Německá armáda vtrhla do Polska v ranních hodinách 1. září 1939 hlavně proto, že si to Hitler mohl za tehdejší politické situace dovolit. Po anšlusu Rakouska a okupaci Československa předpokládal, že mu na mezinárodní scéně stejně hladce projde i vpád do Polska. A měl pravdu.
Přesto většina jeho návrhů zůstala jen na papíře nebo v podobě modelů. Hitler totiž počítal s tím, že ta nejmonumentálnější díla svého nejmilejšího architekta se postaví až po válce. Samozřejmě vyhrané, k čemuž ovšem nedošlo. Ten největší zázrak ale Albert Speer postavil z pouhého světla…
Šedesátá léta 19. století přinesla vítaný zdroj informací o životě v Praze.
Faráři opouštěli německý jazyk a můžeme se tedy bez obtíží dozvědět něco ze života jejich oveček. Farní kroniky jsou přístupné na stránkách Archivu hlavního města Prahy.
Konkrétně se můžeme vhlédnout třeba do roku 1868 a do kroniky břevnovské, kterou vedl kaplan Kristin Plodek. Co ho trápilo a co těšilo…
Další babské rady jsou tady. I když: nejsou tak úplně babské, ale zato jsou dostupné vždy a všude. Navíc to nebude stát víc než pár korun.
Trendem ve stravování je dnes návrat k sezonním jídlům. Na to reagují i restaurace, jednou z nich je i francouzské bistro LE CAVEAU na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad, které s koncem léta přichystalo novinky pro nadcházející podzim. K němu patří i hutnější jídla, jako jsou paštiky. Nejtypičtější pro francii je Foie gras.
Svět je plný špatných zpráv a váš myšlenkový stav zásadně záleží na tom, jak je zpracujete. Mnozí to řeší jednoduše tak, že se těmto zprávám vyhýbají.
Možná, že jste kdysi četli dobrodružnou knihu, s názvem Plavčíci kapitána Bontekoea. Knihu napsal nizozemský spisovatel a novinář Johan Fabricius, a česky vyšla v roce 1935. Ne nebojte se, nebude to čtenářský deník. Příběh se odehrává v Holandsku sedmnáctého století. Přesněji v době, kdy v Evropě zuřila třicetiletá válka.
Rota Nazdar, oficiálně 1. rota praporu C 2. pochodového pluku 1. pluku Cizinecké legie, byla první československá vojenská jednotka působící na území Francie.
Jedním z těch, koho postihl tento osud, byl JUDr. Rudolf Margolius (31. 8. 1913 – 3. 12 1952 ), jedna z obětí v politických procesů. Jeho případ je smutnější o to, že do KSČ vstoupil po válečných útrapách z opravdového přesvědčení. S naivní vírou, že za komunistů bude na světě lépe…
Odešel na moře, aby s královským souhlasem pronásledoval nepřátele Anglie. Vrátil se jako vězeň obviněný z pirátství. Chtěl se hájit, ale nedostal příležitost. Štěstí a přízeň, které ho provázely celý život, se nyní k legendárnímu kapitánovi obrátily zády.
V roce 2005 chtěla Praha 6 spolu s fanynkami opery Janou Divišovou a Renée Nachtigallovou na jediný den obnovit historickou atmosféru operních představení v Divoké Šárce v roce 1913. Stala se z toho tradice, která letos slaví 15 let.
Původem slovenskou herečku Michaelu Badinkovou proslavila role Aničky Posedlé ve filmu Dušana Kleina, Jak básníci neztrácejí naději. Delší dobu hrála v pražském Divadle Na Fidlovačce, diváci ji také mohli vidět například v inscenacích Divadla ABC, Rokoko nebo Divadla Pod Palmovkou. Televizní diváci ji znají z nekonečného televizního seriálu Ulice, ze seriálu Ordinace v růžové zahradě nebo z páté řady televizní show Tvoje tvář má známý hlas.
Chtělo by se říct: Podzimní deprese, no a co? Ve skutečnosti se ale vůbec nejedná o nějakou banalitu. Podzimní deprese, splín totiž útočí i na lidi, kteří jinak žádnou psychickou poruchou netrpí. Jak se jí účinně bránit.
Před 150 lety, 30. srpna 1869, přišel v Karlíně čp. 244 na svět Otakar Nekvasil, jeden z kapitánů československého stavebního průmyslu.
Od soboty 31. srpna do pondělí 23. září bude obousměrně přerušen provoz tramvají v ulici Na Poříčí – mezi křižovatkami s ulicemi Těšnov a Havlíčkova. Důvodem je oprava tramvajové trati.
Tajuplný a krásný poklad, o kterém se spekuluje několik desítek let. Jantarová komnata. Po druhé světové válce zmizela, a doposud nebyla nalezena. Jaký byl její osud?
Průzkumy potvrzují, že téměř všichni lidé těm méně šťastným poskytují bez náhrady svůj čas a peníze. Můžete si pogratulovat – ze statistického hlediska již nejspíš štědří jste.
Jeho majitelkou byla Mary Shelleyová a dnes se můžeme jen podivit nad tím, jakou svobodu, včetně sexuální, si dokázala začátkem 19. století vydobýt. Sice díky tomu porodila své první dítě, a to nemanželské, ještě před svými 18. narozeninami, ale také se svým Frankensteinem nesmazatelně zapsala do dějin literatury.
