Místní obchod je zvenčí dokonalé retro, restaurace na náměstí otevírá někdy taky až ve tři odpoledne a infocentrum jen třikrát týdně. Retro je i budova místního obecního úřadu a úředníky před ataky mimo úřední dobu chrání mříž silně připomínající katr ve věznici. Spěchem a stresem tato obec tedy rozhodně netrpí.
Ponořme se do světa historických dokumentů! Víte, jak vypadala Arbeitsbuch nebo prvorepubliková legitimace pojištěnce?
Spartakiáda je pojem, který znají i v zahraničí. Ta československá je považována za tu nejkrásnější a byla korunována celosvětovým uznáním v podobě nejvyššího vyznamenání Mezinárodního olympijského výboru v roce 1977, ale i dalších vysokých ocenění od mezinárodních organizací.
Pevné kořeny letních táborů existovaly už v době nástupu komunistického režimu. Historie táborů sahá už do doby před rokem 1948 a nekonaly se jen v Československu. První pokusy o letní pobyty dětí v přírodě se datují do let 1861 a probíhaly v Americe.
O tom jaká auta si lidé mohli za socialismu koupit rozhodoval ve většině případů pořadník, devizový účet, bony a úplatky.
Nejen nedostatek toaleťáku, ale také vložek nemile potrápil obyvatele a obyvatelky Československa v osmdesátých letech minulého století. Jak to komunisté řešili?
Mám za to, že s televizní programovou skladbou kolem roku 1980 by si dnešní populace asi stěží vystačila, co myslíte? Vysílání začínalo ráno v šest a končilo o půlnoci a na výběr jsme měli ze dvou programů – jedničky a dvojky.
Vše začalo tím, že prostor nedaleko Prahy zabrala vojska SS a wehrmachtu pro svůj výcvik v zápolí. Záměr zřídit cvičiště pro elitní jednotky s sebou nesl i vyhnání českého obyvatelstva z domovů na území ohraničeném řekami Vltavou a Sázavou a silnicí číslo 18 vedoucí z Příbrami do Sedlčan.
Se školními roky jsem měla úzce spjatý i pionýrský tábor. My pionýři z Buštěhradu jsme jezdili na Střelu nedaleko Rabštejna. Psal se rok 1983. Jedno odpoledne přišla bouřka, která napáchala velké škody. Vyvázli jsme bez jakýchkoli ztrát, ale nedaleko nás stanoval berounský tábor a tam jim bouřka poničila stany…
Dnešní prvňáčci ani netuší, jak to mají jednoduché oproti těm, kteří se seznámili se základní školou v minulém století. Všichni jsme museli psát nejdřív obyčejnou tužkou. Až ve chvíli, kdy jsme ji zdrželi zlehka a netlačili na ni, přišel ten velký den. Soudružka učitelka nám dovolila přinést si plnicí pero.
Znáte Igráčka? Tato lidská figurka byla velice populární v období normalizace, po 89. roce zájem o ni trochu ochladl, ale i přes tyto peripetie je Igráček v prodeji dodnes, dokonce má svou vlastní výstavu.
Že je socialimus už dávno za námi? Ne tak docela. Nezůstává totiž jen ve společnosti, jak by si někdo myslel, ale jeho stopy najdeme i dnes v pražském metru. Třeba ve stanici metra Dejvická je Lenin doslova věčný. Není totiž úplně možné veškeré pozůstatky úplně odstranit.
TUZEX – to byla extra třída! Obchod, kde se nakupovalo za kupony, kterým se říkalo bony. Jezdili jsme s rodiči na dnešní Evropskou ulici, vedle Koospolu, který tam dnes už není.
Fenoménem minulého režimu byly nejrůznější komunistické oslavy, kterých jsme se museli účastnit už jako žáci základních škol a i později jako „pracující lid“. Ať už to byl 1. máj – Svátek práce, 9. květen – vojenská přehlídka na Letné u příležitosti osvobození Československa Sovětskou armádou, 7. říjen – oslavy Velké říjnové socialistické revoluce, oslavy Vítězného února a mnoho dalších.
Komunisté církev a duchovní se neměli v lásce. Vyvrcholilo to monstrprocesy s představiteli řeholních řádů, ale také k obsazení ženských i mužských klášterů a internaci řeholníků v Československu. Připomeňme si výročí akce K, od které uběhlo dlouhých 68 let.
21. srpna 1968 ukončila invaze vojsk států Varšavské smlouvy do Československa naděje na vybudování „socialismu s lidskou tváří“. Statisíce Čechů a Slováků se v důsledku této situace rozhodlo emigrovat. Více než 40 tisíc lidí se uchýlilo do Švýcarska, 14 tisíc z nich se zde usadilo natrvalo. Švýcarské velvyslanectví u příležitosti 50. výročí 21. srpna 1968 se rozhodlo uspořádat putovní výstavu nazvanou Druhý život, kde se na portrétních fotografiích česko-švýcarské fotografky Iren Stehli představí 25 osobností, které v zemi helvetského kříže nalezly svůj nový domov.
Nesou někdejší komunističtí pohlaváři Milouš Jakeš a Lubomír Štrougal odpovědnost za zabíjení lidí prchajících před totalitou? Odpověď už hledá Bavorský zemský vyšetřovací úřad v Mnichově i polští prokurátoři. Čeští policisté se s trestním oznámením zatím jen seznamují.
V úterý 21. listopadu 2017 uplynulo 17 let od doby, kdy nás navždy opustil legendární český běžec Emil Zátopek, který byl v padesátých letech na výsluní popularity, zatímco v období normalizace v Praze nemohl zavadit o práci. Nakonec šest let hloubil studny u podniku Stavební geologie. Připomeňme si osudy našeho nejslavnějšího sportovce.
Kulaťák měl mít různé podoby, žádná z nich však nakonec nebyla zrealizována. Podívejte se na návrhy, jak dnešní Vítězné náměstí v Dejvicích mohlo vypadat. O uskutečněných i nerealizovaných proměnách této architektonické dominanty Prahy 6 vypráví i panelová výstava, kterou si můžete prohlédnout přímo na Vítězném náměstí.
