Jaksi jsme si už zvykli na fakt, který nám prezentují učebnice. Charakteristika českého umělce, či vynálezce nebo objevitele, je stále jedna a táž. Pilný student, který leží v knihách, dává kondice, zatímco stará matička dře na svém políčku, aby syna udržela na studiích. Když vystuduje, hází mu společnost klacky pod nohy, šikanuje ho, snaží se ho zadupat, protože vyčuhuje z řady. Necháme ho raději umřít v bídě a za pár let mu stavíme pomníky a slavnostně řečníme. Ta poslední věta platila ještě v minulém století.