Panter je ve skutečnosti pouze jiný název pro velkou kočkovitou šelmu, levharta. Můžeme se setkat ještě i s dalšími pojmenováními: pardál nebo leopard. Ten černě zbarvený figuruje ve velkém množství příběhů jako bájné samotářské zvíře, ale téměř nikdo ho ani ve volné přírodě ve skutečnosti nespatřil…
I rostlina si dokáže „zaplakat“ pokud má žízeň. Nová studie zkoumá frekvence, které vydávají a udělala tak první krok k zásadní změně efektivnosti zemědělství.
Valentýn je tady! Oblíbený svátek zamilovaných, který jsme přejali z anglicky hovořících zemí je pro mnohé Čechy jenom jakási komerční záležitost. Obchody totiž zaplavují nejrůznější nesmysly, za které bychom měli utrácet peníze. Ostatně podobně je tomu třeba i v případě dušiček, Velikonoc nebo na Mikuláše.
Celer je jednou ze základních surovin pro přípravu nejen českých pokrmů. V syrovém stavu nebo jako samostatný pokrm asi většinu strávníků nijak zvlášť neoslní. Přesto jde o jednu z nejzdravějších druhů zeleniny a jeho využití v kuchyni kromě klasických českých receptů je mnohem zajímavější.
Patřil mezi nejdéle vládnoucí britské panovníky, neboť na trůnu vydržel téměř 60 let. Poslední dekádu ale vládl jako regent jeho syn kvůli duševnímu onemocnění svého otce. Král byl internován na hradu Windsor, kde zůstal až do své smrti. V té době už nejen dávno neviděl a neslyšel, ale ani nemohl chodit a také vůbec netušil, co se kolem něj děje. Nevěděl ani to, že se na stará kolena stal hannoverským králem nebo že jeho manželka zemřela.
Za absurdní a zároveň velmi vypovídající označil spolek Milion chvilek pro demokracii zvolení Stanislava Křečka do funkce veřejného ochránce práv. Předseda spolku Mikulář MInář avizoval, že spolek bude informovat o dalších krocích. Podle Milionu chvilek nejde osobně o Křečka, ale o „rozklad demokratických institucí spolupůsobením ANO, SPD, KSČM a Hradu“.
O tom, že mužská a ženská sexualita má každá svoje specifika, snad už nikdo nepochybuje. Jak komerčně v tomto ohledu působit na muže, je celkem jasné. Jak oslovit ženy, tak to už je trochu problém. Proč tomu tak je?
Jan Letzel se narodil v Náchodě 9. dubna 1880 jako šesté dítě hoteliéra Jana Letzela. Po studiích na UMPRUM v letech 1901 – 1904 se angažoval v Praze v ateliéru Jana Kotěry. V naší zemi je jeho nejznámější stavbou lázeňský pavilon Dvorana v Lázních Mšené z roku 1905. Zde také při výzdobě uplatnil japonské motivy. Podílel se rovněž na přestavbě secesního hotelu Šroubek, který se dnes jmenuje hotel Evropa. Po krátkém působení v Praze se vydal do jižní Evropy a posléze se dostal až do egyptské Káhiry. Zde pracoval v týmu architektů, které zaměstnával egyptský místokrál Fabricio Pascha. Po dvou letech dostal velmi zajímavou nabídku v Japonsku.
„Chvílemi jsem byl zděšen, kam jsem se to vlastně dostal. Brzy jsem si ale uvědomil, že jsem opět na počátku.“ (Zdeněk Sýkora)
Není černá jako černá a v obchodě se během nákupu po původu barvy oliv vyplatí trochu zapátrat. S olivami je to totiž o trochu složitější, než se na první pohled zdá a černá vždy nemusí znamenat více zralá. Pokud ale budete znát osvědčený trik obchodníků, koupené olivy opravdu prospějí zdraví. Obsahují totiž mnoho cenných látek, které pomáhají pečovat o srdce nebo zlepšovat trávení a omlazují organismus.
