Slouží v Papežské švýcarské gardě, která oficiálně existuje od 22. ledna roku 1506 a neoficiálně ještě o pár desetiletí déle. Když je dnes obdivují nesčetní návštěvníci Vatikánu, připadá jim, jako by tito gardisté zamrzli v čase svého vzniku. Ve skutečnosti však plní funkci ochranky papeže a Vatikánu zcela na úrovni moderní doby.
Vojáci letos obnoví střelbu z minometů v bývalém vojenském prostoru Brdy, který je od roku 2016 chráněnou krajinnou oblastí (CHKO). Přispěje to k zachování unikátních vřesovišť.
Veřejnost se o ní však neměla, pokud možno, dozvědět vůbec nic. I když jde o jedno z největších neštěstí ve Francii i v Evropě. K tragédii došlo na základě neuváženého rozkazu francouzského generála a jeho pochybení bylo třeba ve státním zájmu utajit.
Lidi jako Vorošilov by to za normálních okolností nedotáhli u armády ani na četaře. Začátkem 20. století nastala v SSSR ale doba tak pohnutá, že bylo možné stát se důstojníkem i s pouhými dvěma třídami základní školy a stát se maršálem i přes prokazatelné neúspěchy na bojišti.
Do bývalého vojenského prostoru Brdy se vrátili vojáci. Po dvou letech tady opět začal pyrotechnický průzkum. Bývalý vojenský prostor bude čistit 15. ženijní pluk, čeká ho asi 2400 hektarů lesa.
Její následovnice by se s pouhým označením „něčí žena“ už nespokojily, pro Mamie to byla samozřejmost. Vdávala se v 19 letech, se svým Ikem prožila 53 let a jako „žena v domácnosti“ ho po celou podporovala. A nepřišlo jí to nijak omezující. Prostě – jiná doba.
České armádě se věnovala další z Valdštejných besed, organizovaných v Jazzové sekci spolkem Šance na návrat. Na dotaz moderátora Petra Burdy, zda by lidé byli pro dvouměsíční vojenskou prezenční službu, se z publika ozývaly výkřiky „aspoň půl roku, aspoň tři měsíce“. Přítomní politici, rekrutující se výhradně z mužů, byli ve většině střídmější.
Stal se pojmem už kvůli svému značně nevojensky znějícímu jménu. Hrůzu však o to menší nebudil. Kdo by si to taky chtěl rozházet s Gottwaldovým zetěm a zarputilým stalinistou…
A proto potencionálně nebezpečný. Jona Emanuilovič Jakir (3. 8. 1896 – 11. 6. 1937) patřil mezi Stalinovy nejlepší důstojníky jak díky svým organizačním schopnostem, tak tvrdosti, s jakou plnil uložené úkoly, takže jednou zákonitě musel nastat čas se ho zbavit.
Přestože je téměř nemožné kočky vycvičit jako plnohodnotné členy armády, i ony měly v průběhu času malé, nicméně významné úlohy v mnoha různých vojenských konfliktech. Přinášíme několik důkazů.
Velmi zajímavý a současně absurdní je příběh zpravodajského důstojníka japonské císařské armády z období Druhé světové války Hiró Onody. Odmítal totiž uvěřit všem zprávám, že válka skončila a jako velký vlastenec bojoval dlouhých 30 let ve filipínské džungli proti nepřátelům Země vycházejícího slunce.
A významně zefektivnil dělostřeleckou palbu namířenou proti živé síle. Těžko říct, zda člověk může být hrdý na vynález, který vlastně směřuje pouze k účinnějšímu zabíjení jiných lidí, ale v armádě to tak chodí. Svědčí o tom i životní příběh vynálezce šrapnelu, Henryho Shrapnela.
Tank je zbraní, kterou nejspíše každý z nás dobře zná a žádná konkurenceschopná armáda se bez ní dnes neobejde. Hodí se do téměř jakéhokoli prostředí, proto je využívána v naprosté většině vojenských střetů. Poprvé se tanky objevily již v první světové válce na straně britské armády a od té doby prošly zásadním vývojem. Pojďme se tedy podívat na některé z nejodvážnějších projektů, jaké se kdy podařilo zrealizovat.
Světovou velmocí je ta země, která je schopna rychle přesunovat své vojáky tam, kde je jich třeba. Když se začátkem 20. století objevil nový dopravní prostředek, letadlo, americký prezident Woodrow Wilson nezaváhal.
Biatlon je sport, ve kterém můžeme říci, že Česká republika poměrně vyniká. Zamysleli jste se ale někdy, jak vznikla tato zvláštní kombinace běhu na lyžích a střílení na terče? Pokud vás trochu zajímá, jak tento nevšední sport vznikl, pojďte se na to s námi společně podívat.
Ve válkách se zrodilo již mnoho neuvěřitelných příběhů, z nichž některé zahrnují právě odstřelovače – lidi, kteří se nebojí pronikat hluboko do nepřátelského území a likvidovat tam vojáky jednoho po druhém. Zde je několik hrdinů, jejichž příhody lze považovat za nejzajímavější.
Dnešní čtyřicátníci a padesátníci budou jistě dobře znát jedenáctidílný seriál z roku 1988 líčící osudy vojáků základní vojenské služby a jejich nejbližších nadřízených. Ve své době oblíbený televizní počin zobrazující nejen vojnu za komunistického režimu od nástupu mladých hrdinů k motostřeleckému útvaru po dobu jednoho roku, ale i jejich soukromí a citlivější témata jako je například šikana. Režisér Evžen Sokolovský do seriálu podle scénáře Jiřího Bednáře a Karla Štorkána obsadil řadu v té době oblíbených herců, ale i nováčků, kteří se později stali populárními. Vraťme se tedy do osmdesátých let a připomeňme si Chlapce a chlapy ve fotogalerii a v zajímavostech z natáčení.
V sobotu 23. června se uskuteční již tradiční akce představující největší společné ukázky současné i historické vojenské techniky v Evropě v Zadních Bahnech u Strašic.
Podle nejnovějších údajů má naše armáda 23 184 vojáků, 6515 civilních a 1148 státních zaměstnanců. Rozpočet armády činí bezmála 58 miliard, tedy 1,13 procent HDP.
