Více než 3 000 vědeckých pracovníků ve 27 výzkumných institucích. Zabývají se například výzkumem rakoviny, vesmíru i problémy s vodou. Mezinárodní vědecké týmy ze Středních Čech patří ke světové špičce. Také díky nim se region dostal na globální vědeckou i inovační mapu. Jak se žije a pracuje vědcům ve Středočeském kraji?
Přistání člověka na Měsíci se uskutečnilo před 50 lety. Tedy 20. července roku 1969. Mise Apollo 11 byla už od začátku doprovázena četnými problémy a šance na úspěch nebyli nikterak vysoké.
Čárový kód, prostředek automatizovaného sběru dat, dnes jako samozřejmost najdeme téměř na každém zboží. Pro lidské oko se jedná o obrazec, který nedává smysl. Čtečka – skener však jednotlivé čáry a mezery mezi nimi převádí na elektrické impulzy a ty pak na informace pro člověka již srozumitelné. Jak jednoduché, že? Cesta tohoto jednoho z nejvyužívanějších vynálezů 20. století k běžným uživatelům však nebyla tak přímočará…
Asi všechno na světě má svůj začátek i konec, a to včetně takových veličin, jako je vesmír. O jeho počátcích panuje mezi vědci více méně shoda, jeho případný budoucí zánik je však otázkou mnohem, mnohem složitější. Nejpravděpodobněji prý zatím působí tři možné teorie. Na jedné zásadní věci se však vědci shodují již dnes – vesmír se neustále rozpíná a tento fakt hraje roli právě i ve dvou ze tří předpokládaných možnostech jeho zániku…
Ve vývoji antikoncepčních pilulek sehrál hlavní roli americký biolog Gregory Pincus. I když nebyl nijak zvlášť známý, měl na svět daleko větší vliv než mnoho světově proslulých lidí.
Francouzský chemik a biolog Louis Pasteur je všeobecně uznáván jako nejvýznamnější osobnost dějin lékařství. Vědu obohatil mnoha příspěvky, ale nejvíce se proslavil vývojem techniky preventivního očkování a prosazováním teorie, že základem nemoci jsou bakterie.
Hodně automobilistů říká, že je řízení vozidla uklidňuje, jiní se za volantem rozčilují. Tak jak je to tedy? Odpověď nabízí vědecké testy se savci, kteří jsou nám složením DNA i prvky společenského chování vývojově blízcí. Ukazuje se totiž, že máme se svými partnery na Zemi ledasco společného, a že zvířata jsou chytřejší, než si obvykle myslíme.
Žijeme ve věku elektřiny. Pravdou je, že se naše éra někdy nazývá kosmickým nebo atomovým věkem, avšak cesty do kosmu a atomové zbraně, ať už je jejich potenciální význam jaký chce, mají na náš všední život poměrně malý vliv. Zato neustále používáme elektrické přístroje. Vlastně můžeme s jistotou říct, že žádný technický rys neprostupuje moderním světem tak jako používání elektřiny.
Devadesát let života Friedricha Heinricha Alexandera svobodného pána von Humboldt (14. 9. 1769 – 6. 5. 1859) připadlo na dobu, kdy prakticky všechny přírodní vědy mohl obsáhnout ještě jeden člověk, a kdy bylo na Zemi ještě co objevovat. A Humboldt se objevování rozhodně nebránil.
Dosahoval pozoruhodných výsledků v ještě širší škále oborů než proslulý Leonardo da Vinci. Ač to zní neuvěřitelně, Franklin udělal velmi úspěšnou kariéru alespoň ve čtyřech zcela odlišných oblastech lidského úsilí: v podnikání, vědě, literatuře a politice.
Jmenoval se Vladimir Grigorjevič Šuchov (28. srpna 1853 – 2. února 1939) a vědu zřejmě miloval stejně jako architekturu. Vynikl v obou oborech, navíc v zemi tak problematické, jakou Rusko a později SSSR vždy bylo. Už jenom to je výkonem hodným obdivu.
Tuto svou absurdní biologickou „teorii živé hmoty“ dokázala sovětská bioložka Olga Borisovna Lepešinská (18. srpna 1871 – 22. října 1963) prosadit ovšem jen proto, že s pomocí svého kolegy Lysenka efektivně likvidovala všechny své oponenty. Za Stalina, který si oba tyto vědce oblíbil, to nebyl žádný problém.
Hra na jeho teremin vypadá jako kouzlo. Interpret pohybuje rukama v blízkosti jakési krabice s anténami a vyluzuje z ní tak zvuky právem označované jako „hudba sfér“. Lev Sergejevič Těrmen část života prožil jako prominent v USA a zakusil i roky věznění v gulagu. Proč přesně, se už asi nikdy nedozvíme…
Málokterý cizinec tak odkázal splynout s českým prostředím jako právě tento francouzský stavební inženýr a přírodovědec. S českými vědci spolupracoval a taky se přel, trilobitům dával česká jména, razil podivuhodné teorie, ale hlavně za sebou nechal pořádný kus vědecké práce.
Nejsilnější vědecký laser na světě. Objev nového léku proti rakovině prsu. Vývoj družice směřující ke slunci. Technologie na získávání vody z pouštního vzduchu, která bude představena na výstavě EXPO 2020. Mezinárodní úspěchy, které se sbíhají do jediného místa – Středočeského kraje. Největšího českého regionu s ambicí a potenciálem stát se vlajkovou lodí nové Inovační strategie ČR. Jaroslava Pokorná Jermanová, hejtmanka Středočeské kraje odhaluje více detailů.
Nejlepší přítel člověka, ale také ochránce. Psi vnímají naši náladu a výraz, dokáží vycítit i strach?
Vědci jsou nositeli poznání. Ne však všechny záhady se jim podařilo vyřešit. 3 záhady, které na vysvětlení stále čekají.
Už jako dítě se od jiných odlišoval – mnoho času trávil četbou a experimentováním s vědeckými pokusy, zavřený ve svém pokoji, ze kterého si vyrobil laboratoř. Ve třiceti byl na vrcholu slávy, uctíván svými kolegy. Až jednoho dne svým přátelům ukázal článek, kde mělo být šifrované poselství z jiné galaxie. Musel ho rozluštit, ale v patách mu byly tajné služby, které mu chtěly tajemství ukrást a vědce samozřejmě zlikvidovat. Geniálního matematika přemístili do psychiatrické léčebny, kde mu lékaři diagnostikovali paranoidní schizofrenii.
Astronom, spisovatel, astrofyzik a popularizátor přírodních věd. Tím vším byl Američan Carl Edward Sagan, jenž proslul po celém světě díky popularizačním knihám a dokumentárnímu seriálu Cosmos, který napsal i komentoval. Byl zastáncem vědeckého skepticismu a podporoval projekt hledání mimozemské inteligence s označením SETI. Podle autorské knihy Kontakt vytvořil společně se svou ženou i scénář ke stejnojmennému filmu Roberta Zemeckise. V průběhu natáčení, v roce 1996, Sagan ve věku 62 let zemřel po dlouhém a těžkém boji s leukémií a film mu je věnován. Kromě poutavé a naučné tvorby po populárním vědci zůstaly i jeho zajímavé výroky.
