Musím, chci a nestíhám, prokletí současné ženy. Přitom nikdy dřív ženy nebyly na všechno tak samy jako dnes, tedy aspoň u nás. Není čas na nějakou změnu? Samozřejmě, že je. A dokážeme té změny dosáhnout dřív, než padneme vyčerpáním?
I když naše duše není vidět a nemá ani žádnou hmotnost, vůni či chuť, cítíme ji docela často a někdy i dost nepříjemně. Jistě víte, jak to vypadá, když se vám uleví na duši. A co teprve když si v ní uklidíte!
Nápadné a velmi dekorativní čemeřice zdobí zahrady častokrát už od prosince či ledna, leckdy kvetou ještě i pod sněhem. Pokud pro ně vybereme to správné stanoviště, její pěstování je velmi nenáročné. Dokonce to vypadá, že jí jakákoliv péče spíše škodí. Co chtít víc?
Což vám potvrdí každý, kdo je někdy doma měl. Drobní hlodavci mají tělíčko dlouhé asi 10 cm a narozdíl od křečků mají krásný osrstěný ocásek a společenskou veselou povahu. Nemusíte pro ně budovat imitaci mongolské pouště, běžné zázemí pro drobné hlodavce postačí.
O tom, že mužská a ženská sexualita má každá svoje specifika, snad už nikdo nepochybuje. Jak komerčně v tomto ohledu působit na muže, je celkem jasné. Jak oslovit ženy, tak to už je trochu problém. Proč tomu tak je?
Jeanu Bernardu Léonovi Foucaultovi (18. 9. 1819 – 11. 2. 1868 v Paříži) osud nevyměřil ani padesát let života. V tom vědeckém však měl štěstí. V jeho době ještě spousta vědeckých principů a přístrojů na objevení a vynalezení teprve čekala. A nebylo to jen kyvadlo, které nese jeho jméno.
Osudy Alexandra Sergejeviče Gribojedova (15. 1. 1795 – 11. 2. 1839) jsou spjaty s romantismem i ruskou rozpínavostí směřující na jih a ke Kavkazu. Odvážný diplomat, který svou dráhu začal roku 1812 jako dobrovolník u husarského pluku, nám o sobě zanechal i dílo dodnes aktuální, satirické drama „Hoře z rozumu“.
Pro Hitlera začala Traudl Jungeová (16. 3. 1920 – 10. 2. 2002) pracovat v prosinci 1942 jako nejmladší z jeho osobních sekretářek. „Bylo mi 22 let a o politice jsem nic nevěděla, nezajímala mě“, řekla Traudl o několik desetiletí později a dodala, že „cítí osobní vinu za to, že pracovala mezi největšími zločinci, jací kdy žili“. Na co vzpomíná?
Bagdád byl po staletí hlavním městem tzv. Abbásovského kalifátu, islámského státu, který dostal své jméno po Mohamedově strýci, jehož potomci v něm vládli. Abbásovský kalifa se považoval za nejvyšší autoritu sunnitů na celém Předním východě. Proti Mongolům však neměl šanci obstát.
Vasilij Ivanovič Čapajev (9. 2. 1887 – 5. 9. 1919), legendární velitel rudých během občanské války v Rusku, je zřejmě i jejím nejslavnějším hrdinou. Obestírají ho však i záhady a tajemství. Vydali ho bílým jeho vlastní lidé? Podíleli se na jeho zabití i čs. legionáři? A proč se nikdy nenašlo jeho tělo?
Václav Matěj Kramerius (9. 2. 1753 – 22. 3. 1808), jehož si pamatujeme i ze seriálu F. L. Věk (1971) v podání Václava Vosky, viděl svoje poslání v šíření osvěty v nejširších vrstvách obyvatelstva, a to v češtině. Nemohl tušit, že výsledek jeho snažení, vydavatelství Česká expedice, zasáhne a zničí přírodní katastrofa.
Dnes by slavil 99. narozeniny a měl za sebou dlouhou šňůru filmových trháků, bohatou sbírku Oskarů a zřejmě poněkud problematický osobní život. Nestalo se tak. Ikonický James Dean se zabil v autě ve svých pouhých 24 letech za okolností, které zůstaly nejasné dodnes.
Vyžadoval ji velitel této expedice Charles Wilkes (3. 4. 1798 – 8. 2. 1877) a těžko říct, zda by to na skoro dva roky trvající plavbě šlo jinak. Podřízeno mu na ní bylo šest lodí s celkem 433 námořníky, sedmi vědci a dvěma umělci. Pověst tvrdého velitele Wilkesovi zřejmě ale na škodu nebyla, protože nakonec se stal až kontraadmirálem.
Vítejte ve Florencii v únoru roku 1497. Její obyvatelé se právě pod vedením fanatického dominikánského mnicha Girolama Savonaroly snaží žít příkladným křesťanským životem, aby zabránili zkáze svého města, Říma, katolické církve a nakonec i celého světa. Vedle obžerství a smilstva k hlavním hříchům patří i marnivost.
Rodným jménem se tato u nás tak populární spisovatelka jmenovala Anne Elizabeth Campbell Bardová (26. 3. 1907 – 7. 2. 1958) a pocházela z Colorada v USA. Srdce svých čtenářů – a především čtenářek – si dokázala získat humorným nadhledem i nad svými, leckdy tíživými životními osudy. Co je o ní už známo méně?
Ne však jako válečný pilot, kterým také byl, ale jako kapitán dopravního letadla British Airlines, který 6. února 1958 nezvládl start a ve svém stroji zabil 25 lidí. Díky jeho úpornosti se podařilo odhalit skutečnou příčinu nehody, k níž by tak dnes už nemělo nikdy dojít.
Slovo „Ilumináti“ pochází z latinského slova „osvícení“ a toto pojmenování si přivlastnilo více historických skupin, které spolu neměly příliš společného. Jejich společným rysem bylo, že tyto skupiny vlastnily gnostické texty nebo jiné tajné informace, které držely v tajnosti. Už jen pro své vlastní bezpečí.
Podle „Zlaté legendy“ ze 13. století složila patnáctiletá Agáta (asi 225 – 251) z bohaté a vznešené rodiny žijící v Katánii na Sicílii za vlády císaře Decia (249 – 251) slib panenství. Ne příliš bohatý náměstek císaře na ostrově Quintianus si umínil, že se s ní ožení, aby si tak pomohl k nějakému majetku. Ať se to Agátě líbí, nebo ne.
Konkrétně pastím na myši a kulometu tak legendárnímu, že ten po něm dostal své jméno – Maxim. S kadencí 550 ran za minutu tato zbraň pomáhala vyhrávat koloniální války Británii, přestože jeho vynálezcem byl Američan sir Hiram Stevens Maxim (5. 2. 1840 – 24. 11. 1916). Jak k tomu došlo?
Původně se jmenovala Bereniké, tedy „ta, která přináší vítězství“ a podle legendy doprovázela Ježíše Nazaretského na křížové cestě. Do křesťanské hagiografie, čili nauce o svatých se, dostala tak, že ze soucitu chtěla trpícímu odsouzenci ulehčit jeho cestu na popraviště na Golgotu.