Štědrovečerní menu
Večeře začínala modlitbou, po které všichni pojedli oplatku potřenou medem. Podobně jako hostie podávané při mši symbolizovala Kristovo tělo.
Poté se podávala hrachová nebo čočková polévka, případně zelnice s houbami, a poté houbový kuba. Následovala krupičná kaše, sladká omáčka ze švestek s ořechy, šišky pečené z kynutého těsta sypané mákem či pracharandou a přelité horkým mlékem s máslem a medem. Nakonec přišla na stůl vánočka, ořechy a ovoce, zvláště jablka. Česká tradice štědrovečerního smaženého kapra s bramborovým salátem začíná až ve 20. letech minulého století a ustálila se po 2. světové válce.
Polévka
O Štědrém večeru symbolizovala společenství rodiny a pro její soudržnost a zdraví se do ní vkládaly nejrůznější suroviny. Na Štědrý večer se někde vařila polévka s hrachem, kroupami, jinde se doplňovala kořenovou zeleninou a širokými nudlemi. Dodnes se v některých rodinách vaří zelná polévka. Na Štědrý den se jedlo zelí proto, aby byl člověk v příštím roce chráněn proti nemocem a neduhům.
Valašská kyselica
500 g kysaného zelí, 120 g cibule, 30 g česneku, 70 g sádla, 100 g pohanky, 30 g sušených hřibů, 200 g brambor, 4 vejce, 120 ml smetany, sůl, drcený kmín, majoránka, chléb, česnek
Brambory nakrájené na drobné kousky dejte vařit do osolené vody spolu s drceným kmínem a předem namočenými sušenými hřiby. Když jsou brambory poloměkké, přidejte nakrájené kysané zelí a vše uvařte doměkka. Potom do polévky vmíchejte pohanku a nechte ji 10 minut už bez varu nabobtnat. Na závěr do polévky přidejte smetanu, majoránku a na sádle osmaženou cibuli s osmahnutými plátky česneku. Podávejte s chlebem.
Rybí polévka
hlavy a odřezky ze dvou kaprů, 2 menší cibule, 400 g kořenové zeleniny, 400 g jiker a mlíčí, 60 g přepuštěného másla, 50 g hladké mouky, 100 ml smetany ke šlehání, divoké koření (2 bobkové listy, 8 kuliček pepře, 3 kuličky nového koření), muškátový květ, petrželová nať
Do studené vody dejte vařit odřezky a hlavy z ryb, přidejte divoké koření, sůl a jednu cibuli. Vše zvolna vařte asi 30 minut. Hlavy a odřezky sceďte a oberte nich maso. V osolené vodě uvařte kořenovou zeleninu a rybí vnitřnosti a obojí nakrájejte na malé kousky. Na másle nechte zesklovatět drobně nakrájenou druhou cibuli, přidejte mouku a usmažte světlou jíšku, kterou ovoňte muškátovým květem a zalijte vlažným vývarem ze zeleniny a odřezků. Polévku důkladně prošlehejte metlou a provařte asi 20 minut. Poté do ní dejte obrané maso, zeleninu a vnitřnosti, nechte ji přejít varem a zjemněte smetanou. V talířích do polévky přidejte sekanou petrželku, případně na másle osmažené kousky žemle.
Houbový kuba
Naši předkové věřili, že kdo kubu ochutná, přinese mu to štěstí. Další magický význam spočíval v tom, že kdo kubu ochutná, přinese mu to štěstí. Další magický význam spočíval v tom, že houby měly strávníky spojit s dobrými silami lesů a ochránit je před nástrahami, které přinášel život.
