Po 36 letech vyjela historická tramvaj na pravidelnou linku
V sobotu a v neděli (5. a 6. 1. 2018) vypravil Dopravní podnik hl. m. Prahy na linku 2 mimořádně historickou tramvaj ČKD Tatra T1. O svezení byl obrovský zájem.
V sobotu a v neděli (5. a 6. 1. 2018) vypravil Dopravní podnik hl. m. Prahy na linku 2 mimořádně historickou tramvaj ČKD Tatra T1. O svezení byl obrovský zájem.
Vždycky mě fascinoval pohled na kolosy vznášející se v oblacích. Když jsme bydleli v Buštěhradě a jezdili jsme z Prahy po „slánské“, zastavil taťka přesně v místě, kudy přistávala letadla. Vyškrábali jsme se na stráň a koukali jim na břicha, když nám přelétala nad hlavou. Že se to nesmělo? Za tu podívanou to vždycky stálo!
„Když zvítězíte, zasloužíte si ho. Když prohrajete, potřebujete ho.“ Těmito slovy charakterizoval šampaňské bývalý anglický premiér Sir Winston Churchill.
První světová válka byla po dlouhou dobu známá jako „Velká válka“ nebo „Světová válka“. Když skončila, málokoho by napadlo, že její hrůzy budou relativně brzy překonány druhou světovou válkou. A že následující generace zažije několikery válečné Vánoce.
Možná vás překvapí, že sortiment dárků býval tehdy hodně podobný tomu dnešnímu, jenom ta elektronika chyběla. Prostě tradiční hodnoty se nemění, i když v Evropě třeba všude kolem zuří válka. Jestli váháte, co komu (ještě) koupit, třeba najdete inspiraci právě tady.
V multimediální síni blanenského zámku byla 15. listopadu zahájena již sedmdesátá putovní výstava Fenomén IGRÁČEK. Uvedl ji kurátor výstavy Zdeněk Rauš s příslibem, že i tentokrát je na co se těšit.
V souvislosti se stým výročím vzniku samostatného Československa vznikla i unikátní mezinárodní výstava s názvem 100 let: Romové v Československu. V Sále architektů na Staroměstské radnici v Praze si do soboty 10. listopadu mohou zájemci prohlédnout zajímavé exponáty a fotografie a dozvědět se více o historii tohoto národa.
Kdo by neznal pověst o Blaníku ukrývajícím ve svém nitru mocné vojsko, jež v době, kdy bude naši zemi nejhůře, vyrazí na pomoc. To je však jen nejznámější z legend o proslulé hoře – ve skutečnosti je Blaník přímo protkán mnoha dalšími mýty a pověstmi, které často pocházejí zřejmě již z keltských dob. Pojďme se společně vypravit do minulosti za bájnými rytíři, ovčáky, obdarovaným kovářem i pohřešovaným kameníkem.
Horkovzdušný balon ke 100 letům založení Československa absolvoval v pátek v Českých Budějovicích startovní zkušební let. V neděli 28. října vzlétne balon z letní míčovny Královské zahrady Pražského hradu. Balon dala vyrobit jihočeská firma Lety balonem.
Ne každý návštěvník si při vstupu na nádvoří hradu Křivoklát povšimne pozoruhodných erbů na balkoně nad svou hlavou. Prochází totiž rovnou pod nimi. Navíc nejde o nic zvláštního. K hradu erby přece patří. Problém je v tom, že tyhle kousky nelze přiřadit k žádnému šlechtickému rodu. A jsou to vůbec erby?
Nostalgii starých časů, kdy královnou na kolejích byla jen a pouze pára, si můžete připomenout v Železničním muzeu výtopna Jaroměř. Najdete ho asi 300 metrů od nádraží a čeká tu na vás řada úžasných exponátů.
Přezdívali jí „madame Deficit“, ale přestože byla marnotratná a její dvůr měl obrovské výdaje, za finanční kolaps Francie rozhodně nemohla. Lidé ji však upřímně nenáviděli, a když ji revoluce poslala na smrt, nenašel se Francouz, který by ji litoval.
Bečov nad Teplou je malé, ale velmi půvabné městečko, jehož minulost i současnost jsou nerozlučně spojeny s tamním hradem a později zámkem. A právě pověst, která se ke hradu pojí, nám objasní, jak se dochoval téměř bez úprav vedle nového barokního sídla, i proč se na hradním nádvoří dodnes objevují červené, krev připomínající skvrny.
Hledáme odpověď na osmdesát let starou otázku. Kdybychom se v roce 1938 postavili Hitlerovi na odpor, měli bychom šanci uhájit naši svobodu?
Podívejme se na mnichovské události den po dni očima přímého účastníka, tajemníka britského ministra zahraničí lorda Halifaxe. Ne všichni ve Velké Británii souhlasili s tím, že Hitlerovi se má ustoupit, tedy s politikou appeasementu čili usmiřování.
Sudetská otázka – jablko sváru mezi Německem a Československem, na které měla mladá demokratická republika už brzy osudově doplatit. Ne vlastní vinou.
Jenom blázen si tehdy mohl myslet, že válka není na spadnutí. Zbrojily všechny státy Evropy. I Československo. Nic jiného mu nezbývalo. A bylo to k ničemu.
Jsou hravé, krásně barevné a hlavně jsou stále kulaté. O čem je řeč? No přece o Lentilkách. Vyrůstali jsme s nimi a dnes je s radostí sem tam dáme i našim dětem. A občas je potají mlsáme i my. Protože vrátit se s nimi aspoň na chvíli do dětství má své kouzlo.
V roce 1988, kdy jsem se vyučila prodavačkou, jsme svoji profesi brali všichni opravdu vážně. Za nás nebylo tolik možností jako dnes. Ti chytřejší šli na gymnázia a ti ostatní na střední odborná učiliště, a to ještě podle okresu, v kterém měli trvalé bydliště. Takže spousta spolužáků skončila na internátě.