Na základě rozhodnutí Vlády ČR je od 22. října zásadně omezen maloobchod, služby, činnost úřadů i volný pohyb obyvatel s výjimkou cesty do zaměstnání, cesty za rodinou, nákupu základních životních potřeb, cesty do zdravotnických zařízení a na veřejně přístupných místech se budou moci společně pohybovat jen dvě osoby.
V letošním roce se slavnostní vyhlášení oceněných knihovníků s ohledem na současně probíhající nouzová opatření uskuteční až 25. listopadu. O své knihovnické Oscary, jak tuto cenu v loňském roce nazvala jedna z oceněných, ani letošní vítězové nepřijdou.
Jako básník, který získal Nobelovu cenu, je Pablo Neruda v Chile uctíván dokonce i těmi, kterým se zprotivil otevřeným prosazováním komunistické politiky. Horlivým komunistou byl ostatně po celý svůj život. Jeho literární sláva a politická angažovanost přitom odsunula do pozadí, a vypadá to, že záměrně, jeho chaotický život jako člověka. Jaký tedy doopravdy byl?
S napětím všichni očekávají příchod podzimu a s ním spojená opatření související s šířením koronaviru. Pokud rádi chodíte za kulturou, máte rádi literaturu, ale obáváte se pobytu ve vnitřních prostorách, vydejte se do parku Portheimka.
Bankéř, kriminálník, narkoman, obchodník a finančník – to jsou jen bodové charakteristiky mužů, za které byla Danielle Steelová, velmi úspěšná spisovatelka romantické literatury, provdaná. Lepší inspiraci pro svou práci si snad ani nemohla přát.
Tento titul dnešním dětem asi už nic neříká. Děj knihy se odehrává ve fiktivních Radobylicích, ve skutečnosti Radňovicích na Žďársku, v době před 1. světovou válkou, kdy tam autor, Josef Věromír Pleva, jako malý chlapec nějakou dobu bydlel. V rodině se mu tehdy říkalo Bobeš.
A po přečtení některého z příběhu tohoto uznávaného autora sci-fi se leckdy cítí zmateni. Mnohé zůstává nejasné, mnohé nedořečeno. Proč tomu tak bylo, se můžeme jen domýšlet. A některé zásadní informace vyšly najevo až po roce 1989.
Tu by zřejmě Nabokov získal za svůj román Lolita, jenže na to byl jeho slavný i komerčně úspěšný příběh o lásce literárního vědce k nedospělé dívce ve své době – a nakonec vlastně i dnes – příliš kontroverzní. V životě však tento bezpochyby vynikající spisovatel a kupodivu i nadšený entomolog přišel o mnohem víc.
Na začátku 17. století Evropu sužuje neúroda, hladomor a nemoci včetně moru. Situace je horší o to, že kromě třicetileté války k jejich rozšíření přispěl i klimatický výkyv později označovaný jako malá doba ledová. Strádající lidé vidí ale jinou příčinu tohoto stavu – čarodějnice. A žádá vrchnost, aby proti nim účinně zasáhla.
Rodným jménem se tato u nás tak populární spisovatelka jmenovala Anne Elizabeth Campbell Bardová (26. 3. 1907 – 7. 2. 1958) a pocházela z Colorada v USA. Srdce svých čtenářů – a především čtenářek – si dokázala získat humorným nadhledem i nad svými, leckdy tíživými životními osudy. Co je o ní už známo méně?
Tento osud stihl u nás nepříliš známého autora Vasilije Grossmana, který se ve svém díle vracel do let 2. světové války, v níž působil jako válečný zpravodaj. Nic si o ní nevymýšlel, psal jen o tom, co zažil, a to nebylo pro Rusy právě lichotivé. Zvlášť když došlo na židovský holokaust v jejich podání.
Kde končí klišé a začíná umělecké dílo? Otázka, na kterou svými příběhy odpověděl Jack Warner Schaefer (19. 11. 1907 – 24. 1. 1991). V obou svých nejslavnějších knihách, „Jezdci z neznáma“ i v „Muži se srdcem kovboje“ se udržel přesně na hranici mezi nimi.
Známe je z autobiografické knížky Joy Adamsonové Příběh lvice Elsy a z jejího filmového zpracování. Kdo by potom nechtěl zažít něco podobného a sdílet domácnost s ochočenou lvicí. Nebo lvem. Je snadné této iluzi podlehnout, když jste si třeba až doteď lva ani nepohladili. Horší je, že jí podlehli i Adamsonovi.
V občanském rejstříku byla zapsána jako Alphonsine Rose Plessis (15. 1. 1824 – 3. 2. 1847), celý svět ji ale zná jako Dámu s kaméliemi. Díky Alexandru Dumasovi mladšímu, který se do ní zamiloval. Stejně jako mnozí jiní. Navíc ale její osudy popsal ve slavném románě, který vyšel už rok po její smrti.
Jmenoval se Petr Biron a honosil se tituly říšský hrabě, vévoda kuronský a zemgalský v letech 1769 – 1795 a vévoda zaháňský v letech 1786 – 1800. Narodil se 15. února 1724 v Mitavě v dnešním Lotyšsku jako nejstarší syn favorita a rádce ruské carevny Anny Ivanovny, Ernesta Jana Birona a jeho manželky Benigny Gottlieby von Trotha.
Stovky mužů odhodlaně stoupají po schodech vytesaných do ledu Chilkootského průsmyku. Nesou těžký náklad, přesto se snaží jít co možná nejrychleji. Kupředu je žene touha po zlatě a jména jako Dawson, Yukon nebo Klondike jim zní v uších stejně omamně jako chrastění zlatých nugetů.
Tak jako byla ideálem pro jejich autora, českého českobratrského evangelického faráře, Jana Karafiáta (4. 1. 1846 – 31. 1. 1929), jehož víra vycházela z původního přísného kalvínského vyznání. Pokud se Broučci zdají nepochopitelní i vám, tak možná už konečně víte proč.
František Tůma (2. 5. 1855 – 31. 12. 1925) pocházel z Benešova u Prahy a v předmluvě jedné ze svých knih vzpomíná na svou maminku, jaký měla vždy soucit s trpícími, který se i jemu stal vlastním. A zmiňuje i tatínka, po němž zdědil „paličatost“ zrozenou českým jihem a Táborskem. Pro spisovatele ideální kombinace.
A možná proto je jeho nejznámější příběh, osudy chlapce Mauglího vychovaného vlčí smečkou, tak jímavý. Je ale také pravda, že v době, kdy Joseph Rudyard Kipling (30. 12. 1865 – 18. 1. 1936) vyrůstal, bylo chování dospělých k dětem obecně drsnější než dnes.
Zamilovat se do muže mladšího o dvacet let a provdat za něj svou dceru, to už je pořádný životní kotrmelec. Pokud však chtěla Sofie Podlipská (15. 5. 1833 – 17. 12 1897) zůstat v jeho blízkosti, jinou možnost tehdy neměla. A tak se literární osudy v případě tohoto příběhu začaly proplétat s těmi životními.