Pučálka je zdravá pochoutka z naklíčeného hrachu, rozhodně zdravější než brambůrky či slané buráky. Dříve ji připravovaly a prodávaly babky pučálnice na ulicích. Dnes si můžeme hrách naklíčit a pučálku připravit sami doma.
Podle japonského kodexu cti bývalo zvykem páchat harakiri (správněji seppuku), tedy rituální sebevraždu, i v situacích, kdy je to podle Evropana absurdní. Především šlo o situace, které dotyčný považoval za své osobní selhání, které je pro něj tak neúnosné, že ho nemůže přežít.
Republice obětoval vše. Nadání, kariéru, čest i život. Jeden z nejlepších důstojnických kádrů se vzdal aktivního odboje v zahraničních jednotkách a bez připomínek přijal roli premiéra protektorátní vlády. Roli, ve které nešlo neprohrát. Ale bývalý legionář si zachoval čistý štít, a ještě se mu povedl husarský kousek – ze své „kolaborantské“ funkce učinil centrum odboje.
Stavět bez řádného povolení bude nejspíše možné i kvůli novému stavebnímu zákonu, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj spolu s Hospodářskou komorou. Hrozí dokonce snížení ochrany pražských památek zařazených na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, ale nejen jich.
Mnoho čtenářů jistě miluje horory amerického spisovatele E. A. Poea. Je v nich poezie starých, dobrých časů, nostalgie po minulém světě, kdy bylo velmi příjemné se bát. V bezpečí čtyř stěn, s horkým punčem za zády, s nohama u žhnoucích dubových polen v krbu, zcela nepochybně. Lidské strachy se mění. To, čeho se báli lidé v první polovině devatenáctého století, vidí dnešní děti na monitorech počítačů či tabletů. Existují však strachy jaksi univerzální, trvale platné, bez ohledu na datum a technologii, kterou člověk používá.
Před 170 lety přišel na svět český sochař a restaurátor Bernard Otto Seeling.
Jezuitské misie zvané redukce byly indiánské obce v Jižní Americe, zřízené jezuity během 17. a 18. století. Ve svých nejlepších dobách představovaly na Jižní Ameriku hospodářsky vysoce efektivní společnost, v níž indiáni žili civilizovaným životem a jako rovni bílým. Zároveň však byly lákavým cílem pro nájezdy otrokářů.
Pokud staré ložní povlečení dosloužilo, nemusí nutně skončit v kontejneru. Můžeme z něj ušít zástěru, tašku nebo poslouží jako „povlečení“ zvířecího pelíšku či ochrání rostliny na zahradě před mrazem.
„Chlebem chudých“ jsou lidově nazývány jedlé kaštany, které byly v mnoha zemích po celá staletí považovány za základní potravinu, jež více méně nahrazovala obilniny v oblastech, kde se pěstování obilí příliš nedařilo, například v jihovýchodní Asii, v Turecku nebo v jižní Evropě.
Galerie Artinbox v Praze 1 (Perlová 3) uspořádala výstavu Pozapomenutá legenda k poctě a připomenutí fotografa Zdenka Feyfara. K vidění je každé úterý, středu a čtvrtek mezi 15. a 18. hodinou.
V Evropě zuří třicetiletá válka a lékárník Johann Rudolf Glauber (10. 3. 1604 – 16. 3. 1670) má napilno. Po jeho léčivech všeho druhu je prostě poptávka a on je umí vyrábět rychle, levně v dostatečném množství. Ve své chemické manufaktuře, kterou postavil zřejmě jako první na světě.
Příběhy známých lidí vždy plnily stránky tisku. Nejen jejich úspěchy, ale i problémy a neštěstími. Proto se nikdo nedivil, že únos dvouletého syna letce Lindbergha, který jako první přeletěl Atlantik, vyvolal mediální šílenství. Nikoliv neprávem byl soud s německým přistěhovalcem nazván procesem století.
Šestnácté století, to je doba renesance v zemích severně od Alp. Tedy i Koruny české. Člověk se začal vracet z nebeských výšin znovu na zemi. Asketismus pomalu ale jistě přestával být módou i mezi hluboce věřícími. Trpět, žít v bídě a těšit se na radosti posmrtného života? Dejte s tím pokoj. Já chci žít teď. Dobré jídlo, pití, pohodlné bydlení a krása těla. Pokud možno více odhaleného. Koneckonců, bůh nás oblečené nestvořil, tak jakýpak hřích? On ten antický, pohanský svět až tak zase špatný nebyl.
Miroslava Šternová (* 26. února 1926 v Praze), někdy Sternová, známá jako Miros Mango nebo jen Miroslava, mexická herečka českého původu, natočila přes 30 filmů, některé i v Hollywoodu, a svůj poslední točila s Luisem Buñuelem.
V předjarním počasí nesměle raší první květiny a mezi nimi i byliny, které jsou nejen chutné, ale i léčivé. Mezi nimi kraluje stále oblíbenější česnek medvědí. Je to sice sezónní záležitost, ale v kuchyni se dá používat i dlouhé měsíce po sklizni, pokud víme jak.
Anglický admirál John Benbow (10. 3. 1653 – 4. 11. 1702) byl prostě mužem na svém místě. Do královského válečného námořnictva vstoupil ve věku 25 let, když se stal svědkem bitvy s alžírskými piráty. A to jako by předznamenalo i jeho další osudy.
Honza si je nesl v ranečku s sebou do světa a dodnes je milujeme všichni! Ano, řeč je dneska o starých dobrých buchtách. I v dnešní době určitě potěší nejednoho mlsouna. Jak ale zadělat ty nejlepší buchtičky, které se budou rozplývat na jazyku a jakou zvolit náplň, abychom byli spokojení my i hosté, kteří se ohlásili na návštěvu?
Svatá Františka Římská, vlastním jménem Francesca Bussa de’ Leonori, zvaná také „Coecolella“, se narodila roku 1384 v Římě do vznešené rodiny. Už jako dívka měla jedinou touhu vstoupit do kláštera. Otec ji však zaslíbil mladému šlechtici Vavřinci (Lorenzo) de Ponziani za manželku…
Díky databázi mají občané, psí útulky nebo městská policie možnost na jednom místě sdílet informace o nálezu nebo ztrátě psa.
Představte si to. Jste v horském Harrachově. A sleze sníh, prší, bolí vás noha, zlomil/a jste lyži… Co teď?
