Nezapomenutelný Yul Brynner o svém dětství a mládí mlžil tak dokonale, že ani neznáme přesné datum jeho narození. Nejčastěji se uvádí 11. červenec 1920, on sám tvrdil, že to bylo 7. července 1915, ale mohl to být také kterýkoliv den mezi tím. A to je jen jedno z mnoha tajemství, které ho provázejí dodnes.
Milovníci a majitelé chlupatých spolubydlících berou svoje miláčky zpravidla jako členy rodiny a taky se tak k nim chovají. Proto když přijde čas dovolených, ani na chvíli nezaváhají kam s ním, ale sbalí mu pomyslný bágl a odjíždějí společně.
Pelhřimovského rodáka Lubomíra Lipského českému člověku netřeba blíže představovat. Oblíbený divadelní a filmový herec vytvořil desítky nezapomenutelných rolí, z nichž jmenujme například dědu Potůčka ze seriálu Tři chlapi v chalupě nebo cirkusového klauna Cibulku z filmu Šest medvědů s Cibulkou. I když před čtyřmi lety odešel v úctyhodném věku 92 let do uměleckého nebe, díky stálým televizním reprízám mnoha jeho snímků tu může být pořád s námi. Pojďme si připomenout Lipského jemný humor a pokoru několika výroky, které pronesl o své milované profesi.
USA svým zásahem v tomto případě ale vlastně jen napravily předchozí bezpráví. Panamský samozvaný diktátor Manuel Antonio Noriega (11. února 1934 – 29. května 2017) uchvátil jako generál moc ve své zemi v roce 1983. A začal se chovat protiamericky, takže u moci zůstal jen šest let.
Radek z Polska nedávno navštívil Českou republiku, Našemu REGIONu vyprávěl o složité situaci žen a LGBT komunity – tedy společenství lesbických žen, gayů, bisexuálů, transgender a dalších. Když se ale lidé spojí a vyjádří odpor, lze dosáhnout alespoň částečného úspěchu. Důležitá je i mezinárodní solidarita.
Nová tramvajová linka pojede z Malovanky na Strahov. Tramvaj nahradí stávající přetíženou autobusovou linku 143, kterou využívají k dopravě především právě studenti.
Asi žádný obyvatel ani návštěvník Prahy nemůže přehlédnout dominantu města, jež budí rozporuplné reakce, a to již od samotného zahájení stavby. Jedná se samozřejmě o Žižkovskou věž, kterou navrhl architekt Václav Aulický. Potřeba využití výkonnějšího vysílače se poprvé datuje do roku 1974, kdy byl provizorně osazen do Petřínské rozhledny. Proto tehdejší Ministerstvo spojů navrhovalo v roce 1975 stavbu 160 metrů vysokého stožáru na Petříně. Tento záměr nepodpořili památkáři, kteří v roce 1984 uspěli – a pro vysílač byla vybrána lokalita tehdy zpustlých Mahlerových sadů.
Věděli jste, že při výběru slunečních brýlí musíte dbát i na to, zda jsou vhodné za volant? V mnoha zemích jsou sluneční brýle zakázány právě kvůli omezení při řízení, proto dbejte na jejich správný výběr, který vám usnadníme.
K hlavním důvodům rozvodů nepatří vyhasnutí lásky nebo podvádění. Průzkumy ukazují, že lidé od svých partnerů odcházejí proto, že neslyší pochvaly, které si podle svého názoru zaslouží. Každý touží po uznání druhých lidí. Pramení to z lidské potřeby, aby nás ostatní oceňovali a milovali. Proto je mimořádně důležité lidem pravidelně děkovat a oceňovat jejich snahu.
Malebné náměstíčko u Karlova mostu ožije Francií ve dnech 10. až 14. července, kde si užijí milovníci dobrého jídla, hudby i typické francouzské atmosféry.
Jmenoval se Karel Bonaventura hrabě Buquoy a Češi mu nemohli přijít na jméno už jen proto, že správně se má číst „bykoá“ a ne „bukvoj“, jak k tomu jeho vizuální podoba svádí. Patřil k nejlepším císařským generálům, a kdyby nebyl zabit už v prvních letech třicetileté války, dokázal by protestantům ještě pěkně zatopit.
