Ondřej, jehož svátek slavíme 30. listopadu, patřil se svým bratrem, sv. Petrem, mezi učedníky Ježíše a později apoštoly. Oba byli rybáři. Ondřej pak cestoval do krajin kolem Černého moře, kam přinášel víru, uzdravoval a vyháněl z nešťastníků zlé duchy. V Řecku byl odsouzen k smrti na kříži, který dodnes nese jeho jméno.
Lidé byli vždy zvědaví, co je čeká v dalším životě a proto se uchylovali k různým formám věštění. 30. listopad byl u našich předků nejdůležitějším dnem, mimo Štědrého večera, kdy se mohli lidé dozvědět něco o své budoucnosti.
Advent („příchod“) je období čtyř týdnů před Štědrým dnem. Je to doba rozjímání a dobročinnosti. Dříve to byla doba postní, kdy platily zásady zdrženlivosti v jídle a pití, zákazu zábav, tance a zpěvu. Rovněž se nekonaly svatby. Zemědělské práce skončily a nastal zimní odpočinek.
Nápad, který se už dlouho vznášel ve vzduchu. Shromáždit na jednom místě nejtajemnější předměty z naší historie. Samozřejmě, jsou to „jen“ repliky. Kdo si ale může dovolit zcestovat celý svět, aby spatřil originály? Některé navíc nejsou veřejnosti přístupné a jiné snad ani neexistují. V Brně je najdete pěkně pod jednou střechou.
A opět tu máme další legendu – tentokrát o sv. Kateřině Alexandrijské a podle ní všechny jmenovkyně slaví svátek 25. listopadu. A jak už to u legend bývá, údaje v různých podáních se rozcházejí, ale shodují se na tom, že to byla krásná a vzdělaná dívka.
Doba od 30. října do 9. listopadu je označována jako „malé léto“, které jsme skutečně letos prožili. Následují „Martinsko-Kateřinská“ chladna od 10. do 27. listopadu, což je právě teď. A jak dál?
O oblibě sv. Martina svědčí to, že ve Francii se pyšní jeho jménem skoro 500 městeček a přes 3600 farních kostelů. Tento světec je spojen s kultem setkání rodiny a přátel u jídla – martinské husy a moučníku – martinských rohlíčků (rohlíků). V minulosti bývala tato husa poslední pečení před adventním půstem, který trval šest týdnů.
Založení státu je vážná věc a jako by se ve stejném duchu nesly i jeho oslavy. Je pravda, že 28. říjen jako státní státek si žádá důstojnou oslavu. Když ale šlo o 100. výročí, nemělo by ji provázet i nějaká ta radost a nadšení?
Ve skutečnosti u nás mezi chudé nejspíš opravdu patřit nebudete. A celosvětově zcela jistě náležíte do té bohatší poloviny celosvětové populace. Možná spíše třetiny nebo čtvrtiny.
Talentovanou zpěvačku Kamilu Hübsch jsme zastihli počátkem listopadu těsně před natáčením pro Českou televizi, kde vystoupila v rámci pořadu Super Miss 2018. Jako vždy z ní vyzařovala pohoda, kterou na své posluchače přenáší i prostřednictvím svých písniček.
Po okolí o ní kolují doslova legendy. Její voda se údajně nekazí ani v největších vedrech, a proto si ji s sebou braly na moře lodě rakousko-uherské námořní flotily. Také doslova zázračně léčí rozličné rány a choroby. Dříve se mluvilo o zázracích, dnes o radioaktivitě a stříbru, které prý voda obsahuje. Co je však na tom všem pravdy?
Očkování proti chřipce může být horší než chřipka sama a proč ještě nemáme lék na rýmu? Co nám tají lékaři a lékárníci? Vědět znamená přežít.
Sousloví „krumpáčem do srdce“ se vyskytuje v celkem již šesté sbírce básnířky Jaroslavy Hercíkové nazvané Vteřinové známosti. Dokud jsem ji nedržela v ruce, tedy tu sbírku, tak mě nenapadlo, že ještě existují básnířky, že to není vyhynulý druh. Co asi tak může napsat básnického současná žena v současné době a o ní? Mě tedy nezklamala…
Chytit zlatou rybku, lépe řečeno rybu, není jen tak, ale Láďovi Hruškovi se to nedávno podařilo ve Vestci na Nymbursku. On jí svá tři přání už sdělil, ale a právě tím inspiroval k plnění přání i jiné. Jedno přání měla právě Petruška z Karlových Varů. A proč právě ona?
Pražská strašidla se dnes vydají na svou jubilejní, již 10. obchůzku Prahou. Jedná se vlastně o jejich protest proti infiltraci cizorodého Halloweenu do české kotliny. Kdo chce, může se připojit a podpořit je v jejich věci.
Svátek sv. Huberta připadá na 3. listopad více než příhodně, i když ne proto, že se tou dobou konají hony. Jak to s ním tedy bylo?
Najdete ji v Císařské konírně na Pražském hradě a jde o obrazy zakoupené z úroků tzv. Národního fondu Masarykova v letech 1920-1952, celkem přes 100 děl. Určitě mezi nimi najdete i nějakého svého oblíbence….
Desítky věd se snažila (a dosud snaží) odhalit tajemství lidské duše. Podívejme se na ty, které hýbaly světem na konci 30. let minulého století a z nichž většina, ne-li všechny, upadly v zapomnění. Právem?
Mlčeti zlato, mluviti stříbro, říká přísloví. Podle jiného ovšem platí, líná huba – holé neštěstí. Takže těžko říct, jak je to správně. Úplně nejhorší je ale mlčení ze zbabělosti.
Ne každý návštěvník si při vstupu na nádvoří hradu Křivoklát povšimne pozoruhodných erbů na balkoně nad svou hlavou. Prochází totiž rovnou pod nimi. Navíc nejde o nic zvláštního. K hradu erby přece patří. Problém je v tom, že tyhle kousky nelze přiřadit k žádnému šlechtickému rodu. A jsou to vůbec erby?