Měl být malířem písma, stal se z něj malíř akademický. Goda Roubalík
Bohumír Roubalík – na svých obrazech se podepisoval jako Goda – se narodil 25. listopadu 1845 v Praze.
Bohumír Roubalík – na svých obrazech se podepisoval jako Goda – se narodil 25. listopadu 1845 v Praze.
Ve 30. letech ho režiséři měli za epizodistu, ale na konci desetiletí už byl jedním z nejobsazovanějších herců v Československu.
Škola základ života, Cesta do hlubin študákovy duše nebo pohádka Obušku, z pytle ven! To je přehled asi nejznámějších filmů herce Ladislava Peška. Většinou hrál kladné role nebo vyloženě dobráky. Jeho život ale ovlivnily osudové ženy.
Vedení pražského magistrátu se rozhodlo prodloužit uzavření Smetanova nábřeží pro automobilovou dopravu ve směru ke Křížovnickému náměstí až do konce roku. Proti tomu se ohrazuje radnice Prahy 1, se kterou nebyl záměr projednáván.
Dne 12. srpna 1881, tedy pouhé dva měsíce po slavnostním otevření, došlo k požáru Národního divadla v Praze. Skutečnost, která je dnes známá asi každému. Jak ale požár ve skutečnosti vznikl? Náhod, o kterých mnohdy veřejnost ani neví, je kolem tohoto případu až podezřele mnoho.
Opera v Šárce patří k nejpopulárnějším a nejnavštěvovanějším kulturním akcím v Praze 6. Letos poprvé po 16 letech se operní představení pod širým nebem konat nebude. Další představení se plánuje na 4. září 2021.
Vynikala přirozeným nadáním i půvabem a tanec milovala od útlého dětství. Od divadla nedokázalo Františku ze Schoepfů odradit vůbec nic.
Oplývala vznešenou krásou, noblesním chováním a dramatickým talentem. Byla skutečnou celebritou své doby. Přesto byl osud herečky Národního divadla Marie Bittnerová, které nikdo neřekl jinak než Maruška, nelehký. Intriky ji připravily o kariéru, touha po rodině ji stála život.
Praha se nepyšní pouze krásnou architekturou, ale i širokou škálou podzemních objektů, jako jsou atomové kryty, katakomby, tunely a historická sklepení. Tato místa jsou veřejnosti mnohdy těžko přístupná. Akce Na den pod zem! je pořádána už počtvrté.
Současný příklon obliby veřejnosti k dílům Jakuba Schikanedera (27. 2. 1855 – 15. 11. 1924) je zřejmě reakcí na předchozí vlnu zájmu o abstraktní díla moderního umění. Schikanederova tvorba už není úplně realistická, ale ještě pořád jsou její náměty příjemně dobře rozpoznatelné. Řada z nich dojímá i dnes.