Jatka fungovala 100 let
Celý obezděný areál s týčícím se býkem v popředí dalo vybudovat hlavní město v letech 1892 až 1895, a to podle architektonického návrhu Josefa Srdínka. Prostor ohraničený zdmi se nachází mezi ulicemi Argentinská, Jateční, Komunardů a mezi Bubenským nábřežím. Už předem bylo určeno, že celý areál poslouží pro jatka. Ta zde také fungovala dlouhých 100 let.
Proč byla jatka potřebná?
Podnět na vznik jatek pocházel z nařízení hlavního města, že veškerá zvířata určená na porážku, nebo dovezená do Prahy, musí být řádně veterinárně prověřena. A tak hledalo město vhodný prostor pro stavbu. Holešovice splňovaly ideální podmínky pro výstavbu jatek, měly totiž dobré spojení se zbytkem Prahy a potřebu vody řešila blízká řeka Vltava. Kvůli zápachu byl také důležitý směr větru, který nejčastěji vane ze západu na východ, tedy směrem ven z města.
Před vchodem muž krotí býka. Je tam dodnes
Inspirací pro stavbu celého areálu byla proslulá jatka v Chicagu. U hlavního vchodu z Bubenského nábřeží si lze povšimnout monumentální plastiky Muže s býkem, někdy zvané jako alegorie Trhu a jatek. Na podstavcích jsou znaky hlavního města Prahy. Východněji je plastika Bohuslava Schnircha a západněji plastika Čeňka Vosmíka. Obě jsou z roku 1895, což byl i rok, kdy proběhlo slavnostní otevření. Za zmínku stojí také novobarokní vodárenská věž. V tržnici je zajímavý pomník padlým vojákům – zaměstnancům tržnice, kteří zahynuli během první světové války.
Vlečka napěchovaná zvířaty
A jak vypadala samotná jatka? Byla rozdělena na tři hlavní části. První západní částí bylo místo, kam byly přivedeny koleje železniční vlečky a byly zde vykládací rampy. Byly zde i chlévy pro různé druhy jatečního dobytka. V střední části tržnice byla administrativní budova, hostinec, zmiňovaný pomník padlým v první světové válce a jateční burza. V největší východní části pak probíhaly porážky a byly tam chladírny, konírny, kotelna, strojovna, vodárenská věž se studnou a hasičská zbrojnice. Náklady na stavbu jatek přesáhly víc než 2,5 milionu zlatých.
Řeznická banka režírovala miliardy
Na ploše víc než 100 tisíc metrů čtverečních bylo možné ustájit na 2 700 kusů hovězího dobytka a šest tisíc prasat. Jatka byla rozdělena na část hovězí a vepřovou. Do tržnice byla zavedena železniční vlečka z blízkého nádraží Prahy-Bubny. Ta mohla přistavit až 18 vagonů najednou. Pro příklad: V roce 1929 bylo na jatkách poraženo: 69 104 kusů hovězího dobytka, 20 699 telat, 28 808 skopců, 944 jehňat, koz a kůzlat, 4 046 koní a 559 609 vepřů.
V roce 1921 dokonce vznikla Řeznicko-uzenářská banka, přes kterou se realizovaly všechny platby. Právě v roce 1929 (statisíce poraženého dobytka) přes ni bylo proplaceno 73 milionů kilogramů masa a 85 milionů živého dobytka v ceně 1 miliarda 870 milionů korun.
„Poctivá“ jatka zastínily velkochovy
Svému účelu sloužil areál do roku 1983, kdy byly otevřeny nové masokombináty v Písnici a Čakovicích. Po ukončení provozu byla jatka přeměněna na tržnici. Původně měla být zaměřena hlavně na velkoobchod, časem se sem „nastěhovali“ vietnamští prodejci. Je tu celá řada obchodů a služeb. Celý areál tržnice je od roku 1993 památkově chráněn.
Do roku 2012 tržnici provozovala americko-izraelská společnost společnost Delta Center. Město jí však téhož roku vypovědělo nájemní smlouvu kvůli dvě stě milionovému dluhu na nájemném. Od roku 2013 tržnici tak provozuje hlavní město.
