Národní divadlo si spolu s pražskými hasiči dnes připomene 140 let od požáru své historické budovy. Divadlo vyhořelo 12. srpna 1881 jen dva měsíce od svého otevření. V 17:00, tedy v čas, kdy tehdy vypukl požár, dnes dorazí na vltavské nábřeží jednotky pražských hasičů a ukážou zájemcům, jak vypadá hašení střechy Národního divadla.
Stovky lidí dnes v Praze na břehu Vltavy a mostech aplaudovaly opeře Národního divadla
Chladným projevem ztvárňoval vnitřně bohaté postavy, ze kterých sálala silná vůle, spojená s velkou sebekázní a jakýmsi druhem rezervovanosti, za níž jsme přece jen tušili silný, ovládaný lidský cit. To napsal o Jiřím Plachém starším spisovatel Zdeněk Bláha.
Činohra Národního divadla bude od čtvrtka na svém webu uvádět film Očitý svědek. Zpracovává poválečný masakr na návrší u Přerova zvaném Švédské šance, kde bylo zabito 265 karpatských Němců, Maďarů a Slováků – většinou žen a dětí. Autentická svědectví o masové vraždě inscenátoři nahráli s herci na kameru tak, že připomínají prostředí, v němž mnozí kvůli pandemii žijí, tedy hovory na digitálních platformách.
Herec a muzikant, člen Činohry Národního divadla (ND) Igor Orozovič se vrátil ke své písni Hippokratova armáda a nazpíval ji s kolegou Vladimírem Javorským. K písni, která je poděkováním lékařům a zdravotním sestrám za jejich nasazení v boji proti koronaviru, vznikl klip s desítkami osobností české kultury.
Tři desítky umělců různých žánrů vystoupí 27. února v přímém přenosu České televize z Národního divadla na koncertu na podporu české kultury. Večer s názvem Národ sobě-kultura tobě má upozornit na stav, ve kterém se kultura bez možnosti pořádání akcí nachází v době protipandemických opatření, a na profese, které se už téměř rok nemohou vrátit ke své práci.
Národní divadlo spustilo svůj podcastový kanál, na kterém chce divákům představovat, co se aktuálně na první české scéně děje. Přiblíží jednak chod divadla, jednak vznik jednotlivých inscenací. Všechny čtyři soubory Národního divadla – tedy činohra, opera, balet a Laterna magika – proto budou pravidelně připravovat k poslechu různorodé pořady.
Bohumír Roubalík – na svých obrazech se podepisoval jako Goda – se narodil 25. listopadu 1845 v Praze.
Ve 30. letech ho režiséři měli za epizodistu, ale na konci desetiletí už byl jedním z nejobsazovanějších herců v Československu.
Vedení pražského magistrátu se rozhodlo prodloužit uzavření Smetanova nábřeží pro automobilovou dopravu ve směru ke Křížovnickému náměstí až do konce roku. Proti tomu se ohrazuje radnice Prahy 1, se kterou nebyl záměr projednáván.
Opera v Šárce patří k nejpopulárnějším a nejnavštěvovanějším kulturním akcím v Praze 6. Letos poprvé po 16 letech se operní představení pod širým nebem konat nebude. Další představení se plánuje na 4. září 2021.
Vynikala přirozeným nadáním i půvabem a tanec milovala od útlého dětství. Od divadla nedokázalo Františku ze Schoepfů odradit vůbec nic.
Oplývala vznešenou krásou, noblesním chováním a dramatickým talentem. Byla skutečnou celebritou své doby. Přesto byl osud herečky Národního divadla Marie Bittnerová, které nikdo neřekl jinak než Maruška, nelehký. Intriky ji připravily o kariéru, touha po rodině ji stála život.
Praha se nepyšní pouze krásnou architekturou, ale i širokou škálou podzemních objektů, jako jsou atomové kryty, katakomby, tunely a historická sklepení. Tato místa jsou veřejnosti mnohdy těžko přístupná. Akce Na den pod zem! je pořádána už počtvrté.
Současný příklon obliby veřejnosti k dílům Jakuba Schikanedera (27. 2. 1855 – 15. 11. 1924) je zřejmě reakcí na předchozí vlnu zájmu o abstraktní díla moderního umění. Schikanederova tvorba už není úplně realistická, ale ještě pořád jsou její náměty příjemně dobře rozpoznatelné. Řada z nich dojímá i dnes.
„Policejní zprávy hlásí: V pondělí v poledne byl přejet rychlovlakem pod Barrandovem Ph. dr. Z. R. z Prahy II. čp. 331. Jde pravděpodobně o sebevraždu z neznámé příčiny. Mrtvola byla po lékařské prohlídce dopravena do ústavu pro soudní lékařství.“
Narodil se 14. prosince 1854 v rodině krejčího ve Vídni. Jeho otec byl velkým vlastencem a aktivním účastníkem spolkového života ve Vídni a děti sám doma učil česky, protože neměl prostředky na školy.
V průběhu 18. a 19. století si Češi stále více a častěji uvědomují, že ztrácí svůj jazyk a kulturu. Obrozenci proto začínají bojovat o zachování našich tradic a zvyklostí, které spolu s českým jazykem byly skutečně na ústupu a udržovaly se ve své původní podobě převážně už jen na venkově.
„Schikaneder je v první řadě malíř chudých lidí a chudých osudů, malíř osamělosti, bídy, strádání а znoje.“
Český svět
V budově Státní opery na Wilsonově ulici aktuálně finišují opravy, které tu probíhaly poslední tři roky. Státní opera se divákům znovu otevře v neděli 5. ledna 2020.