Plošné pětasedmdesáti procentní slevy pro seniory, žáky a studenty na dopravu, které byly zavedeny, a různé úlevy v rámci krajských dopravních spojů byly jedním z dílčích témat další z řady Valdštejnských besed, pořádaných v pražské Jazzové sekci, organizovaných spolkem Šance na návrat a moderovaných Petrem Burdou. Názory přítomných politiků se lišily.
Dvoudenní Swap Prague, respektive výměna oblečení, se nedávno uskutečnil v pražském prostoru Sněmovní 7. Jedná se o to, že když má někdo nějaký kus oblečení navíc, není mu, nenosí ho rád nebo se mu nikdy nelíbil, ale dostal ho a je mu hloupé ho vyhodit, je tu elegantní možnost – oblečení nemusí trčet ve skříni, ale poslouží a udělá radost někomu jinému.
O svém osudu rozhodla ve chvíli, kdy se v roce 1940 provdala za začínajícího právníka Richarda Nixona. Napadlo ji tehdy, že by se mohl stát prezidentem USA? A ona První dámou? Politiku ráda neměla, ale přesto dělala, co mohla.
Pokud vyslovíme slovo středověk, vybaví se většině lidí stereotypy, které si přinášejí do života ze školních let. Pomineme li ideologický pohled, stále ještě zůstává mnoho předsudků, často nespravedlivých. Doba úpadku, temna a středověkých pověr. Zpupná šlechta a církev, která ostřížím zrakem dbá na to, aby lidé mysleli tak, jak jim přikazuje víra, anebo raději aby nemysleli vůbec. Hořící hranice s kacíři a čarodějnicemi. Robota, desátky, daně. K tomu zbídačení, války, morové rány, hladomor a všudypřítomný nedostatek hygieny. Špinavá a zanedbaná etapa vývoje společnosti. Je to příliš černobílý a jednostranný pohled. Středověk uměl být i krásný.
V minulých dnech se uskutečnila celostátní kampaň Za knihovny!, kdy zaměstnanci a zaměstnankyně knihoven upozornili na nízké ohodnocení své práce.
Při příležitosti 75. výročí vylodění Spojenců v Normandii se znovu otevřelo muzeum Patton Memorial Pilsen. Prostor muzea sice zůstává rozlohou stejný, ale nová expozice nabízí ucelenější pohled na působení Spojenců v Evropě na sklonku druhé světové války.
Dnes by mu to samozřejmě už neprošlo. Jenže svobodomyslná 60. léta byla opravdu o něčem jiném. Filozof světového jména se klidně mohl chovat promiskuitně a hlásat anarchismus. A dokonce to snad i myslel vážně, protože v roce 1964 odmítl převít Nobelovu cenu za literaturu. A proč?
Francouzského krále Ludvíka XIV. (1638 na zámku v Saint-Germain-en-Laye – 1715 ve Versailles)
vnímáme možná trochu barvotiskově jako Krále Slunce a stavebníka honosného zámku u Paříže, byl to ale absolutista a věčný a ještě nepříliš úspěšný válečník.
Brněnské sídliště Lesná, postavené v 60. a 70. letech podle vzoru finské Tapioly, je dodnes příjemným místem k bydlení. Aby ne – je takřka v lese. A v čem byla vzorem Tapiola? V souladu přírody, domů a lidí. Jedná se totiž o část města Espoo nacházející se v jižním Finsku u Helsinek, která byla v 60. letech vystavěná jako zahradní město.
Neřekli byste ale, že se tak stalo ještě před druhou světovou válkou. V životním příběhu generála Butlera se zároveň odráží u nás méně známá vojenská historie USA a již tehdy stále rostoucí zájem zbrojního průmyslu o odbyt jeho „zboží“ i za tu cenu, že by měl ozbrojený konflikt sám vyvolat.
Poohří oplývá celou řadou zajímavých historických památek. Čestné místo mezi nimi přináleží hradům, respektive dnes již většinou romantickým zříceninám, které zdobí vrcholky nejednoho zdejšího kopce. Nutno říci, že jejich stavitelé při jejich zakládání dávali přednost bezpečí před pohodlím a tak se při výstupu na ně docela jistě zapotíte.
Naším dalším tipem, kam na výlet jsme pro vás vybrali právě skanzeny. Můžete na sebe nechat dýchnout trochu historie, připomenout si, jak dříve žili naši předci. V naší malé republice se nachází opravdu dost krásných oblastí, kde se zastavil čas. A my vám některé z nich trochu představíme.
Turistická sezóna v Praze je v plném proudu. Babylon řečí a tváří. Průvodci drmolí svým skupinkám naučené texty a často myslí na něco úplně jiného. Ani turisté jim nevěnují příliš pozornosti. Zajímá je více to, co právě vidí. Není toho málo. A zde, na Staroměstském náměstí, to platí dvojnásob. Není to mrtvé muzeum, kde za posledním návštěvníkem zamknou dveře. Nejsou to studené, skleněné mrakodrapy, ve kterých na vás genius loci dnes rozhodně nedýchne. Pokud někde přebývá, pak je to zde. V těchto domech, nasáklých staletou, často krvavou historií. V jejich zdech však stále žijí lidé. Skrývají se v nich obchůdky s tretkami, s výrobky domácích dílniček, i s jinými lákadly, a nyní praskají ve švech. Totéž platí i pro kavárničky a hospůdky, kde se obsluhující personál nezastaví.
Třicetileté panování na trůně madagaskarského království jí vyneslo spoustu nelichotivých přezdívek, jako například Krvavá Mary. Není se čemu divit, pro své odpůrce a nepřátele, především z řad křesťanů a křesťanských misionářů, vymýšlela ty nejšílenější tresty, které odrážely její sadismus a paranoidní vidění světa.
Praha je plná tajemství. Každý si zde může najít to svoje a pátrat, hledat, objevovat. Někdy úspěšně, někdy je oříšek až příliš tvrdý. Ale není to ztracený čas. I negativní výsledek je důležitý. Vylučovací metoda je naprosto obvyklý postup. Není třeba propadat skepsi. Seznamujeme se s osudy lidí a s historickými fakty, které většinou ve školních učebnicích nenajdeme. Můžeme zapojit fantazii a rázem je možné skoro vše.
Jmenoval se Hans Axel von Fersen a patřil ve své době mezi přední švédské šlechtice. Těžiště jeho zájmů se však nacházelo u francouzského královského dvora. Dodnes nevíme, jaký přesně byl vztah mezi ním a francouzskou královnou Marií Antoinettou. Oba však jistě litovali toho, že ani královny nemohou všechno.
Pokud už jste někdy přemítali nad tím, jak je možné, že ostatní dosahují svých cílů, zatímco vy stojíte pořád na místě, zkuste si osvojit základní návyky lidí, kteří už úspěchu dosáhli. Úspěšní od neúspěšných se liší jenom tím, že jdou za svým cílem jinou cestou.
Jmenoval se Siegfried Günter a spolu se svým dvojčetem Walterem se narodil 8. prosince 1899. Oba bratři se zapsali do dějin letectví v době, kdy se na rýsovacích prknech rodila první proudová letadla. Walter pracoval na prvním takovém německém letadle a Siegfried je pokládán za „otce“ teorie modulace tahu.
Z věštkyně se stala bojovnící za práva žen a první kandidátkou na prezidenta Spojených států. Za svůj život toho stihla Victoria Woodhull opravdu hodně.
