Žádný chudý člověk se nenají tím, že my sami budeme bez peněz. Nikomu nemocnému se neuleví tím, že ani my nebudeme zdraví. Spíš vaše zdraví a dobrá nálada mohou na chvíli rozzářit den někomu, kdo sám nemá energii. Stejně jako vaše příjmy mohou pomáhat tam, kde je třeba. V knížce „Vysoká škola pozitivního myšlení“ to píše Monika Le Fay.
Plavba lodí byla ještě v polovině devatenáctého století dobrodružstvím, na které se vzpomínalo po celý život. Parníky byly stále ještě něčím naprosto neobvyklým a člověk musel stále spoléhat na příznivý vítr. Vítr do plachet, tento výraz se stal synonymem pro úspěch. Pokud jste se nalodili v jakémkoliv evropském přístavu a cestovali třeba do Indie, čekala vás několikaměsíční cesta kolem Afriky a téměř dvacet tisíc kilometrů. Zkrátit tuto cestu na polovinu, překonat úzkou pevninskou šíji mezi Středozemním a Rudým mořem, to bylo snem mnoha mořeplavců.
Měl vlastně štěstí, mohl dopadnout také podstatně hůř. Prakticky profesionální revolucionář Vladimir Lvovič Burcev bojoval nejprve proti carské, potom proti bolševické a nakonec i proti německé totalitě a podle některých historiků je také vůbec prvním politickým vězněm sovětského režimu.
Kdyby ta naše revoluce před 30 lety nebyla tak sametová. Místo toho se jen ptáme, zda se dnes máme líp nebo hůř než před rokem 1989, a když dojde na to negativní, slyšíme, že to chce trpělivost a hlavně generační výměnu. K té už zcela jistě došlo. Takže, jak to vypadá po ní?
Pokud bychom měli vybrat jednoho z nejvýznamnějších světových sochařů, určitě bychom nesáhli vedle, kdybychom zvolili Francouze Augusta Rodina. Nejen že vytvořil – především v 19. století – mnoho významných děl, z nichž dvěma se dnes pyšní i pražská Národní galerie, ale také pronesl několik nezapomenutelných výroků. Za základ své umělecké činnosti totiž pokládal přírodu a lidské tělo používal jako nejvhodnější prostředek pro vyjádření jakéhokoliv duševního stavu.
Na podzim roku 1632 se Albrecht z Valdštejna rozhodl se svou armádou přezimovat v protestantském Sasku, které nebylo po čtrnácti letech války ještě tak vydrancované jako okolní země. Sasští panovníci z obav před řáděním císařského vojska požádali o pomoc švédského krále, aby jim pomohl cizí vojsko ze země vyhnat…
V Rusku se už dlouhou dobu bouří poddaní. Ale jen jednomu z nich se podaří otřást celým impériem. Donský kozák od řeky Jajiku a samozvaný car Petr III. se na dva roky stane vládcem území většího než střední Evropa. Ale jak se říká, Štěstěna je dáma hodně vrtkavá, a tak osud zamíchá kartami jinak.
Rady, tipy a vychytávky z minulého století neztrácí lesk ani dnes. Malý domácí lexikon z roku 1980 je plný zajímavostí, které mají platnost i nyní. A jistě za ně budou vděčné i naše děti…
Za svou odvahu se dočkal David Michaljak (26) ocenění. Prezident Miloš Zeman mu udělil medaili Za hrdinství za záchranu lidského života. Loni v létě v Dubí na koupališti byl zmlácen šesticí agresorů, když se zastal ženy napadené toutéž skupinkou. Satisfakce se dočká i před soudem, jenž obžalované může poslat za těžké ublížení na zdraví až na 10 let do basy.