300 g ječných krupek, 30-40 g sušených hub, 2 menší cibule, 6 stroužků česneku, 100 g sádla, drcený kmín, majoránka, čerstvě mletý pepř
Krupky propláchněte, uvařte mírným varem v osolené vodě, nechte ji chvíli ještě natáhnout a sceďte je. Sušené houby namočte, nakrájejte a uvařte v lehce osolené vodě. Na větší část sádla dejte péct drobně nakrájenou cibuli. Když se začne barvit, přidejte prolisovaný česnek, kmín a uvařené houby včetně vývaru. Česnekem nešetřete, protože i on je podle tradice obdařen velmi silnou kouzelnou mocí zajišťující zdraví. Z houbové směsi odvařte trošku vody, přidejte majoránku a směs vmíchejte do uvařených krupek. Vše vtlačte do vymaštěného pekáče a upečte v mírně vyhřáté troubě 30-45 minut.
Kapr
Rybu používali jako tajné znamení první pronásledovaní křesťané. Původně však nebylo zvykem podávat ji na Štědrý večer. Spíše se pekla ryba z těsta ve formě. Až v 19. století se kapr objevuje na stolech majetných a samozřejmě také v oblastech, kde bylo ryb dostatek. Kapr podávaný s bramborovým salátem se začal objevovat na štědrovečerní tabuli v českých domácnostech až ve 20. letech minulého století, zdomácněl tam až po 2. světové válce.
Staročeský pečený kapr
800 -1000 g kapra, sůl, mletý zázvor, snítka šalvěje, 120 slaniny, 100 g cibule, 70 rozinek, 150 ml bílého vína, 60 g másla, 1 lžíce medu
Kapra osolte a okořeňte zázvorem, položte na plátky slaniny, lístky šalvěje a plátky cibule, potřete máslem a pečte 5-7 minut v pekáči či na plechu v troubě vyhřáté na 200 stupňů Celsia. Poté teplotu zmírněte na 100 stupňů a porce přelijte bílým vínem s předem macerovanými rozinkami a medem. Kapra pak pečte ještě 10 minut a podávejte se šťouchanými bramborami a osmaženou cibulí. Takto lze upravit celého i naporcovaného kapra.
Kapr na černo
800 g kapra, sůl, 300 g sušeného ovoce, 40 g loupaných mandlí, 250 ml červeného vína, divoké koření (viz rybí polévka), 60 g másla
Porce kapra osolte a nechte odležet v chladu. Sušené meruňky, jablka a švestky vložte do zapékací nádoby, zalijte vínem svařeným s divokým kořením (koření vložte v sítku nebo v gáze). Vše v mírně teplé troubě rozpečte, aby ovoce změklo. Pak do něho zatlačte porce kapra kůží navrch. Na každou porci dejte plátek másle a nasekané mandle a kapra pečte asi 10 minut v troubě vyhřáté na 180 stupňů. Místo vína můžete použít i černé pivo nebo do omáčky nadrobno nastrouhat kořenovou zeleninu.
Vánočka
Říkalo se jí také štědrovka či štědrovnice. Jednotlivé prameny symbolizují vodu, vítr a další zemské živly, přičemž věci zemské jsou v nejspodnější části vánočky, v jejím středu pak cit, vůle a rozum a dva horní symbolizují lásku a poznání. Vánočka svým tvarem připomíná novorozené dítě v peřince a její magickou moc ještě posílíte, když si ji sami upečete a někomu darujete třeba jen kousek.
Budete potřebovat 150 g másla, 2 lžíce rozinek, 1 vanilkový cukr, sůl, 3 žloutky, 1 kostka droždí, 500 g polohrubé mouky, 2 lžíce sekaných mandlí, drcený anýz,. 200 ml mléka, 120 g cukru krupice, 1 vejce na potření, mandlové lupínky na posypání
A jak na to? Droždí nechte vzejít v hrníčku oslazeného vlažného mléka. Změklé máslo utřete s cukrem, přidejte žloutky a špetku anýzu. Přidejte mouku se špetkou soli, přidejte kvásek, zbytek mléka a vypracujte hladké a lesklé těsto, které pod utěrkou nechte 1-2 hodiny kynout na teplém místě. Vykynuté těsto vyklopte na vál, přidejte omyté rozinky a nasekané mandle. Těsto znovu zpracujte a rozdělte na 9 dílů. Ze 4 pramenů upleťte spodní díl a položte ho na vymaštěný plech. Ze 3 pramenů upleťte prostředek a vánočku ukončete svinutím posledních 2 tenkých pramenů. (Pokud si na pletení netroufáte, můžete použít formu). Vánočku nechte na plechu ještě půl hodiny kynout. Pak ji potřete rozšlehaným vejcem, posypte mandlovými lupínky a zpevněte špejlemi, aby se při pečení nerozjela. Upečte ji v troubě vyhřáté na 180 stupňů 40-45 minut. Zda je vánočka upečená, zjistíte zapíchnutím špejle – pokud na ní po vytažení neulpí těsto, máte upečeno.
