A život mu nezachránila ani krásná snacha. Příběh Adama-Philippa, hraběte de Custine (4. 2. 1740 – 28. 8. 1793), není ojedinělý. I když byl schopný velitel i podnikatel, stal se obětí teroru Francouzské revoluce, jehož pověst pošpinili nejradikálnější poslanci v Národním shromáždění, tzv. montagnardi.
Kromě nich se ovšem tento německý vynálezce podílel na vynálezu plynového bojleru, aerodynamického tunelu nebo hydraulické brzdy a řadě dalších patentů. Pro německý průmysl byl takovým přínosem, že se ho nacisté pokoušeli dostat na svou stranu. Ale marně.
Don Blas de Lezo y Olavarrieta sice už dříve přišel o nohu, ruku a oko, ale bojového ducha a srdce toužící po vítězství ne. Natož aby se nechal odvelet do výslužby. Jeho poslední vítězství se zároveň stalo skvělým závěrem jeho vojenské kariéry i života.
V komplikovaných vojenských a politických poměrech Předního východu ve 12. století měl takovýto přístup tehdejšího, v pořadí šestého velmistra templářů, svoje výhody. Kromě toho dal templářům ale i jejich znak zobrazující dva jezdce na jednom koni.
I když nyní hrozící koronavirus má pandemický potenciál, oproti tomu, co jsme zažili v minulosti, lidstvo jako takové zas až tolik neohrožuje. Nejen proto, že moderní medicína dokáže hrozící pandemii čelit nesrovnatelně efektivněji než kdy jindy, ale i proto, že 90 % nakažených koronavirem tuto nákazu přežije. Dříve to bylo horší.
Tento osud stihl u nás nepříliš známého autora Vasilije Grossmana, který se ve svém díle vracel do let 2. světové války, v níž působil jako válečný zpravodaj. Nic si o ní nevymýšlel, psal jen o tom, co zažil, a to nebylo pro Rusy právě lichotivé. Zvlášť když došlo na židovský holokaust v jejich podání.
Význam Klokot, dnes jedné z částí jihočeského města Tábor, jako poutního místa zastřely po roce 1948 roky nesvobody. Obecné povědomí o něm jako o zázračném místě mariánského zjevení se do značné míry vytratilo. Titul basilica minor by ho tam měl zas pomoci navrátit.
Toto pochybné prvenství patří maršálu Paulusovi, který se ho dočkal za 2. světové války u Stalingradu. Byl v té době maršálem sotva pár hodin a v bezvýchodné situaci si mohl vybrat jen mezi zajetím a kulkou ze své vlastní zbraně. Oproti Hitlerovu očekávání si vybral to první.
Což je samozřejmě škoda už vzhledem k tomu, že právě kartuziáni vyrábějí svůj vlastní vynikající likér známý jako chartreuska. Jan Lucemburský si ale založením jejich kláštera v Praze chtěl hlavně zajistit sloužení mší za sebe a za členy své rodiny, především zřejmě za svou předčasně zesnulou dceru Markétu.
Celým jménem se jmenovala Vangelia Pandeva Gušterova roz. Dimitrova (3. 10. 1911 – 31. 1. 1996), žila v Bulharsku, byla slepá a pro radu si k ní prý chodili i komunističtí pohlaváři. Během svého života vyslovila řadu proroctví, i to nejhorší. O 3. světové válce.
Nejde o nic menšího (nebo většího), než je předmět každodenní potřeby většiny z nás, obyčejný kávový filtr. Až se nechce uvěřit, že něco tak jednoduché musel někdo vynalézt. Tím někým byla Melitta Bentzová, která dala své firmě nejen svou pracovitost a srdce, ale i jméno.
Tím lékařem byl Eduard Bloch (30. 1. 1872 – 1. 6. 1945), který se narodil v židovské rodině v Hluboké nad Vltavou, vystudoval medicínu v Praze a poté působil jako lékař v rakouské armádě. Adolf Hitler i jeho matka Klara byli po nějakou dobu jeho pacienty.
Mají těch cípů pět a je tomu tak údajně proto, že to tak navrhla filadelfská čalounice Betsy Rossová a my se jen můžeme domnívat, že s obšitím pěticípých hvězdiček bylo méně práce než s těmi šesticípými. Anebo to prostě bylo jen hezčí. V každém případě to byl okamžik, kde se rodily dějiny.
A nikdy nelitovala. Hlavní hrdinka tohoto příběhu, Katharina von Bora, potom prožila manželství plné lásky, porozumění i vzájemného respektu. Musela se o něj ale také sama přičinit. Štěstí měla v tom, že její vyvolený a později manžel Martin Luther, jí byl ve všech ohledech ideálním protějškem.
Jmenoval Allen Welsh Dulles (7. 4. 1893 – 29. 1. 1969) a do čela CIA se dostal v opravdu zajímavé době poválečného přeskupování mocenských poměrů. A v éře začínající, a nakonec i vrcholící studené války, kterou za USA vedl i jeho starší bratr John Foster Dulles. Mnohé z těch dob zůstává neobjasněno dodnes.
Ti starší si připomenou jeho díla, která museli znát jako povinnou četbu, pro ty mladší zůstane už navždy spisovatelem dokumentujícím dobu, která nebyla úplně jednoduchá nejen v SSSR. Nejasné zůstávají i jeho vlastní životní osudy. Možná dokonce za revoluce i bojoval na straně bílých.
A ani se tomu nemůžeme moc divit. Fjodor Fjodorovič Raskolnikov, vl. jménem Fjodor Iljin (nar. 28. 1. 1892) se totiž ze všeho nejvíc proslavil svým kritickým „Otevřeným dopisem Stalinovi, závažnějším o to, že Raskolnikov sám patřil mezi nadšené bolševické revolucionáře. A možná i proto okolnosti jeho úmrtí zůstávají neobjasněné dodnes.
Ovšem za cenu, která byla příliš vysoká. Autoritářský až diktátorský režim, korupce a oběti režimu počítané na statisíce učinily se Suharta politika, o jehož skutečném významu pro Indonésii, které vládl 31 let, nemají zatím jasno ani sami Indonésané. Natož pak zbytek světa.
A dokonce proti němu kázal stejně jako proti jiným hříchům a zlořádům. On sám přitom žil tak skromně jak kázal, své příjmy a majetek průběžně rozdával chudým a ze všeho nejraději by žil jako poustevník na poušti. Znelíbil se však mocné a rozmařilé byzantské císařovně Eudoxii.
Takový byl léčitelský koncept německého mystika a duchovního léčitele Bruna Gröning (31. 5. 1906 – 26. 1.1952) původem z Gdaňska. Sám sebe považoval za povolaného a vyvoleného v tom smyslu, aby vedl lidstvo zpět na cestu k bohu a jednotlivce pomocí napojení se na léčivou vlnu ke zdraví. A fungovalo to.