Představa, že Putin brnkne Trumpovi, aby se ho zeptal, co měl k snídani, či naopak, je sice úsměvná, ale zcela mylná. Horkou linku takto nemohou využívat ani oni dva. Kupodivu především z technických důvodů.
Víc a víc lidí (v současné době 73 %) hledí primárně nikoli na cenu, ale na to, jestli řemeslník, kterého si objednají na určitou práci, ji odvede kvalitně. Zároveň má většina lidí (přes 80 %) problém kvalitního řemeslníka najít.
Pokud už máte dost lidské společnosti a zatoužíte aspoň na několik hodin zmizet z jejího dosahu, máte ideální příležitost. Vypněte si mobil, děti pošlete k babičce, manžela na fotbal, manželku do nákupního centra a můžete vyrazit. Sami, v klidu, bez nutnosti se dívat na hodinky. Jistě sami nejlépe víte, jak relaxovat, abyste se vrátili unaveni na těle, ale osvěženi na duši.
Křtěn jako Cyrill Mikoláš Bouda (*14. listopadu 1901 v Kladně), za kmotra mu byl sám Mikoláš Aleš. Ten si prý kladenské křtiny protáhnul na několik dní…
Alespoň jednou za čas se touží proměnit v super kočku snad každá žena. Dokonce i ta, která jinak chodí každý den v teniskách. Pomocí těchto šikovných triků se můžete během chviličky proměnit na parádní kočku. A hlavně se tak cítit.
Bronzové sochy velikánů české historie. Jako školáci jsme je v hodinách dějepisu upřímně nenáviděli. Byl to pro nás opravdu jen bronz. Studený a odlidštěný. Bojovně vystrčená brada, či hluboce zamyšlený pohled. Neomylní, nechybující, dokonalí. Přesně tak jsme se o nich učili. Že to byli lidé z masa a kostí? Že se opíjeli, nenechali jednu sukni na pokoji, byli nevěrní či nevěrné a podléhali hlasu svého srdce? A napsat o tom do učebnic? To by byla hrůza.
Nelze pochopit současný Balkán, aniž známe jeho dějiny. V chorvatském koncentračním táboře Jasenovac docházelo k horším zvěrstvům, než v těch německých a navíc zůstala nepotrestána. Jak potom hledat – a hlacně najít – jakékoliv usmíření či odpuštění?
Jak se žilo našim předkům, jak bydleli, co jedli, co dělali ve všední i sváteční dny, čím se živili. To jsou otázky, na které dávají odpověď naše muzea pod širým nebem.
S navrhovanou možností toho, aby péči o děti u problematických rozvodů řešili notáři, nesouhlasí obecně prospěšná společnost proFem. Upozorňuje i na další možné dopady změn, které obsahuje návrh novely občanského zákoníku a dalších zákonů, který ministerstvo spravedlnosti předložilo do meziresortního připomínkového řízení.
Kdo by neznal nesmrtelný příběh rytíře Dalibora. Tuctová postava středověkého vladyky, jakých počítá česká historie na tisíce, žije v našem povědomí ještě po 500 letech. Může za to romantické národní obrození, které z kozojedského pána udělalo mučedníka, i když ve své době byl jen celkem obyčejným lapkou. Jako zemského škůdce Dalibora zavřeli do bašty pražského hradu a po vynesení královského rozsudku si jej odvedl kat.
Protože situace byla vážná. Osmanšti Turci začali poté, co roku 1453 dobyli Cařihrad, ohrožovat Evropu. Evropští panovníci však toto nebezpečí podceňovali a věnovali se raději řešení svých vlastních záležitostí, než aby se dokázali proti tureckému nebezpečí sjednotit…
I vy jste specialista. Ve skutečnosti je každý z nás na něco odborník, i kdyby to byly jen špatné návyky, které často opakujeme a procvičujeme až k dokonalosti. Úspěch spočívá v tom, že přestanete dělat věci, na které se nechcete specializovat – například předvádět se, neposlouchat druhé nebo se chovat líně – a uděláte ve svém životě prostor na věci, na které chcete být odborníkem.
„Myslím si, že zatímco před sto lety si lidé zpívali především jen tak pro radost, dnes došlo k posunu a zpěv se bere za něco, co by se mělo posuzovat, jestli je to dost „kvalitní“. Dřív zpívali všichni a nehrálo takovou roli, jestli někdo zní dokonale, nebo ne. Byl to společný zážitek, něco, co lidi spojuje, sjednocuje, stmeluje. Zpívalo se, aniž by se hodnotilo,“ uvedla pro Náš REGION zpěvačka Ridina Ahmedová. Hlas je podle jejích slov nástroj, u kterého běžně používáme jen malý zlomek jeho možností.
Rukopisy jeho knih a článků byly psány ručně tiskacím krasopisem. Psací stroj začal používat teprve na sklonku života – a to už údajně moc nepsal.
Jmenoval se Vladimir Grigorjevič Šuchov (28. srpna 1853 – 2. února 1939) a vědu zřejmě miloval stejně jako architekturu. Vynikl v obou oborech, navíc v zemi tak problematické, jakou Rusko a později SSSR vždy bylo. Už jenom to je výkonem hodným obdivu.
Jsme na jižní Moravě, ve Velkých Bílovicích, kde se začala psát vinařská historie už před více než čtyřmi staletími. Stalo se tak díky Habánům, mírumilovným lidem, kteří prosluli jako skvělí vinaři a řemeslníci.
Jsou hrady a zámky, které je nutno navštívit už jaksi z povinnosti. Přeplněná parkoviště, teplé pivo a klobása za cenu, z které se vám protočí hlava. Utahané a protivné děti ruší průvodce. To však, jak se zdá, nikomu nevadí. Odříkávat naučený text a myslet na něco jiného, není pro studenty na prázdninové brigádě problém. Potom návrat, hádka s manželkou a cesta domů, v horku a v koloně aut. Klasický a zkažený prázdninový den.
Shromáždění lidu byla vždy tím nejzřetelnějším způsobem projevu odporu a nesouhlasu proti „těm nahoře“. Mezi ta největší a nejvýznamnější v naší historii patří Orelská pouť na Svatém Hostýně v dnech 28. a 29. srpna 1948, Nadlouho potom zůstala orelskou poutí poslední.
Ralph Smart je mladý britský psycholog, spisovatel, životní kouč a vztahový poradce. Známý je svými krátkými motivačními videi o nalezení pravého potenciálu člověka, která sdílí na internetovém serveru YouTube. Před pěti lety u nás vyšla jeho kniha „Žijme naplno“, v níž – tak jako ve svých videích – nabízí řešení, jak nám navrátit naši pravou hodnotu, abychom mohli prožít šťastný a láskyplný život. Pojďme si najít „recept na štěstí“ v Ralphových motivačních výrocích.
A nezklamala ji. Jenže šlo o čas. Sestrojení prvního proudového letounu už bylo na spadnutí před válkou, okupace Polska ho jen urychlila. Ale ne dost. Hitler i Göring chtěli do své bleskové války zbraně, které by mohli nasadit hned.
