U Grunwaldu neprohráli jen němečtí křižáci, ale křesťanství jako takové. Ujít tuhle řež si nenechal ani Žižka

15.7.2019
Václav Pavlík
Další fotky

Roku 1226 byl Řád německých rytířů pověřen tím, aby pokřesťanštil pohanské Prusko. To se postupem času podařilo a řád se začal při svých výbojích dostávat do rozporu se sousedy, především Polskem a Litvou. Tyto dva státní útvary se roku 1386 spojily do jednoho a staly se tak mocným nepřítelem Řádu německých rytířů, který jim roku 1410 vyhlásil válku. Litevci vyprovokovali ve Žmudi (Litva) povstání a rytíři museli rozdělit své síly. Toho využil polský král a litevský velkokníže a se svými vojsky se chystali zaútočit na Malbork (Marienburg), sídlo velmistra řádu. S vojskem německých rytířů se setkali u Grunwaldu. Velmistr řádu, Ulrich von Jungingen, jehož vojsko bylo slabší (16 500 jezdců a 11 000 pěšáků proti 18 000 jezdců a 8 000 pěšáků polského krále Vladislava II. a 13 000 bojovníků litevského velkoknížete Alexandra Vitolda) se ještě pokusil o jednání, avšak marně.

Porážka křižáků u Sudoměře. Žádné pleny, postačilo bahno a nadšení husitů

Bitva začala 15. července 1410 kolem deváté hodiny ráno. Jako první se do boje vrhla litevská lehká jízda a střetla se s rytíři, přičemž podle dobových záznamů byl hřmot tohoto střetu „slyšet na několik mil“. Po celou hodinu byl boj mezi oběma vojsky na 3 až 5 kilometrů dlouhé bojové linii nerozhodný. Němečtí rytíři pokračovali v tlaku na Litevce, rozehnali litevskou jízdu a ještě ji pronásledovali. Polské vojsko však mezitím postupovalo kupředu, následně se do boje vrátili ti rytíři, kteří pronásledovali Litevce, velmistr nasadil do boje zálohy a polský útok tak zastavil. Poláci začali nakonec ustupovat a v jednu chvíli byl ohrožen i sám polský král. Litevský velkokníže však bitvu nevzdal, znovu uspořádal své vojsko a vpadl rytířům do týla, takže ti nadále bojovali v obklíčení. Bitva skončila až se západem slunce naprostou porážkou německých rytířů. V boji padl velmistr Ulrich von Jungingen, spolu s ním na padesát ze šedesáti vyšších představitelů řádu a téměř všichni řadoví rytíři. Spojené polsko-litevské vojsko ukořistilo všech 51 korouhví nepřítele. Celkem padlo na 18 000 bojovníků.

Za prohru v bitvě se křižáci krutě pomstili. Vypálili Turnov a vydrancovali jeho okolí

Po vítězství u Grunwaldu dobylo polsko-litevské vojsko po nějaké době i Malbork, čímž zásadně podlomilo moc řádu a ukončilo jeho rozpínavost. Zároveň se posílila územní celistvost polsko-litevské unie, která po toruňském míru, uzavřeném roku 1466, získala od řádu tzv. západní Prusko, a řád se stáhl do východního Pruska. Porážka německých rytířů u Grunwaldu je v Polsku dodnes vnímána jako začátek konce německého útlaku a jako národní vítězství Poláků. Pobití tolika řádových rytířů, elitních bojovníků, ovlivnilo dějiny i o deset let později, kdy tito mrtví rytíři chyběli v křížové výpravě proti vzbouřeným husitským Čechám a husité tak měli větší šance nad křižáky zvítězit. A chyběli, samozřejmě, i v boji proti Arabům, Turkům, Tatarům a dalším nevěřícím. Křesťanství tak u Grunwaldu především porazilo samo sebe.

Sv. Alexandr Něvský porazil slabé Němce, silným Tatarům se ale chytře podvolil

Česká účast na tomto střetu, tedy na straně Slovanů proti Němcům, není zcela jasná. Některé prameny uvádějí, že bitvy se na polsko-litevské straně zúčastnily také tři česko-moravské korouhve (z celkových padesáti), celkem 2000 – 3000 bojovníků pod velením Jana Sokola z Lamberka, a že mezi těmito bojovníky se měl nacházet i zchudlý zeman Jan Žižka. Měl v této bitvě dokonce přijít i o oko a říkalo se mu proto Janek Jednooký. Žádné důkazy však pro tvrzení neexistují, navíc podle antropologických expertíz utrpěl toto zranění Žižka už jako desetiletý chlapec. U Grunwaldu se česko-moravské korouhve a s nimi i Žižka, pokud tam skutečně byl, ocitly mezi ustupujícími. Jedna z nich, vedená Janem Samovským údajně z boje rovnou utekla, buď ze zbabělosti, anebo byla podplacena.

