Malebný zámek Mníšek pod Brdy, hojně navštěvovanou kulturní památku nejen díky své dobré dopravní dostupnosti například z Prahy, ale i vzhledem k množství probíhajících akcí, asi nemusíme představovat. V tomto městečku však můžeme navštívit i jiná neméně zajímavá místa. Jedním z nich je důl Skalka.
Ochrana majetku se stává v dnešní době stále aktuálnějším tématem. Vyloupených objektů přibývá a zloději jsou stále drzejší. Někdy se přichystají k akci, která proběhne záhy poté, co zhasnete doma světla a půjdete spát. Jindy se zaměří na období, kdy jste zrovna na dovolené a lup bude podle jejich propočtů jistější. Buď, jak buď, je třeba se na ně připravit, protože jak říká známé úsloví – zloději nikdy nespí!
Gibraltarský průliv, na nejužším místě široký jen 15 km, byl pro arabské státy v severní Africe, pokud šlo o případnou invazi do Evropy, spíš výzvou než překážkou. Arabové jej překonali už v osmém století n. l. a zatlačit je zpátky do Afriky se křesťanům podařilo až po téměř 800 letech.
Řada škol ve středních Čechách se přes léto proměnila ve staveniště. Tak jako v minulých letech využily prázdnin k opravám, které by se za normálního provozu daly zvládnout jen obtížně. Například v Benešově ale museli naplánovanou rekonstrukci rozvodů ve školní jídelně na Karlově odložit. Do výběrového řízení se nepřihlásila žádná firma.
Tisíce ovocných keřů a stromů rostou asi v šedesátce sadů po celé Praze. A úroda švestek, ale i raných jablek a hrušek právě dozrává. Každému jsou tak k dispozici zadarmo, stačí jen vlastní košík a trochu vynaloženého úsilí. S přesnou polohou ovocných stromů a keřů nejen v metropoli poradí web naovoce.cz.
V rámci jednání sněmovního výboru pro sociální politiku nedošlo k dohodě mezi ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou a výborem. Na svém trvala jak Maláčová, tak výbor, který v závěru přijal usnesení, v němž konstatuje, že situace je vážná a finance pro sociální služby jsou nedostatečné.
Léto, prázdniny, dovolené – to je období, ve kterém se právě nacházíme. Letní měsíce se hemží výlety a cestováním v mnohem větší míře, než po zbytek roku. Jsme na ně dobře připraveni a řádně vybaveni?
Jedovatost některých hub, jako například muchomůrek zelené a tygrované, jejichž jed je pro člověka smrtelný, je všeobecně známá. Nebo nebezpečnost petrželi podobného bolehlavu, kterým byl otráven známý řecký filozof Sókratés. Jaké jsou ale další jedovaté rostliny, které už tak známé nejsou, ačkoliv můžou být pro nás i naše zvířecí mazlíčky nebezpečné? Neroste zrovna některá z nich ve vaší zahrádce?
Alespoň tak se to traduje v učebnicích dějepisu. Podle nich samozřejmě Žižka bojoval proti křižákům a podílel se tak i na jejich porážce. Jenže to je spíše jen zbožné přání našich prohusitsky orientovaných dějepravců. Je také možné, že se Žižka bitvy vůbec nezúčastnil anebo že dokonce bojoval na straně křižáků.
Rada Prahy 10 schválila ukončení lékařské pohotovostní služby na Poliklinice Malešice a dětské zubní pohotovosti Nad Olšinami. Provoz bude ukončen ke konci letošního roku.
Mnoho historických světových událostí má jedno společné – zatmění Slunce. Ať už věříte na náhody či nikoliv. Pojďme se podívat na těch pár nejzajímavějších.
Mladá Boleslav – Město přežilo 46. Bohemia Rally bez úhony. A že tyto závody bývají pořádně komplikované. Celá řada ulic byla totiž uzavřená a ani MHD nejezdila tak jak jezdí obvykle. Všechno se velkým závodům muselo podřídit.
Zato měl ruský vědec Ilja Iljič Mečnikov pravdu v tom, že lidský organismus se sám brání proti infekcím, a že tak činí pomocí fagocytózy. Tedy tím, že bílé krvinky požírají choroboplodné zárodky a tím je likvidují. Tímto objevem tento ruský vědec založil úplně nový vědní obor – imunologii.
Lidé Johna Lennona milovali a najednou se měli dozvědět, že jim ho někdo vzal. Tím někým byl duševně nemocný pětadvacetiletý Mark David Chapman, který se pevně rozhodl miláčka davů chladnokrevně zastřelit.
Většina obyvatelstva významně podceňuje kondici svých plic. O tom, v jakém jsou stavu, většina Čechů nemá ponětí. A i ti, kteří trpí závažným onemocnění, na příznaky kašlou, přestože o nich moc dobře vědí.
Dnes už můžeme hodnotit jeho životní dráhu s větším odstupem, faktem ale zůstává jedno. Nesmírně trpěl útlakem chorvatského národa a rozhodl se udělat všechno pro to, aby mu zajistil to místo na slunci a mapě světa, které mu po právu náleželo. A jít přitom doslova přes mrtvoly považoval přímo za žádoucí.
Muž, který změnil chemii a z popelky vybudoval rovnoprávnou vědu – francouzský génius Antoine Laurent Lavoisier. I když byl i ekonomem, právníkem a daňovým úředníkem, nejvýrazněji se do světové historie zapsal svými chemickými objevy a publikovanými vědeckými knihami. Přes Lavoisierovu čestnost, píli a obrovský přínos společnosti dovolila rodná Paříž, aby byl jeho život ukončen gilotinou.
Bez něj by americký folk nikdy nebyl tím, čím je dnes. A čím hlavně byl v 60. letech, kdy si jeho levicově orientovaní představitelé s patřičným humbukem „udělali jméno“ bojem proti válce ve Vietnamu nebo rasové segregaci. Jejich o generaci starší druh měl na mušce chudobu a fašismus. Neokázale, o to však opravdověji.
Všichni známe zákony schválnosti. Jejich působení zažíváme téměř každý den. Tak například: umyjeme okna a začne pršet. Nebo si u pokladny vždycky stoupneme do té nejpomalejší fronty. Nebo nám chleba upadne pokaždé namazanou stranou dolů (to by se nakonec dalo vysvětlit tak, že ta namazaná strana je těžší a působením zemské přitažlivosti… Ale jak si vysvětlíme, že se míjíme s protijedoucím autem zrovna v okamžiku, kdy předjíždíme cyklistu? První, co nás napadne je: Prostě Murphyho zákon.