Před pár týdny se stala vážná dopravní nehoda na dálnici D10. Převrátila se tam cisterna, která vezla tekutý cement. Jen pár aut za ní jel středočeský záchranář, který se vracel ze svého studia a tak byl první u nehody i u zraněného řidiče, kterému poskytl první pomoc. Řidiči ale nejen že neudělali záchranářskou uličku, u nehody buď nezastavili vůbec a rozjezdili tak unikající pohonné hmoty, nebo zastavili jen proto, aby si nehodu vyfotili a natočili na mobil. Tento přístup nevyděsil jen záchranáře, ale i ostatní zasahující z Integrovaného záchranného systému (IZS). Co tedy u dopravní nehody dělat?
Koupil jsem si sice zbraň, ale místo ní volím drogy. Tak o neřestech smýšlel třeba zpěvák Kurt Cobain. Těžko říct, jaká motivace se honí v hlavách Čechů, ale podle nejnovějších údajů Eurostatu patří k evropským národům, které za neřesti utrácejí skoro nejvíc ze všech. V téhle disciplíně obsadili třetí místo.
Když se podíváte zpátky, najdete ve svých vzpomínkách něco, co vás trápí nebo rozčiluje? Litujete nevyužitých příležitostí, pokažených vztahů nebo toho, že jste někomu ublížili? Cítíte vinu za to, co jste udělali špatně, a za nesprávná rozhodnutí nebo vnímáte úzkost kvůli tomu, co vám lidé udělali nebo řekli? Svou minulost nemůžete změnit, ale můžete změnit způsob, kterým o ní přemýšlíte a jak ji vnímáte.
Bůhví proč byl pro operaci spojeneckých vojsk na Sicílii, která začala 9. července 1943, jako krycí název vybrán název severského plemene psů husky. Možná k zmatení nepřítele, možná jako vtípek, který dnes už nejsme schopni docenit. V každém případě bylo obsazení Sicílie jedním z klíčových momentů celé druh světové války.
Snad v každé více rozvětvené rodině se objeví někdo, kdo je alespoň dočasně považován za „černou ovci“. A ani Habsburkové tomu neunikli.
A jejich autorka, Barbara Cartlandová, zřejmě nejúspěšnější spisovatelkou všech dob. Možná právě proto, že genderové stereotypy, které popisuje, jsou vlastně podvědomé archetypy, s nimiž její čtenářky nemají problém se ztotožnit.
Když byl můj syn ve čtvrté třídě, pozvali si mě do školy „na kobereček“. V ředitelně mi řekli: „Uvědomte si, že chování vašeho syna hraničí se šikanou celé třídy…“ Zvedla jsem obočí v údivu, a zaskočena tímto tvrzením jsem položila pouze jedinou otázku: „Podle čeho tak soudíte?“
Každý člověk vzpomíná jinak. Pokud dlouhodobě vyrazí do světa, třeba za prací. Nebo za dobrodružstvím. Nebo do exilu, což už je naštěstí minulostí. Někdo si vezme oblíbenou knihu, někdo album, někdo obrázek, který pak visí na tom nejdůležitějším místě. Nebo obrázkový kalendář po babičce. Stačí ho jen otevřít a vzdálený hluk velkoměsta utichne. Uvidíte před očima líbezné baroko jihočeské vesnice. Kvetoucí lípy, bzučící včely a u můstku přes potůček se na vás dívá utrápená socha světce. Nebo vonící, čerstvý chleba, který nenajdete nikde jinde než doma. Také to může být sedlák s cepem, na mlatě za humny, nebo kdysi za vozovou hradbou. Zdá se vám tento úvod příliš nostalgický? Budiž, ale žil pouze jediný malíř, se kterým se vám tato cesta v čase může podařit.
Vzhledem k tomu, že naše společnost klade rovnítko mezi štěstí a mládí, často předpokládáme, že spolu se stárnutím přichází i lítost, zoufalství a beznaděj. Není to pravda. Emoční bolesti nebo otupělost jsou příznakem toho, že žijeme špatně, nikoli toho, že žijeme dlouho.