Jedinou armádou, která může Čechy porazit, je armáda česká. Byla bitva u Lipan tragédie nebo spása?

Ve své době byl Jan Sokol z Lamberka (1355? – 1410) určitě jedním z nejlepších válečníků u nás a jeho jméno bylo známo v zemích od Baltu k Alpám. Vždyť i Žižka získal velkou část válečných zkušeností právě pod jeho velením. Kdo ví, jaké vojevůdcovské osobnosti by se v Sokolovi dočkalo husitské revoluční hnutí, nebýt onoho nešťastného 27. září 1410. Čtyři dny předtím, 23. září, přijel Sokol do Toruně, kde se měl setkat s polským králem, ale už se toho setkání nedočkal, neboť pátý den pobytu ve městě zemřel s příznaky otravy jedem. Nebyl zjištěn ani motiv, ani pachatel.

Richard I. Lví Srdce bojoval na křížové výpravě tak, že na Blízkém východě si ho pamatují dodnes

Robert Rác, sekretář velmistra řádu německých rytířů pro Čechy, Moravu a Slezsko, však pro Lidové noviny v roce 2010 uvedl, že Žižka bojoval v barvách řádu. Podle něj: „Čeští šlechtici v bitvě u Grunwaldu stáli na straně řádu. Stejně jako Jan Žižka, který byl v té době nájemním žoldnéřem řádu německých rytířů. Existují o tom v našich i polských archivech písemné dokumenty.“

Před invazí do Afriky dal přednost boji o německý císařský trůn. Nepodařilo se mu ani jedno

Tak možné by to bylo. Řád německých rytířů v tomto čase platil žoldnéřům mnohem více než polský král. Toho si byl nakonec vědom i český král Václav IV. V této bitvě se rozhodl pomoci Řádu německých rytířů, neboť se domníval, že Řád bude spolehlivější ochranou proti tatarskému vpádu do Evropy, než spojenectví s polským králem Vladislavem Jagellonským.

FOTO: Bitva u Grunwaldu 1410

Bitva u Grunwaldu 1410 - Bitva u Grunwaldu v podání malíře Jana Matejky v 19. století – TÝDENBitva u Grunwaldu 1410 - Bitva u Grunwaldu (15.7. 1410) – STŘEDOVĚKBitva u Grunwaldu 1410 - Bitva u Grunwaldu – WIKIPEDIEBitva u Grunwaldu 1410 - 1 – Křižáci – SMS.czBitva u Grunwaldu 1410 - 2 – Křižáci (1960) – youtube
Další fotky
Bitva u Grunwaldu 1410 - 3 – Křižáci (1960) – youtubeBitva u Grunwaldu 1410 - 4 – Křižáci (1960) – youtubeBitva u Grunwaldu 1410 - 5 – Křižáci (1960) – youtubeBitva u Grunwaldu 1410 - 6 – Křižáci (1960) – youtubeBitva u Grunwaldu 1410 - 7 – Křižáci (1960) – youtubeBitva u Grunwaldu 1410 - 8 – Křižáci (1960) – youtubeBitva u Grunwaldu 1410 - 9 – Křižáci (1960) – youtubeBitva u Grunwaldu 1410 - 10 – Křižáci (1960) – youtubeBitva u Grunwaldu 1410 - 11 – Křižáci (1960) – youtubeBitva u Grunwaldu 1410 - 12 – Křižáci (1960) – youtubeBitva u Grunwaldu 1410 - 13 – Křižáci (1960) – youtubeBitva u Grunwaldu 1410 - 14 – Křižáci (1960) – youtubeBitva u Grunwaldu 1410 - 15 – Křižáci (1960) – youtubeBitva u Grunwaldu 1410 - 16 – Křižáci (1960) – youtubeBitva u Grunwaldu 1410 - 18 – Křižáci (1960) – youtube

Možná že by svůj názor změnil, kdyby viděl znamení, k němuž došlo v noci před bitvou. Krajem prolétla zuřivá vichřice, zdevastovala tábor německých rytířů a sebrala i některé stany z polského tábořiště. Ty, jak poletovaly ve větru, tvořily různé obrazce, v nichž někteří viděli, jak král bojuje s mnichem, král vítězí a shazuje mnicha z Měsíce, což si polští a litevští bojovníci vykládali jako příznivé znamení. Následujícího dne se ukázalo, že jejich výklad byl správný.



Nepřehlédněte