Naše Země vznikla pravděpodobně přibližně před 4,6 miliardami let. Asi o jednu miliardu let později na ní vznikl i život v rudimentární podobě. Vznik života (biogeneze) však až do dnešní doby zůstává ne zcela objasněnou událostí, během níž se z neživé hmoty stala hmota živá, která se začala vyvíjet a rozmnožovat.
Naši předkové si všimli, že čas od času se na obloze objevuje jasná, zářivá hvězda, která tam dříve nebyla. Po pár dnech nebo týdnech však zase zmizela. Takovou svou novou hvězdu měl například i Johannes Kepler (27. prosince 1571 – 15. listopadu 1630), který ji pozoroval v roce 1604 z Prahy. V té době však netušil, že nepozoruje zrod hvězdy, který trvá miliony let a pouhým okem je nepozorovatelný, nýbrž naopak její zánik… Astronomové rozeznávají podobných nebeských úkazů několik typů.
Zemětřesení lidstvo děsilo od nepaměti. Není asi zcela náhodou, že moderně pojatá věda o zemětřeseních, tedy seismologie, vznikla v Japonsku, ostrovní zemi, která leží na spojnici hned několika tektonických desek. Jejich působení pak stojí za velice častými a silnými otřesy, jež tyto ostrovy postihují.
Někdy se v přírodě stává, že na svět přicházejí jedinci zcela odlišní od ostatních svého druhu. Mají bílou barvu a červené oči. Buňkám prostě chybí pigment. Takové barevné odchylce živých organismů se říká albinismus.
Sondy současnosti doletí k našemu Měsíci za několik dní, k Marsu za několik měsíců a kupříkladu k Plutu asi za devět let. To jsme ale stále na „území“ Sluneční soustavy. Pokud bychom ji však chtěli opustit a dostat se, byť jen k nejbližším hvězdám, trvalo by nám to desítky až stovky tisíc let.
Univerzita J. E. Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem si připravila na Den dětí jako náhradu za tradiční akci Den vědy a umění blok výukových videí. Akce se nemohla uskutečnit kvůli epidemii koronaviru. Každá z osmi fakult si připravila krátké video o něčem ze svého oboru, univerzita počin pojmenovala Digitální den vědy a umění. Videa bude postupně zveřejňovat ode dneška na svých sociálních sítích. Informovala o tom mluvčí vysoké školy Jana Kasaničová.
I když o barvě jejich kůže Bible mlčí, podle německého lékaře a přírodovědce, Johanna Friedricha Blumenbacha, zvaného též „otec antropologie“, to prostě jinak být ani nemohlo, protože bílá rasa vznikla na Zemi jako první.
Miloval totiž nejen vědu, ale velkou slabost měl i pro ženy. Zvláště velkorysý byl k těm třem, s nimiž měl děti, kterých bylo celkem osm. Jeho geny přitom v jeho potomcích, dnes už pravnucích, přežívají nejen v Rusku, ale i v Japonsku, a jeho vědecká dráha je inspirující nejen pro vědce, ale snad vůbec pro každého.
I rostlina si dokáže „zaplakat“ pokud má žízeň. Nová studie zkoumá frekvence, které vydávají a udělala tak první krok k zásadní změně efektivnosti zemědělství.
Jeanu Bernardu Léonovi Foucaultovi (18. 9. 1819 – 11. 2. 1868 v Paříži) osud nevyměřil ani padesát let života. V tom vědeckém však měl štěstí. V jeho době ještě spousta vědeckých principů a přístrojů na objevení a vynalezení teprve čekala. A nebylo to jen kyvadlo, které nese jeho jméno.
Jeho život vypadal jako jeden velký nekonečný zápas. V dětství přišel o ruku, ale fyzický handicap byl ničím ve srovnání s jeho duševním utrpením. Od mládí trpěl těžkými depresemi, které mu přinášela jeho bipolární porucha. A protože tehdy nebyly žádné léky, jež by uměly zmírnit prokletí manických i depresivních výkyvů, trávil měsíce v psychiatrické léčebně, kde přežíval pomocí poněkud drastické metody – elektrických šoků. A jeden z nich se mu stal nakonec osudným.
Občas se stává, že se někteří lidé vytahují tím, že jsou Češi, nepatřičným způsobem – třeba nenávistí k cizincům. Přitom je plno důvodů, jak být na svou zemi hrdý i bez toho, aby byl někdo jiný napadán. Stačí se podívat, co vše zvládáme v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Výmluvná je už malá virtuální procházka severní částí Prahy východ.
Příští měsíc tomu budou dva roky, co opustila vědecký svět jedna z jeho největších osobností. Celým jménem Stephen William Hawking, britský teoretický fyzik, se proslavil svými významnými přispěními k různým oborům kosmologie a kvantové gravitace. Také byl známý velkou pílí a osobitým humorem, a tak i přes své postižení spolupracoval s televizí, filmem nebo kapelou Pink Floyd, jíž propůjčil svůj syntetizovaný hlas do několika skladeb. Připomeňme si Hawkingovu mimořádnou osobnost jeho nezapomenutelnými výroky.
V letech 1837 – 1858 byla prý Eta Carinae druhou nejjasnější hvězdou nočního nebe. Tato hvězda, vzdálená od nás sedm a půl tisíce světelných let, v této době nebývale a rovněž nečekaně zjasněla. Toto velké množství záření připomínalo výbuch supernovy. Při něm hvězda ztrácí své vnější vrstvy a zůstává po ní pouze velmi malý, ale hustý objekt nebo černá díra. Eta Carinae však výbuch přežila a my dnes už i víme, proč se tak stalo.
Ve čtvrtek 27. února se bude beseda v multimediálním sále budovy Krajského úřadu Libereckého kraje zabývat zejména vědeckou fotografií.
Přední ruský a sovětský biolog, genetik a chemik Nikolaj Ivanovič Vavilov (25. 11. 1887 – 26. 1. 1943) cestoval po světě a zůstával v kontaktu se západní vědou. Jenže Stalin si oblíbil jeho konkurenty, zejména pak Trofima Lysenka, kteří mu slibovali biologicky nereálné zázraky. Likvidace Vavilova pak byla jen otázkou času.
Na podzim roku 2017 zachytila antarktická observatoř „Ledová kostka“ velice zvláštní částici s extrémně vysokou energií. Vědci již delší dobu tušili, že takovéto částice budou vznikat ve vesmíru u černých děr. Chyběl jim však důkaz.
Jeho život byl plný neuvěřitelných zvratů. V jednu chvíli ležel geniálnímu vynálezci doslova celý svět u nohou a on se mohl stát jedním z nejvlivnějších a nejmocnějších mužů planety, téměř vzápětí se ovšem všechno zhroutilo a Diesel se stěhoval do psychiatrické léčebny. Skvělé úspěchy střídal s absolutním propadem, až svůj bouřlivý život završil smrtí, která zůstala opředena tajemstvím.
Náš seriál pojednává o domácnosti a všem, co s ní souvisí. Už jsme si říkali, jak se lidé stravovali dřív, proč a jak moc je důležité, jak jídlo nejen chutná, ale i vypadá, přidali jsme několik staročeských receptů a minule jsme si připomněli Magdalenu Dobromilu Rettigovou. Je na čase pozastavit se také u umění a vědy v gastronomii.
Vědci, kteří se zabývají dlouhověkostí, díky stále širším znalostem v oblasti biologie člověka neustále přicházejí na nové informace, díky nimž lze proces stárnutí zpomalit a prodloužit tak délku lidského života.