Detoxikace v sauně nefunguje. Pot je z 99 procent voda a pocení na naše zdraví nemá žádný vliv
Stále oblíbená detoxikace pocením. Je však opravdu účinná? A z čeho se náš pot vlastně skládá?
Stále oblíbená detoxikace pocením. Je však opravdu účinná? A z čeho se náš pot vlastně skládá?
V České republice se v mnoha městech nabízejí k pohlídce podzemní sklepení, která odkrývají tajemství autentických míst a labyrinty spletitých chodeb.
Už jako dítě se od jiných odlišoval – mnoho času trávil četbou a experimentováním s vědeckými pokusy, zavřený ve svém pokoji, ze kterého si vyrobil laboratoř. Ve třiceti byl na vrcholu slávy, uctíván svými kolegy. Až jednoho dne svým přátelům ukázal článek, kde mělo být šifrované poselství z jiné galaxie. Musel ho rozluštit, ale v patách mu byly tajné služby, které mu chtěly tajemství ukrást a vědce samozřejmě zlikvidovat. Geniálního matematika přemístili do psychiatrické léčebny, kde mu lékaři diagnostikovali paranoidní schizofrenii.
Jednalo se vlastně o největší aféru celého 18. století, v níž hlavní roli hrál unikátní diamantový náhrdelník. Tehdy měl cenu astronomickou, dnes by ji měl nevyčíslitelnou. Kdyby se dochoval, což se nestalo. Víc než to však nás dodnes ohromuje jednoduchost celého podvodu a drzost, s jakou byl proveden.
Před třiceti lety se většině z nás ani nesnilo o tom, že budeme jednou létat do exkluzivních destinací, kde budeme sbírat tisíce fotografií, abychom pak mohli přátelům, ukazovat, kam jsme se podívali a neskromně se chlubit, kolik nás to stálo.
Většina potravin má v lednici své trvalé místo. Jogurty nahoře, zelenina v krabicích dole a mléko s vajíčky ve dveřích. O tom, kam přesně po nákupu věci uložit, často není prostor přemýšlet a člověk je rád, že dveře lednice jdou vůbec zavřít. Přehodnotit ledničkový rituál se ale vyplatí, potraviny vydrží déle čerstvé a do lednice se vejde i více věcí – tak schválně: také máte v ledničce otevřenou lahev kečupu?
Lee Jun Fan, narozen v San Franciscu otci čínského a matce německého původu. Stal se hercem a mistrem bojových umění, jež zpopularizoval. Ano, řeč je o legendárním Bruce Lee. Přestože odešel náhle a za ne zcela vyjasněných okolností v pouhých 32 letech, zanechal po sobě kultovní akční filmy i životní filozofii obsaženou v každém jeho výroku.
Středočeská města se obávají připravované reformy financování škol. Podle vedení Kladna a Slaného reforma pro základní školy se zaplněnými třídami znamená méně peněz, než dostávaly dosud. Uvedli to primátor Kladna Dan Jiránek (ODS) a starosta Slaného Martin Hrabánek (ODS). Do kladenských základních škol nyní dochází přibližně 7000 žáků, do slánských zhruba 2000.
Jeho jméno nepatří v historii druhé světové války mezi ta „velká“ nebo dokonce úplně největší. Důstojnící a generálové jako on přitom tvořili onen naprosto nenahraditelný „tmel“ mezi Hitlerem a armádou. Jejich osudy nám mají co říct i dnes.
Ve středních Čechách přibývá měst, která omezují sekání trávy. Důvodem je mimo jiné lepší zadržování vody v krajině. Plány sečí upravily například Říčany u Prahy, Mladá Boleslav nebo Beroun. Změny chystají i v Kutné Hoře nebo Sedlčanech na Příbramsku.
Jak dobře si pamatujete podrobnosti a fakta o lidech? Každého překvapí a potěší, když se k němu přihlásí někdo, s kým se dávno neviděl. Možná vám to nepřipadá důležité, ale pokud si pamatujete lidi, budou si pamatovat i vás. Chcete-li být v životě úspěšní, jedná se o klíčovou schopnost.
