašemu zdraví. Zejména v období chřipek se vyplatí po něm sáhnout.
I zkušeným kuchařům se může stát, že ruka ujede a jídlo je najednou přesolené, příliš ostré nebo naopak mdlé a bez chuti. Jak z toho elegantně vybruslit?
