Jímavou kapitolu v historii městské hromadné dopravy a funebrálního designu v Praze napsala pohřební tramvaj. Když bylo rozhodnuto o zbudování nových městských hřbitovů v Ďáblicích a Hostivaři, začaly v roce 1912 Elektrické podniky královského hlavního města Prahy studovat možnost přepravy pohřbů elektrickými tramvajemi.
Na konci doby bronzové se v Praze rozmohl velmi nezvyklý fenomén pohřbívání. Mrtvoly se dávaly do odpadních jám a těla zaujímala zvláštní polohu. Lidé byli často otočeni tváří k zemi nebo pohřbeni v sedě. Těla s vyvrácenými končetinami se později našla v pražské Bubenči, v Hloubětíně i na Malé Ohradě. Co to mělo znamenat?
Před 40 lety vyjely v Praze do ulic první „čabajky“, šlo o kloubové autobusy Ikarus. Byly to vůbec první kloubové vozy v Praze, do ulic vyrazily 16. ledna v roce 1978. Vyjely mezi stanicí metra C Budějovická a Jižním Městem.
Už je to 72 let, kdy na Prahu 14. února v roce 1945 zaútočily ničivé bombardéry. Velká tragédie zasáhla celé město a vyžádala si 701 mrtvých a přes tisícovku zraněných. Spojenecká letadla měla původně útočit na německé Drážďany, kvůli navigační chybě a špatnému počasí se ale odtrhly od svazu a zničily Prahu.
Ve středu 21. února v 17 hodin bude v malé galerii muzea ve Slaném na toto téma přednášet Miroslav Vopat alias „Kat Vopat.“
Jeho nejslavnější dílo známe snad všichni. Sbírka nazvaná Kytice je plná tragických lidských osudů. Ani život talentovaného vlastence Karla Jaromíra Erbena nebyl úplně šťastný, protože bojoval s nemocí i se smutkem ze ztráty svých blízkých.
Pátenoster je typ výtahu, kterému se jinak říká oběžný výtah nebo otčenáš. Pro mnoho lidí jde o hrůzný vynález a bojí se, že se s nimi kabina převrátí, že zajedou do strojovny a zemřou. Jsou to jenom pověsti, nebo jsou takové výtahy opravdu nebezpečné?
Někteří příbramští rodáci přesáhli svým významem místo, kde působili. Jiní naopak zasvětili svoje dílo rodnému kraji, aby přesáhli dobu, v níž žili. Město Příbram chce životy těchto historických osobností připomenout, a to na sociálních sítích v nové kampani městského infocentra. Její součástí bude i série fotografií míst, která jsou v Příbrami s těmito osobnostmi spojená.
Zámek v Mníšku pod Brdy má v lednu víkendový provoz. O sobotách a nedělích je pro návštěvníky připraveno několik různých druhů prohlídek, na své si tak přijde každý, kdo do Mníšku zavítá.
Při příležitosti 100. výročí vzniku Československa, které připadá na letošní rok, začala Nadace Partnerství pátrat po takzvaných Stromech svobody.
V roce 1939 byla otevřena Bílá labuť, moderní obchodní dům. Říkalo se mu také „zázrak na Poříčí“, svého času šlo o největší a nejmodernější obchodní dům. Dnes památkově chráněná stavba chátrá a do obchodů, které jsou ve špatném stavu, už nikdo nakupovat nechodí.
Záchranáři a lékaři pražské záchranky uskuteční za rok přes 120 000 výjezdů, operátorky denně přijmou okolo 600 volání na tísňové linky. U případů s nejvyšší naléhavostí jsou posádky na místě do 8 minut a v 95 procentech případů dorazí k pacientovi do 15 minut. To jsou čísla ze současnosti. A teď trochu historie. Pražský dobrovolný sbor ochranný, jejichž prvních 36 členů sboru položilo základy dnešní Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy, vznikl před 160 lety, přesněji 8. prosince 1857 a je nejstarší organizací svého druhu v Evropě.
Právě dnes si připomínáme tragické výročí. Je tomu přesně 49 let od smrti studenta Jana Palacha, který se upálil proti Sovětské okupaci na Václavském Náměstí v Praze.
Středověký klenot a někdejší soukromé reprezentativní sídlo římského císaře a českého krále Karla IV přilákalo loni téměř čtvrt milionu návštěvníků. Přestože návštěvnost nebyla tak vysoká jako předešlý rok, kdy se slavilo 700 let od narození císaře Karla IV., tržby za vstupné vzrostly.
V sobotu 6. ledna se může vědění chtivá veřejnost zúčastnit procházky s přednáškou Stanislavy Mickové na téma Bankéři Petschkovi a Bubeneč. Krom objektů, které s rodem bohatých uhlobaronů a bankéřů židovského původu, bude řeč také o Lannově vile průmyslníků Lannů a stavitele Aloise Potůčka, vile Bianca průmyslníka Bohumila Bondyho a místodržitelském letohrádku v Královské oboře.
Díky lávce se lépe propojí lokality kolem ulic Ukrajinská a Přípotoční a maminky s kočárky ani cyklisté tak nebudou muset obcházet potok až na most na frekventované Vršovické ulici.
Kalendářová produkce je zajímavou oblastí literární tvorby a nese vypovídací hodnotou o dřívějším životě, zábavě a určitém duchu své doby.
Dnes je pro nás vánočka naprosto běžným typem pečiva, které si dáváme ke kávě i jindy než o Vánocích. Pro svátky vánoční však měla vánočka už od pradávna velký význam. Není se čemu divit, její původ spadá až do 16. století. Tehdy ji mohli péct jen mistři pekařského cechu a sloužila jako dar radním a šlechtě.
Z Vraného na druhou stranu řeky do Strnad se i dnes dostanete tak, jak před léty – jedině přívozem. Praktickým, atraktivním, ekologickým, jedním z mála bezmotorových na Vltavě.
S posledním československým a zároveň prvním českým prezidentem jsme se rozloučili 18. prosince v roce 2011. Václav Havel kritizoval komunistický režim a zapojil se do Charty 77, což ho přivedlo k asi pětiletému věznění, během něhož napsal vlivné eseje. V 60. letech působil také v Divadle Na zábradlí, kde se hrála jeho dramata.