V roce 1956 se Marie Uchytilová zúčastnila veřejné soutěže na podobu jednokorunové československé mince. Její návrh sice nezvítězil, ale tehdejšímu ministrovi financí se tak líbil, že jeho ražbu prosadil. Mladá žena sázející v pokleku lípu zdobila na lícní straně nejpoužívanější československé platidlo přes třicet let.
Takový je nemilosrdný verdikt životopisců trestance jménem Henri Charrière přezdívaného podle tetování na hrudi Motýlek (Papillion). Svůj životní příběh popsal v údajně životopisné knize, která se stala bestseller a dočkala se i velmi populárního filmového zpracování. Právem.
Podzimní krajina přímo vybízí k výletům. Nemusíte řešit jarní bláto a rozbředlé cesty. Nemusíte řešit úmorná letní vedra. Jistě, každý má rád jiné roční období, ale podzim je na výlety do přírody přímo ideální. Listí mizí ze stromů, stejně tak jako úroda z polí, a vy se nemusíte bát zkrátit si cestu přes strniště, jestli se vám zdá výhodnější. Pokud jste zdatní výletníci, máte zde nabídku k procházce, která bude dlouhá dvacet pět kilometrů. Vezměte pořádné boty, rozhodně nezapomeňte dalekohled a můžete vyrazit. Bude to určitě na celý den.
Bez nadsázky můžeme říct, že brambory jsou nejlepším potravinovým koncentrátem na světě. Jejich hlavní zásobní látkou je energeticky bohatý škrob, přesto mají výrazně méně kalorií než bílé pečivo, těstoviny nebo rýže.
Stačí se do nich jenom začíst a podlehnout kouzlu starých časů, které rozhodně nebyly „zlaté“. Obyčejní lidé tehdy měli stejné starosti jako obyčejní lidé dnes – trápila je nepřízeň počasí a přítomnost cizích vojsk na našem území.
Světová ekonomika letos poroste nejslabším tempem od recese před deseti lety. Ekonomický růst podle Mezinárodního měnového fondu (MFF) zpomalí na 3 procenta, zatímco ještě v červenci vypadal na 3,2 procenta. Hospodářskou krizi někteří ekonomové už předpovídají. Jiní míní, že záleží na optimismu spotřebitelů. Koho krize semele a kdo ji ustojí?
Píše se rok 1631, a třicetiletá válka nabírá na síle. Zuří už skoro třináct let a začala v Praze. Tedy nic, nač by mohlo být hlavní město Království českého hrdé. Štěstěna je vrtkavá a ve válce obzvlášť. To dokáže být i zlomyslná. Jednou pomáhá tady, podruhé zase jinde. V listopadu uvedeného roku se přiklonila na stranu saského kurfiřta a jeho vojskům.
Socioložka Jiřina Šiklová v létě 1989, kdy ještě nevěděla, že tak rychle přijde změna systému, napsala text o rozdělení společnosti na mlčící většinu (tzv. šedou zónu), disidenty a nomenklaturu. Předpověděla, že v případné revoluci bude šedá zóna vítězem. V rámci besedy, která se uskutečnila v pražském prostoru Sněmovní 7, uvedla, že předpověď se naplnila.
„Schikaneder je v první řadě malíř chudých lidí a chudých osudů, malíř osamělosti, bídy, strádání а znoje.“
Český svět
Jiskru vnitrostranické bitky zažehla „pornohvězda“ Pirátů Michaela Krausová. Bývalá šéfka klubu zastupitelů totiž kázala vodu a pila víno. Straníkům zdůrazňovala, jak musí zveřejňovat každou schůzku, sama se přitom tajně scházela s lobbistou. Pirát Jaroslav Němec o ní řekl, že je dětinská a pokrytecká a žádá, aby se vzdala mandátu zastupitelky.
Buran, první a poslední svého druhu dostal identifikační číslo 1K1. Byl postaven v roce 1986 v rámci programu Eněrgija-Buran. Do vesmíru měl letět 100 x, nakonec letěl jen jednou. A to ještě předčasně.
