Jevil se jako silný protivník. Stalin se obával, že pokud by ho mohl někdo sesadit z diktátorského trůnu, byl by to právě hlavní velitel Rudé armády, uznávaný a oblíbený maršál Tuchačevskij. Musel ho tedy předejít, a tak schopného generála obvinil z přípravy převratu a špionáže pro nacistické Německo.
Německá armáda vtrhla do Polska v ranních hodinách 1. září 1939 hlavně proto, že si to Hitler mohl za tehdejší politické situace dovolit. Po anšlusu Rakouska a okupaci Československa předpokládal, že mu na mezinárodní scéně stejně hladce projde i vpád do Polska. A měl pravdu.
Přesto většina jeho návrhů zůstala jen na papíře nebo v podobě modelů. Hitler totiž počítal s tím, že ta nejmonumentálnější díla svého nejmilejšího architekta se postaví až po válce. Samozřejmě vyhrané, k čemuž ovšem nedošlo. Ten největší zázrak ale Albert Speer postavil z pouhého světla…
Šedesátá léta 19. století přinesla vítaný zdroj informací o životě v Praze.
Faráři opouštěli německý jazyk a můžeme se tedy bez obtíží dozvědět něco ze života jejich oveček. Farní kroniky jsou přístupné na stránkách Archivu hlavního města Prahy.
Konkrétně se můžeme vhlédnout třeba do roku 1868 a do kroniky břevnovské, kterou vedl kaplan Kristin Plodek. Co ho trápilo a co těšilo…
Další babské rady jsou tady. I když: nejsou tak úplně babské, ale zato jsou dostupné vždy a všude. Navíc to nebude stát víc než pár korun.
Svět je plný špatných zpráv a váš myšlenkový stav zásadně záleží na tom, jak je zpracujete. Mnozí to řeší jednoduše tak, že se těmto zprávám vyhýbají.
Možná, že jste kdysi četli dobrodružnou knihu, s názvem Plavčíci kapitána Bontekoea. Knihu napsal nizozemský spisovatel a novinář Johan Fabricius, a česky vyšla v roce 1935. Ne nebojte se, nebude to čtenářský deník. Příběh se odehrává v Holandsku sedmnáctého století. Přesněji v době, kdy v Evropě zuřila třicetiletá válka.
Rota Nazdar, oficiálně 1. rota praporu C 2. pochodového pluku 1. pluku Cizinecké legie, byla první československá vojenská jednotka působící na území Francie.
Jedním z těch, koho postihl tento osud, byl JUDr. Rudolf Margolius (31. 8. 1913 – 3. 12 1952 ), jedna z obětí v politických procesů. Jeho případ je smutnější o to, že do KSČ vstoupil po válečných útrapách z opravdového přesvědčení. S naivní vírou, že za komunistů bude na světě lépe…
Odešel na moře, aby s královským souhlasem pronásledoval nepřátele Anglie. Vrátil se jako vězeň obviněný z pirátství. Chtěl se hájit, ale nedostal příležitost. Štěstí a přízeň, které ho provázely celý život, se nyní k legendárnímu kapitánovi obrátily zády.
Chtělo by se říct: Podzimní deprese, no a co? Ve skutečnosti se ale vůbec nejedná o nějakou banalitu. Podzimní deprese, splín totiž útočí i na lidi, kteří jinak žádnou psychickou poruchou netrpí. Jak se jí účinně bránit.
Před 150 lety, 30. srpna 1869, přišel v Karlíně čp. 244 na svět Otakar Nekvasil, jeden z kapitánů československého stavebního průmyslu.
Tajuplný a krásný poklad, o kterém se spekuluje několik desítek let. Jantarová komnata. Po druhé světové válce zmizela, a doposud nebyla nalezena. Jaký byl její osud?
Průzkumy potvrzují, že téměř všichni lidé těm méně šťastným poskytují bez náhrady svůj čas a peníze. Můžete si pogratulovat – ze statistického hlediska již nejspíš štědří jste.
Jeho majitelkou byla Mary Shelleyová a dnes se můžeme jen podivit nad tím, jakou svobodu, včetně sexuální, si dokázala začátkem 19. století vydobýt. Sice díky tomu porodila své první dítě, a to nemanželské, ještě před svými 18. narozeninami, ale také se svým Frankensteinem nesmazatelně zapsala do dějin literatury.
Vždy hledal mírové řešení. Navázal přátelství s bílým mužem, které zůstalo pevné až do konce jeho života. Konfederační armáda ho však donutila bojovat a pomstít smrt svých nejbližších. Cochise jako náčelník Středních Čirikavů z jihovýchodní Arizony vedl v šedesátých letech 19. století odpor Apačů proti rozpínání bělochů do jihovýchodních částí Spojených států.
Představa, že Putin brnkne Trumpovi, aby se ho zeptal, co měl k snídani, či naopak, je sice úsměvná, ale zcela mylná. Horkou linku takto nemohou využívat ani oni dva. Kupodivu především z technických důvodů.
Víc a víc lidí (v současné době 73 %) hledí primárně nikoli na cenu, ale na to, jestli řemeslník, kterého si objednají na určitou práci, ji odvede kvalitně. Zároveň má většina lidí (přes 80 %) problém kvalitního řemeslníka najít.
