Narodila se ještě před založením Československa, jehož výročí si v těchto týdnech připomíná veřejnost. Paní Marie oslavila v minulém týdnu neuvěřitelných 104 let. Narozeniny trávila se svojí dcerou v příbramském léčebně dlouhodobě nemocných, kde je aktuálně hospitalizována.
„V listopadu 1989 jsem sledoval, co děje v Československu, taky kvůli tomu, že my jsme měli v tom Mnichově (redakce Rádia Svobodná Evropa) takový nepříjemný pocit. Věci se silně hnuly v Polsku i v Maďarsku, 8.11., tuším, padl režim v Bulharsku. To všechno byly takové bašty stalinismu a tam všude došlo k protirežimním manifestacím, zatím co v Česku to vypadalo, jako že je ticho po pěšině. Čestnou výjimkou byli disidenti a později i aktivizující se šedá zóna, která se připojovala např. peticí Několik vět. Byl tady důvod sledovat co se děje v ČSR velmi intenzivně, a to jsem dělal i celý ten týden, který předcházel událostem 17. listopadu,“ řekl Petr Brod v rozhovor pro encyklopediaofmigration.org roku 2017 v Praze.
Sváteční oslavy si vyžádají útlum dopravy. 100. výročí vzniku samostatného československého státu si metropole připomene velkolepě už tento víkend. Kudy a v jakých časech tramvají či autobusem neprojedete? A z důvodu jaké události? Náš REGION připravil přehled.
Dnešní čtyřicátníci a padesátníci budou jistě dobře znát jedenáctidílný seriál z roku 1988 líčící osudy vojáků základní vojenské služby a jejich nejbližších nadřízených. Ve své době oblíbený televizní počin zobrazující nejen vojnu za komunistického režimu od nástupu mladých hrdinů k motostřeleckému útvaru po dobu jednoho roku, ale i jejich soukromí a citlivější témata jako je například šikana. Režisér Evžen Sokolovský do seriálu podle scénáře Jiřího Bednáře a Karla Štorkána obsadil řadu v té době oblíbených herců, ale i nováčků, kteří se později stali populárními. Vraťme se tedy do osmdesátých let a připomeňme si Chlapce a chlapy ve fotogalerii a v zajímavostech z natáčení.
„Je to pro nás katastrofa, kterou jsme si nezasloužili. Podrobujeme se a budeme se snažit zajistit svému národu klidný život. Nevím, zda budou mít vaše země prospěch z rozhodnutí učiněného v Mnichově. Určitě však nejsme poslední, po nás to postihne i jiné.“ Tato prorocká slova pronesl 30. září roku 1938 tehdejší československý prezident Edvard Beneš
Československý festival, který se uskuteční 8. a 9. září na pražském Staroměstském náměstí, bude oslavou 100. výročí založení Československa. Akce nabídne kulturní program, setkání s československými legionáři či bývalými sportovci nebo ukázky tradičních řemesel z obou zemí. V Betlémské kapli a Karolinu pak budou moci lidé ochutnávat národní speciality či zhlédnout výstavy.
Nejen nedostatek toaleťáku, ale také vložek nemile potrápil obyvatele a obyvatelky Československa v osmdesátých letech minulého století. Jak to komunisté řešili?
Ten, kdo má doma staré fotografie Horních Počernic, může jejich kopii poslat místní radnici, která je použije na výstavu v rámci oslav sto let založení Československa.
Vždy byl uzavřený a moc nekomunikoval, měl nízkou pracovní morálku a jeho inteligence nebyla ani jen průměrná. Ženy o mladého Ladislava Hojera nestály. A tak začal Hojer bestiální sérii vražd v tehdejším Československu.
Komunisté církev a duchovní se neměli v lásce. Vyvrcholilo to monstrprocesy s představiteli řeholních řádů, ale také k obsazení ženských i mužských klášterů a internaci řeholníků v Československu. Připomeňme si výročí akce K, od které uběhlo dlouhých 68 let.
Poslední dobou se stalo takřka trendem vzpomínat na časy, kdy se na všechno stály fronty, nic moc v obchodech nebylo a všechno bylo tak trochu jednobarevné. Říkáme tomu retro a docela si v tom libujeme. Vybavíte si třeba, co jste nosili, když jste byli malí? Ti, kterým bylo v době sametové revoluce kolem osmnácti, si moc dobře pamatují třeba krepsilonové ponožky.
Jestli měli českoslovenští komunisté nějakého mučedníka a ikonu, byl jím novinář Julius Fučík, kterého popravili nacisté v roce 1943. Jeho dílo Reportáž psaná na oprátce, které psal ve vězení a vynášel ho pomocí motáků, vyšlo v různých jazycích.
Čtyřiadvacet lip tvoří alej, která byla vysazena ve Strašnicích. Desátá městská část si tímto aktem připomíná vznik Československa. Lípa, coby národní strom, je jedním z hlavních témat letošních oslav. Lidé mohou lípy například fotit nebo sázet.
Karol Wojtyla měl osobně k Československu blízký vztah a osobně ho navštívil ve 40. letech. Jako papež Jan Pavel II., kterým se stal v roce 1978, si musel na návštěvu skoro 12 let počkat. V roce 1990 na půdě Československa stanula hlava církve úplně poprvé. Proč se tak nestalo za první republiky?
Nejvýznamnější představitel české žurnalistiky Ferdinand Peroutka zemřel před 40 lety. Je nositelem Řádu T. G. Masaryka I. třídy a každý rok se novinářům udělují ceny, které nesou jeho jméno. Ačkoliv zemřel v exilu, jeho tělo po revoluci spočinulo na Vyšehradském hřbitově.
První volby do Národního shromáždění, jak se dříve parlamentu říkalo, se odehrály 18. a 25. dubna 1920. Kdo zvítězil a proč se vláda po půl roce rozpadla? V čem byly tyto volby ještě výjimečné?
Je to už 74 let od doby, kdy se v Kroměříži narodil československý písničkář a básník Karel Kryl. Ten v letech komunistického puče napsal protestní song proti režimu. Texty si psal sám a často v nich narážel právě na dobové problémy. Písně byly satirické, ale i vážné. Mnohdy zpíval i melancholické balady. Někdy se mu přezdívá „básník s kytarou“.
Plyšové zvířátko druhově neurčitelné, s dětským obličejíkem a velkýma očima a ušima. Často má palec v puse, jako že si ho cumlá. Mončičákový boom nastal v Československu v roce 1985, byla to tehdy velmi oblíbená hračka. Odkud se k nám mončičákové šílenství dostalo?
Národní muzeum a Slovenské národné múzeum připravily v rámci Česko-slovenské a Slovensko-české výstavy pořádané při příležitosti 100. výročí založení Československé republiky soutěžní vzdělávací aktivitu pro žáky druhého stupně základních a středních škol z České a Slovenské republiky 100 let Československa v naší škole aneb Rodino, vyprávěj! Výsledky byly vyhlášeny symbolicky ve středu 28. března na Den učitelů.