Hrabě Monte Cristo. Netřeba toho pána představovat. Románová postava, která rozhodně nemá hluboko do kapsy. Však to také umí dávat okázale najevo. Opulentní hostiny, šperky, spřežení ušlechtilých koní a milion, který nosí vždy buď v kapse, nebo cestovním kufříku. Mísy ze stříbra, nádobí z čínského porcelánu. Dobré je pro něho jen to nejlepší a pařížská smetánka nevychází z úžasu.
Vývoj počasí je letos sice zvláštní, přesto je jedno jasné, jaro se blíží a je blíž a blíž. Proto bychom se měli dát dohromady a začít předpěstovávat nějaké ty sazeničky, ať máme co dát do záhonů. V únoru je totiž opravdu nejvyšší čas na spoustu zeleniny i kytiček.
Edgar Allan Poe. Zakladatel moderní literatury, detektivního žánru i science fiction, geniální americký básník a prozaik, který svou poezii musel nejdříve prožít, aby ji mohl posléze zaznamenat, a jehož dílo je věrným odrazem nespoutané a šílené duše autora. V dějinách literatury se najde jen málo podobných „nesnesitelných“ géniů, kteří z pohledu společnosti totálně selhali, ale jejichž práce se stala jedním z milníků novodobé kultury.
Sice by to bylo nezvyklé, ale představte si poloprázdnou dálnici D1. Vracíte se do hlavního města, v poklidu a bez nervozity. Míjíte žlutý kilometrovník, do Prahy zbývá třicet kilometrů. Začínají se objevovat první obří hangáry skladů všeho druhu a obzor se před vámi pomalu, ale jistě rozjasňuje. Jasná záře na obzoru, z milionů světel a světýlek, zahání z oblohy světlo hvězd. Píše se rok 2020. Do Prahy zbývá třicet kilometrů.
Po Vánocích se naplnila fitness centra a celá republika přešla z tučné stravy na light. Už po pár týdnech ale řada nadšenců svůj boj za lepší a štíhlejší já zahodila. Opravdovou výdrž má málokdo. Proč?
My vám uhlí a tramvaje, vy nám látky, wartburgy a trabanty. Tak zněla za socialismu obchodní dohoda mezi Čechoslováky a Němci. Výstava o tom, s čím se obchodovalo, je k vidění v ústeckém muzeu.
Jako jedno z nejbezpečnějších míst na světě byly vyhodnoceny ostrovy Špicberky za polárním kruhem, v Severním ledovém oceánu. Archivují a chrání se zde semena nejdůležitějších světových zemědělských plodin.
Pracovat v kolektivu může být pořádný oříšek. Na 98 procent všech pracovníků tvrdí, že jsou každý den několikrát vyrušeni. A podle psychologa péče a zdraví Ulrika Leonse mohou být všechna rychlá přerušení, zejména ta osobní, velmi destruktivní pro pracovní proces.
Avokádo je v Česku hitem. Dopustit na něj nedají provozovatelé pražských kaváren, ale i příznivci zdravého životního stylu. Přísahají na něj mnohé hubnoucí kúry a popularita nenápadné zelené hrušky nejen u nás strmě stoupá. Dokonce tak moc, že se v Mexiku, které avokád vypěstuje suverénně nejvíc, kvůli „zelenému zlatu“ dokonce zabíjí. A ani ekologové nejsou z módní avokádové vlny zrovna nadšení, jeden avokádovník má totiž spotřebu vody jako malý les.
Jeanu Bernardu Léonovi Foucaultovi (18. 9. 1819 – 11. 2. 1868 v Paříži) osud nevyměřil ani padesát let života. V tom vědeckém však měl štěstí. V jeho době ještě spousta vědeckých principů a přístrojů na objevení a vynalezení teprve čekala. A nebylo to jen kyvadlo, které nese jeho jméno.