Tvarohová vánočka
A pokud chcete vánočku dietnější, můžete ji upéci z tvarohu. Potřebujete 150 g cukru krupice, 150 g másla nebo Hery, 2 vejce, 1 měkký tvaroh (tučný je chutnější, netučný zdravější), 4 lžíce mléka, 500 g polohrubé mouky, 1 a ½ prášku do pečiva, mandle a rozinky (můžete je předem namočit v rumu)
Utřete cukr a tuk se 2 vejci. Přidejte tvaroh, naměřte mléko a po částech přidávejte mouku přikypřenou jedním a půl práškem a do pečiva. Nakonec přidejte oloupané mandle a rozinky, které můžete předem namořit v rumu. Pak postupujte jako u předchozího receptu (těsto rozdělte na 9 dílů, ze kterých upletete vánočku, nebo můžete použít formu) a upečte v troubě na 180 stupňů 40-45 minut.
PRIMA tip
Pokud vánočka zbude, můžete plátky obalit v rozšlehaných vejcích, opéci na másle a posypat skořicovým cukrem, případně z ní můžete upéci žemlovku podobně jako z rohlíků.
Ovoce a ořechy
Jablka a hrušky při štědrovečerní hostině ztělesňovaly dar boží – tedy narozené Jezulátko. Naši předkové věřili, že když snědí ořech, zajistí si pevné zdraví. To odpovídá i současným vědeckým poznatkům. A ke zdravé výživě patří i většina jídel tradičního štědrovečerního menu. Ořechové skořápky se pak spolu s drobečky nechávaly na stole do druhého dne, aby v době bylo dost peněz. Je rovněž známé štědrovečerní věštění z napříč rozříznutého jablka – jadérka jádřince ve tvaru hvězdičky znamenají štěstí v příštím roce, křížek pak nemoc či dokonce úmrtí v rodině. Jde ale o zvyk pocházející ještě z pohanských dob. Rozpůlit symbol narozeného Ježíše by asi žádného křesťana nenapadlo. Nicméně jablka se na štědrý večer na stole objevují nejen čerstvá, ale třeba i v závinech či salátech.
Křehký závin
300 g hladké mouky, 2 žloutky, 250 g másla či Hery, 2 lžíce studené vody, 1 vejce na potření
náplň: jablka, strouhanka, rozinky, sekané vlašské ořechy, mletá skořice, citronová šťáva, máslo
Do mouky vmíchejte nastrouhaný zchlazený tuk, přidejte vejce a vodu a vypracujte vláčné těsto, které nechte odpočinout. Zatím oloupejte jablka, zbavte je jádřinců a nastrouhejte nahrubo. Z těsto vyválejte dva pláty, pokapejte je rozpuštěným máslem, posypte strouhankou, na každý rozprostřete polovinu připravených jablek, posypte je skořicí, přidejte rozinky a ořechy. Záviny sviňte, konce i spoje dobře přitiskněte, aby z náplně při pečení nevytekla šťáva. Záviny položte na plech vyložený pečicím papírem, shora lehce propíchejte vidličkou, potřete rozšlehaným vejcem a upečte v troubě vyhřáté na 180 stupňů Celsia přibližně 30 minut.
