Z tak šíleného zážitku by se zbláznil každý z nás. Talentovaný básník, občanským povoláním lékárník, narukoval na začátku první světové války jako sanitní důstojník do Haliče. Po krvavé bitvě se musel postarat o 90 těžce raněných a umírajících vojáků, kterým nemohl nijak pomoci, protože neměl žádné léky. Pohled do tváře smrti nedokázal vydržet, a tak vytáhl pistoli, aby se raději zastřelil.
Vždy platil tak trochu za uzavřeného podivína, který si do života nikoho příliš nepouští. Neškodného a nezajímavého. Jenže pak provedl něco, co se vymyká všem současným měřítkům. Jako by žil ve středověku, kdy únosy žen patřily k běžným praktikám, unesl v polovině 90. let ve Vídni desetiletou školačku, kterou dalších osm let věznil ve svém domě.
Paulina Klementina Metternichová, rozená hraběnka Sándorová ze Slawnitze (25. 2. 1836 – 28. 9. 1921) zažila tu údajně nejkrásnější dobu v dějinách Evropy vůbec – konec 19. století čili tzv. belle epoche, což jí dnes můžeme jen závidět. Potkaly ji ale i horší chvíle…
Její knihy „Zdraví z boží lékárny“ a „Léčebné úspěchy Marie Treben“, v nichž shrnula své poznatky za dlouhá léta praxe, se potom i u nás staly bestsellerem. Však to taky byl proti socialistickému zdravotnictví pořádný rozdíl!
Ve službách jiného státu, například právě onoho Pruska, by jeho vojenské schopnosti vynikly určitě daleko výrazněji. Určitě proto nenese vinu na tom, že války o dědictví rakouské a Sedmiletou válku „jeho“ Rakousko prohrálo. K tomu došlo na základě politických, a ne vojenských, rozhodnutí.
Mluvili o ní v celém Rakousku. Duševně chorá žena toužila zoufale po své smrti, pro niž byla ochotná udělat cokoliv.
Bitva u Hradce Králové, k níž došlo 3. července 1866, je největší bitvou, která byla kdy svedena na našem území. Ve svém důsledku vedla k přerozdělení sil v Evropě a stála tak u zrodu dalších událostí moderních dějin například tím, že po ní došlo k sjednocení Německa.
Válečná mašinérie se onoho 24. června 1859 zase jednou rozjela naplno. Italské provincie se za podpory Francie snažily vymanit z Rakouského císařství, jehož byly zatím součástí. To František Josef I. nechtěl připustit za žádnou cenu. Kromě Milánska pak ztratil i přes 100 000 svých vojáků.
Nástup Marie Terezie na rakouský trůn v říjnu 1740 znamenalo faktické oslabení rakouské monarchie. Okolní státy to vnímaly jako výzvu zkusit, co si vůči Rakousku mohou dovolit, když mu nyní vládne žena. Největší příležitost jak posílit své vlastní postavení, v tom vidělo Prusko.
Máme tu nový rok 1937. Co se stalo v tom loňském? Klesly hodnoty, stouply ceny – jenom hory a sníh zůstaly stejně. A sousední Rakousko je stále ideálním cílem zimních cest.
Přezdívali jí „madame Deficit“, ale přestože byla marnotratná a její dvůr měl obrovské výdaje, za finanční kolaps Francie rozhodně nemohla. Lidé ji však upřímně nenáviděli, a když ji revoluce poslala na smrt, nenašel se Francouz, který by ji litoval.
Průzračně čistá voda, svěží zelené lesy a nad tím vším dechberoucí skalnaté štíty. To jsou Horní Rakousy s mnoha horskými a podhorskými jezery, u kterých zapomenete na moře.
Policisté spustili pátrání po pětadvacetileté ženě, která pochází z Rakouska. Žena odešla v úterý z domu v Praze 4 Modřanech poté, co se s pohádali s přítelem. Odešla kolem oběda, od té doby o sobě nedala vědět. S sebou nemá žádné věci, nemluví česky a nikoho tady nezná.