Unikátní výstava prvorepublikových hraček v reprezentačních sálech libeňské Grabovy vily (nezaměnit s Grébovkou!) ukazuje nejrůznější typy plechových mechanických hraček z 20. a 30. let minulého století, ať už poháněných hodinovým strojkem na klíček, parním strojem nebo elektromotorem.
Most v Kladně nad Sítenským údolím je vysoký zhruba 15 metrů, přesto si získal pověst “druhého Nuseláku”. Stejně jako jeho vyšší bratr se totiž stává oblíbenou destinací těch, kteří sem jdou se záměrem ukončit svůj život.
Půvabná herečka Patricie Solaříková je známá především z nekonečného televizního seriálu Ulice, ve kterém hraje již třináctým rokem. Před televizní kamerou ale stála již v roce 1998, kdy moderovala dětský pořad Návštěvy u Paní Hudby a pak ve svých jedenácti letech, kdy ztvárnila Aničku Studničkovou v úspěšném seriálu Evy a Iva Pelantových „Ranč u zelené sedmy“. V současné době působí také v Branickém divadle i na dalších divadelních scénách a věnuje se i charitativní činnosti, především na pomoc opuštěným a týraným psům.
Hlodavců přibylo. Středočeské vodárny spotřebovaly na deratizaci meziročně o čtyři procenta víc nástrah, dohromady téměř čtyři tuny. Loni v říjnu skončila poslední celoplošná deratizace stokové sítě provozované společností Středočeské vodárny. Množení hlodavců podporují lidé i tím, že vyhazují zbytky jídla do záchodu, nebo krmí ptáky a toulavá zvířata.
Zastupitelstvo Prahy 5 na konci loňského roku odsouhlasilo, že se zásadně promění výstavní koncepce Galerie Portheimka a nastoupí sem Muzeum Kampa s expozicí skla. Zároveň radnice v následujících třech letech přispěje na provoz třinácti miliony korun. Plán kritizuje vedení současné Galerie Portheimka v čele s vedoucí Jaroslavou Malíkovou i zastupitelská opozice.
Vydavatelství Foibos Books vydalo knihu „Slavné vily – Bubeneč“. Ta navazuje na úspěšné publikace o slavných stavbách v Praze 6 a vilách na Babě. Dokumentuje šest desítek staveb z hlediska jejich historické a kulturní hodnoty. Podrobně se věnuje také stavebníkům a architektům, jejich osudům a životním peripetiím v návaznosti na zrealizovanou výstavbu mezi Letnou a Císařským mlýnem.
Nevyužité zanedbané domy odjakživa přitahují zvědavce, využití pro ně často najdou kulturní spolky ke společnému setkávání. Méně známým je už deset let opuštěný dům Za Poříčskou bránou číslo 7 v Praze na Florenci. V něm sídlí spolek Z pokoje do pokoje, kde šikovné ženy vdechnou nový život rozbitému nábytku. Je tu také divadlo Pomezí, či spolek Divoké matky.
Byla to akce přelomová: „přes všechny výhrady… poskytl festival docela přehledný obrázek o tom, kam až to domácí beatová scéna dotáhla,“ pravil svého času Ondřej Konrád, hudební publicista, pamětník a někdy i protagonista k prvnímu beatovému festivalu v Praze.
Opravy Vinohradské třídy se odsunou. Místo jara se s rekonstrukcí začne na podzim. Požádal o to místostarosta Prahy 2 Jan Korseska (ODS). Obává se totiž, že by se mohl opakovat stejný dopravní kolaps jako v případě uzavření ulice Husitská na Žižkově. Na rekonstrukci je potřeba se připravit.
Vášniví čtenáři si konečně přijdou na své. V Karlíně ve vestibulu metra Florenc a v ulici Sokolovská poblíž metra Křižíkova přibyly dvě nové knihobudky. Na co že jsou? Knihobudka je malá veřejná samoobslužná knihovna, kde je možné měnit knížky kus za kus, nějaké si odnést nebo naopak zde nepotřebné knihy nechat.
„Nechtěl jsem evokovati pohádkovitost, selanku, rajské féerie a romantický optimismus slunečné chvíle dávnověku. Zůstal jsem u života syrového, útočného, nebezpečného, ale plného a odměňujícího.“ František Kobliha
Osudy Habsburků do všech detailů přednáší historička Jaroslava Nováková v pražské Zbraslavi. Tentokrát půjde o vládu Marie Terezie a dozvíte se o vojenských taženích Napoleona Bonaparte.
Továrna známé huti Poldi Kladno se nachází na kraji Kladna. V ponurém podzimním odpoledni, které se brzy mění v temnou noc se obrysy Poldovky černě rýsují a nenápadně připomínají industriální minulost města, která však ještě neřekla své poslední slovo.
První jarní den, 21. března, se 17 českých restaurací a šéfkuchařů zapojí do projektu Good France, aby vzdali hold francouzské gastronomii. Pražané budou mít na výběr z osmi podniků.
Jsou to právě tři roky po sametové revoluci, kdy Pražané zvonili klíčema. Píše se rok 1992 a datum v kalendáři ukazuje 20. březen. Ve Vodičkově ulici se konečně otevírá první fastfood ze sítě McDonald’s, který do té doby Češi neměli šanci ochutnat. Před prodejnou bylo narváno až ven a lidé si objednávali Big Mac jako na běžícím páse.
Ve čtvrtek 15. března zemřel čestný občan Újezda nad Lesy Alfréd Kocáb (1925-2018), kazatel Českobratrské církve evangelické, vídeňský Čech, který za nacismu pro svou národnost odmítl službu v německé armádě a v roce 1942 byl poslán na nucené práce.
Sněmovní výbory se budou zabývat návrhem na to, aby došlo k 19% zdanění církevních restitucí, což by do státní kasy mohlo přinést asi 380 milionů korun ročně (cca 11 miliard celkově). Vláda dala návrhu zelenou. Jedním z důvodů předložení poslaneckého návrhu má být i to, že církve, které dostávají finanční náhrady, usilují i o vlastnictví pozemků. Takové spory se vyskytly i v Praze, včetně její severní části.
Přijďte se zahřát do některého z pražských hudebních klubů! Kdopak vás asi rozžhaví?