Středočeští hygienici dali v letošním prvním pololetí restauracím 392 pokut v celkové hodnotě 1,33 milionu korun. Loni to bylo ve stejném období 424 pokut a celkově 1,38 milionu korun. Ve srovnání s rokem 2018 byl podobný i počet kontrol provozoven, letos 1324, loni 1364. Častým nedostatkem je neoznačování rozpracovaných pokrmů a polotovarů, provozovatelé také chybují v zajištění požadavků na hygienu, například ve strojích na zmrzlinu, informovala mluvčí středočeských hygieniků Dana Šalamunová.
Neznám lepší lék na smutek, než zalistovat ve starých sešitech a začíst se do hlášek mého syna, když byl menší a ještě menší. Těm nejstarším je téměř patnáct let a dodnes se nad nimi směju a zároveň nostalgicky slzím.
Stát vynaloží jednu až 1,5 miliardy korun na projekty zaměřené na zadržení vody v krajině. Většina peněz bude z evropského Operačního programu Životní prostředí, projekty zajistí Státní pozemkový úřad. Při návštěvě Nenačovic na Berounsku řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Jmenoval se Vasilij Danilovič Sokolovskij (21. 7. 1897 – 10. 5. 1968) a jeho jméno dnes snad něco řekne už jenom historikům. Na rozdíl od jiných netrpěl zbytečnými ohledy a zřejmě byl i o něco chytřejší než ostatní. Anebo vychytralejší? V každém případě to dotáhl až do hodnosti maršála.
Tehdy bylo půl čtvrté ráno, když jsem byl probuzen. Nikdy jsem tak brzy nevstával, a také i poprvé v životě jsem pil černou kávu. Připadal jsem si velice důležitě. Když je někomu třináct let a půl roku, tak ani není divu. Televizor Azurit, s maličkou, černobílou obrazovkou, ukazoval roztřesený, podivný obraz, občas přerušovaný diskutujícími, důležitými pány ve studiu. Bylo to velmi důležité ráno. Ocenil jsem ho až mnohem později, kdy mi došlo, jaké jsem měl štěstí, že jsem se na přistání člověka na Měsíci mohl dívat. Psal se rok 1969, a ještě to nebylo zakázáno. Být to o rok později, zřejmě by se již přímý přenos neuskutečnil.
Ivan Hrozný proměnil Rusko ve velmoc, vládl však pomocí brutální tajné policie. Dostál svému přídomku, když v návalu nezvládnutelného vzteku zabil svého staršího syna Ivana. Tohoto činu až do konce života litoval a došel k přesvědčení, že synova smrt byla božím trestem za jeho vlastní hříchy. Pokud ovšem šlo o tisíce Rusů, kteří byli za jeho mnohaleté hrůzovlády zbičováni, umučeni nebo oběšeni, výčitkami svědomí nijak netrpěl.
V 19. století se začalo ostrovu Vis (italsky Lissa) ležícímu v dnešním Chorvatsku naproti Makarské riviéře říkat „Gibraltar Adrie“ pro jeho strategickou polohu. Tehdy patřil Rakouskému císařství, které na něm mělo svou vojenskou posádku. Během prusko-rakouské války se jej pokusila dobýt Itálie stojící tehdy na straně Pruska.
Když v roce 1953 dva vědci, Francis Crick a James Watson, zveřejnili v časopisu Nature poprvé strukturu DNA, zřejmě ještě netušili, že právě uplynulo sto let od chvíle, kdy se nad zákony dědičnosti zamyslel jeden mnich augustiniánského kláštera sv. Tomáše ve Starém Brně. V poměrech neskonale skromnějších bádal nad podobným problémem.
Vlastně spíš připomínala dnešní taxíky. Měla dva štafly a dopravovala zákazníky po Brně okolí podle jejích pokynů. Jízdní řád neznala. A, kupodivu, nepotřebovala ani kola. Cestující přenášeli z místa na místo nosiči v nosítkách. Nepatřila však mezi nejlevnější. Spíš naopak.