Narodil se 2. ledna 1642 v Konstantinopoli jako syn sultána Ibrahima (1615 – 1648) a jeho konkubíny ukrajinského původu Turhan Hatice Sultan. Brzy po narození se jeho rodiče pohádali tak, že rozzuřený sultán vytrhl Mehmeda matce z náručí a hodil ho do nádrže na vodu. Na památku pak Mehmedovi zůstala jizva na hlavě. První, ale ne poslední, kterou v životě utržil.
Vždy platil tak trochu za uzavřeného podivína, který si do života nikoho příliš nepouští. Neškodného a nezajímavého. Jenže pak provedl něco, co se vymyká všem současným měřítkům. Jako by žil ve středověku, kdy únosy žen patřily k běžným praktikám, unesl v polovině 90. let ve Vídni desetiletou školačku, kterou dalších osm let věznil ve svém domě.
Osudovým úkolem byla pro něj česká krajina – přestavuje základní motiv jeho díla vytvořeného v neuvěřitelně krátké době šesti let, mezi roky 1853 až 1859, než umělec podlehl bídě a tuberkulóze.
Představte si, že máte smlouvu a splácíte dluh. Termín je sedmého dne v měsíci lednu. Přinesete splátku věřiteli, on se ušklíbne a řekne. Máte zpoždění, kde jste byl? Dnes je sedmnáctého. Takže zaplatíte pokutu z prodlení. Máte pocit, že se svět zbláznil a jdete za advokátem. Tam se dozvíte hroznou věc. Žádný sedmý leden není. Zmizel, už se nikdy nevrátí. Nejste v tom sami. Jsou vás stovky a tisíce. Dohodnuté termíny neplatí, církevní svátky zmizely, zkrátka někdo vám ukradl jedenáct dní života, a vy se cítíte ošizeni. Advokáti mají žně.
Minule jsme dokončili poněkud nepříjemné téma o zažívacích potížích způsobených otravami, dnes kapitolu o pomoci a prevenci zakončíme krátkým povídáním o zubních kazech a s nimi související výživou. Podíváme na to, jak o této problematice psaly příručky v roce 1980.
Profesionální dráha kosmonauta Olega Grigorjeviče Makarova (6. 1. 1933 – 28. 5. 2003) byla dosti pohnutá, měl v ní štěstí i smůlu, nakonec se dožil na kosmonauta požehnaného věku 70-ti let. Jeho životní osudy ale zrcadlí i vývoj sovětské kosmonautiky jako takové.
O mravencích se říká, že jsou pilní a pracovití. Bylo však zjištěno, že v mraveništi někteří z nich jen bloumají a nic nedělají. Přitom však mají velice důležitý úkol. Všichni ostatní mravenci je totiž mají jako svou investici do budoucna.
Jaroslav Rössler byl nesporně jedním z našich nejvýznamnějších fotografů. Narodil se roku 25. května 1902 v malé vesničce Smilov na Vysočině.
V Průhonickém parku se letos otevře nové návštěvnické centrum. Vzniklo v přízemí průhonického zámku, jeho stavba začala loni, řekla Barbora Kačmáčková z Průhonického parku, která má na starost vztahy s veřejností. V loňském roce park navštívilo 125.000 lidí, 3000 více než v roce 2018. Parkem se spolu s nimi prošlo 4295 psů.
Slovo deal lze přeložit i jako obchod, obchodní dohodu či dokonce i jako „kšeft“. Slovo úděl se už příliš nehodí, i když dříve byl úděl to, co se někomu fakticky udělilo. Dnes „úděl“ vnímáme spíše ve smyslu „osud“, a to neměnný. Truman však chtěl pomoci Fair Dealu změnit život většiny občanů USA.
Rodgerova paranoia rostla postupně, ale nikdo o tom nevěděl. Přestože se ocitl v péči lékařů, nikoho ani nenapadlo, že by vzdělaný mladík z dobré rodiny mohl zabíjet. Ale v jeho choré mysli se rozhořela obrovská zloba a závist. Za všechno mohly ženy, které ho nechtěly milovat, za všechno mohl nespravedlivý svět, ve kterém si ho nikdo nevážil. Ve dvaadvaceti letech byl stále panic, a dokonce ho žádná žena dosud ani nepolíbila. A tak se frustrovaný mladík rozhodl pro pomstu.
V příštím roce nás čeká osm dní státních svátků a pět ostatních svátků, tedy třináct dní pracovního volna. Z celkem třinácti svátků připadá jedenáct dnů pracovního volna na všední dny. Což je dost dobrá bilance.
Na věži odbíjejí hodiny půlnoc a mě spánek míjí. Není to poprvé, a nevím, kdy to skončí. Při této myšlence se musím trpce usmát. Kdyby mě míjel jenom spánek. Před chvílí mě kočár dovezl až ke dveřím. Pozornost paní hraběnky. Ples, který pořádala, už ani nevím proč, se v jejích očích velmi vydařil. Prý také díky mému šarmu a kouzlu osobnosti. Už mi podobné komplimenty lezou krkem. Pozvánku k zítřejší schůzce, doprovázenou úsměvem, který sliboval mnoho, jsem přijal s díky, a hlubokou úklonou.
Vlastně je s podivem, že na ten nápad nepřišel nikdo dřív než podnikatel a vynálezce King Camp Gillette (5. 1. 1855 – 9. 7. 1932). A ten se jen zamyslel nad tím, jak při holení nahradit břitvu nějakým bezpečnějším nástrojem, který by se ale dal stejně jako ona používat opakovaně.
Říčanští skauti shánějí peníze na stavbu nové klubovny. Dosavadní prostory jim nevyhovují kapacitou a musejí odmítat zájemce o členství. Novou klubovnu by uvítali také skauti v Benešově. Zájem mají o nevyužitou vilu Katuška, město však pro ni nejspíš najde jiné využití.
V minulém dílu jsme se odpoutali od nudné teorie a historie a nakousli další téma, které sice není příjemné, ale je nutné mít o něm povědomost – zažívací potíže.
Dopravu na dálnici D1 ve směru na Brno včera ráno komplikoval požár autobusu u sjezdu z Pražského okruhu, vytvořily se kolony. Ve voze linky číslo 397 z Prahy do Modletic cestovalo přibližně 50 lidí, všichni stihli z autobusu vystoupit, nikdo není zraněn.
Tak jako byla ideálem pro jejich autora, českého českobratrského evangelického faráře, Jana Karafiáta (4. 1. 1846 – 31. 1. 1929), jehož víra vycházela z původního přísného kalvínského vyznání. Pokud se Broučci zdají nepochopitelní i vám, tak možná už konečně víte proč.
Je více než pravděpodobné, že lidstvo přistane na Marsu ještě v tomto století. Nejodvážnější hypotézy dokonce operují s návštěvou rudé planety již v následujícím desetiletí.
Hvězdy jsou jako lidé. Některé skrblí se svým přídělem vodíku, doutnají a jejich okolí o nich téměř neví. Žijí miliardy let a jejich existence nikoho nezajímá. Hvězdy, ke kterým patří i naše Slunce, žijí naplno, ale s rozumem. Nejsou lakomé, ale ani příliš rozhazovačné. A nakonec existují hvězdy, které žijí směšně krátkou dobu několika desítek milionů let a svůj konec završí nádhernou explozí. Je to dáno i jejich BMI indexem. Ty chorobně obézní si svého života příliš neužijí.
