Asi neexistuje člověk, který by řekl, že nemá žádnou starost. Tento nepokoj mysli způsobený životními těžkostmi a problémy nebo jen zájmem o stav druhého pociťuje někdy každý z nás. Jak se se starostmi ale vypořádat a zbytečně si je ještě nepřidělávat?
Pro generaci narozenou po roce 1989 je Coca-Cola běžným sortimentem a v pet lahvích ji může nakupovat po litrech. Za socialismu jsme si ji spojovali s USA stejně jako džíny a marlborky. Vynalezena byla v 19. století, pila se po celé 20. století a stále populární přetekla i do 21. století.
Zcela výjimečná skalničková zahrada v Prokopském údolí se slavnostně otevře veřejnosti ve středu 8. května v 10 hodin dopoledne.
Ale jen proto, že na osudnou plavbu vůbec nenastoupil. I když měl čtyřletý černý kocour Dowie na luxusním zámořském parníku Lusitania svůj pelíšek v tzv. 5. třídě, tedy kotelně, a byl považován za neoficiálního lodního maskota, někam se před vyplutím vypařil. A zachránil si tak život.
Loňského letního Alt-Pride se zúčastnila i tehdy sedmnáctiletá dívka, vzhledem k její nezletilosti neuvádíme jméno, ale říkejme jí třeba Pavla. Nesla transparent s nápisem „Fuck gender take a Molotov, burn the police“, což v překladu znamená „Kašli na gender, vezmi si Molotov a zapal policii“. Pavla, která říká, že šlo o její individuální akci, s kterou organizátoři nemají nic společného, a že to byla nadsázka, za to stane před soudem.
Genius loci je fenomén, o kterém nediskutují ani ti nejzarytější skeptici. Žádná vědecká metoda ho neodhalí, ale člověk si je jeho přítomností naprosto jist. Nedá se vysvětlit, dá se jenom vnímat a senzitivní lidé o něm nepochybují. Mohli bychom však zajít ještě dál? Proč ne. I věci mají duši. Absorbovaly lidskou práci a myšlenky a nyní žijí. Svým specifickým způsobem, ale žijí. Vnímají své okolí. Mají nepochybně jiná časová měřítka a jeden lidský život je jen kratičkou návštěvou, kterou ani nezaregistrují.
Jako nemanželská dcera chudé zemědělské dělnice se chtěla stát herečkou a její sen se jí splnil. Více než to. Zamiloval se do ní Juan Domingo Perón, po jehož boku se poté stala první dámou Argentiny. Jako první v Argentině podstoupila léčbu ozařováním. Bohužel marně.
Mateřská a rodičovská dovolená. Kdo si to na vlastní kůži nezažil, nikdy pravděpodobně nepochopí, co je to za práci. Proto slovo „dovolená“ je neskutečný výsměch. Mateřství a celkově rodičovství je práce 24/7. Jaký je rozdíl mezi rodičovskou a mateřskou sociální dávkou? Věděli jste o poporodních depresích, nebo o negativních dopadech rodičovské dovolené? Vše se blíže dozvíte v našem článku.
Filmoví fandové ho znají především z filmů Sněženky a machři a Sněženky a machři po 25 letech, televizní diváci z jeho Kopta show. Herec, muzikant, textař, moderátor a spisovatel Václav Kopta ale také léta působil v Semaforu, který letos slaví šedesátku. Měl by moderovat velký televizní pořad, který výročí připomene.
Podle mezinárodního průzkumu stravovacích návyků s názvem FOOD, který před deseti lety iniciovala společnost Edenred ve spolupráci s Evropskou unií, obědváme mnohem častěji, než jsme byli v minulosti zvyklí.
Působivou budovu Všeobecného penzijního ústavu na Žižkově kdysi s trochou nadsázky nazývali prvním pražským mrakodrapem. Vyšla z per architektů Karla Honzíka a Josefa Havlíčka. Ten druhý se narodil před 120 lety, 5. května 1899, v Praze.
Svěšená hlava, pohled upřený do obrazovky telefonu a naprostý nezájem o okolní svět. Tak by se dal popsat obraz ulice 21. století.
Studenti a studentky středních škol v pátek 3. května podruhé stávkovali za klima. Opatření vlády k ochraně klimatu je podle nich nedostačující. Stávky opět organizovalo hnutí Fridays For Future, konaly se ve více než patnácti městech celé ČR – v Praze, kde sešly asi dva tisíce lidí, dále Brně, Ostravě, Karlových Varech nebo Valašském Meziříčí.
Věda, to nejsou jenom geniální učenci, objevitelé, vynálezci. Jsou to i lidé, kteří zasvětili svůj život i každodenní tvrdé práci s tím rizikem, že se třeba nikdy nedočkají chvíle, která začne nést svoje ovoce. Knihy jsou pro ně prostředkem, nikoliv cílem. Netrpí velikášstvím, přehnanou ješitností a pocitem výjimečnosti, jako mnoho jiných. Takovým byl i Martin Bacháček, dlouholetý rektor Univerzity Karlovy.
Ten slastný a lehce povzbuzující pocit, který se rozlije v těle kuřáka, když si zapálí cigaretu, bohužel netrvá věčně. Je jen na pár minut, co pocit vydrží.
Jako „německý podzim“ bývají označovaná sedmdesátá léta v Západním Německu (NSR) provázená útoky tzv. „městské gerily“, jejíž ideologie byla postavena na marxismu a maoismu. Těmi nejhoršími „městskými partyzány“ byli bezpochyby Baader a Meinhofová.
Únava, nezvladatelný stres, podráždění a spánková deprivace. Takové jsou projevy vyhoření. Typickými kandidáty tzv. burn-out syndromu jsou zejména muži ve středním věku na manažerských pozicích.
Ať chceme nebo ne, Česko bylo po 300 let součástí Rakouského císařství, později Rakouska-Uherska, a spolu s ním zažívalo i ty jeho lepší chvíle. Určitě mezi ně patřila i vítězná tažení českého maršála Václava Radeckého v severní Itálii, tradičním českém zájmovém území.
Jako pionýr stál před více než 40 lety Vladimír Štrupl se svým spolužákem Karlem Němcem čestnou stráž u pamětní desky Arnošta Antoše, který padl 5. května 1945 při Pražském povstání. Deska byla instalována v Praze 6 v ulici Jugoslávských partyzánů. Jeho jméno pak už nikdy nezapomněl… Poté, co zjistil, že deska zmizela, zveřejnil to na webu Spolku pro vojenská pietní místa. Když se mu ozval vnuk Arnošta Antoše, pustil se do jejího hledání. Usiloval o to, aby byla vrácena na původní místo. Vše dotáhl do zdárného konce!
