Málokterý mýtus byl tak výrazně formován lidovým vnímáním, snad žádný jiný není tak populární a nemá tolik podob. Fenomén jesliček ovládl svět a přesáhl hranice křesťanské víry. Možná proto, že jeho jádrem se stal zázrak zrození?
Co přesně stálo u zrodu této velmi specifické církve se dodnes nepodařilo objasnit ani částečně. Byly to jen vize jejího zakladatele Josepha Smithe, když hmatatelné důkazy chybí? On sám byl o jejich opravdovosti přesvědčen natolik, že ho dodnes následují miliony lidí – mormonů.
Prase divoké do naší přírody zkrátka patří a patřilo tam ostatně vždy. Jedná se totiž o náš původní druh, který tu žije již od pradávna.
Dnes je to 105 let, co se ve Vídni narodil Karel Šmíd, český malíř, kreslíř, karikaturista a výtvarný pedagog.
Vánoce mají prý být svátky klidu a míru. Někdy se to ale zvrtne a my si začínáme rvát vlasy, protože tlak okolí a veškeré té komerce kolem, nás zažene přímo do slepé uličky. Nejlepší je nic si z toho nedělat a zůstat pevný v kramflecích. Hlavně se moc nerozhlížejte a neposlouchejte „dobře míněné rady“.
Vždycky, když slyším hovořit o literatuře faktu, vybaví se mi inspektor Mrázek a legendární seriál o Hříšných lidech. Modrý arch s důchodovým výměrem, pocit marnosti a nepotřebnosti. Rada Vacátko je nejen přísný šéf, ale i policajt s lidským srdcem. Svěří Mrázkovi jeden z policejních pomníčků, oříšek, který dosud nebyl rozlousknut, a tak mu znovu vrátí radost do života. Literatura faktu má za úkol totéž. Nikoliv však trestat, ale odstraňovat pomníčky a omyly historie.
Vypadá to idylicky: sněžný poprašek, věže Týna, osvícené krámky, vůně pečených kaštanů a zvonkohra. Chudí si nikdy moc neužili, k těm nakukovat nebudeme. Ale jak se slavily Vánoce v zámožné rodině kolem roku 1910?
Tento osud stihl ve 4. st. n. l. rodinu sv. Flaviána, původně římského prefekta (starostu) křesťanského vyznání, který svou funkci vykonával za císaře Konstantina Velikého. Kruté časy celé rodině nastaly, když se císař roku 351 přidal k sektě ariánů.
Starší, prošedivělý muž s nekonečnou trpělivostí seřizuje lihýř hodinového stroje. Obzvláště dnes. Dnešní noc je plná očekávání. Vigilie a narození Páně. Nemůže si dovolit chybu. Zde na Starém městě pražském, kde bydlí bohatí kupci, vážení měšťané i řemeslníci, kteří se zastavují před orlojem i v tento čas. Mrzne, až praští, ale to nikomu nevadí. S lucernami, tak jak se na ctihodné a nařízení dbalé obyvatele sluší a patří, postávají na dlažbě pod radnicí a hledí vzhůru. Zcela nepochybně se dostaví i magnificence rektor. To on vše vypočítal a nakreslil. Práci svěřil jeho rukám a společně vytvořili orloj, který nemá ve světě obdoby.
Náš nový seriál pojednává o domácnosti a všem, co s ní souvisí. Začali jsme trochu zeširoka a podívali se do starého Řecka a Říma, vzali to přes Pompeje až na československou půdu. Ta nás totiž zajímá nejvíc, protože je to naše domovina. I když už dnes v jiné podobě než dřív…
Vietnamci žijící u nás se v rámci své integrace přizpůsobili našim tradicím a na štědrovečerní tabuli mají kromě smaženého kapra i bramborový salát. Pečou také tradiční české vánoční cukroví. Děti dostávají mnoho dárků pod vyzdobeným vánočním stromečkem, protože u Vietnamců jsou v životních prioritách na prvním místě děti. Pro Náš REGION to uvedl čestný předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter.
Takový život byste asi prožít nechtěli. Tvrdá práce 12 – 14 hodin denně, nemoci, ochrnutí a nakonec slepota. Sovětský spisovatel Ostrovskij toto všechno prožil a popsal proto, že měl pocit, že to má smysl. Vždyť bojoval za komunismus a tím i za lepší zítřek celého lidstva.
Vánoce jsou časem tajemným. Křesťanství se jich sice zmocnilo před dvěma tisíci lety, ale jejich pohanský nátěr se ještě zdaleka nesetřel. Dny slunovratů byly tajemné vždy. Svatojánská noc a zlaté kapradí, které činí člověka nezranitelným, bylo symbolem toho letního. Vrcholící léto, oslava života a přírody. Ten zimní, který nás za dva dny očekává, byl snad ještě důležitější, přesněji řečeno, byl očekáván s větší radostí, než ten o půl roku dříve.
Češi ukradnou prostě cokoli. V případě veřejné zeleně už je to ale na pováženou. Poslední takové případy zveřejnila například radnice v Mladé Boleslavi, kde se ztratí květiny z v městských truhlíků, keř i celý stromek. Ve Slaném zase zloděj klidně ukradne dětem svítícího soba.
Příběh literáta Rudolfa Těsnohlídka, autora „Lišky Bystroušky“, a založení tradice Vánočního stromu republiky je připomínán prakticky každý rok. Letošního 22. prosince však uplyne přesně 100 let od Těsnohlídkovy zimní vycházky do bílovického lesa.
Přitom zahynuli všichni lidé na jeho palubě, celkem 259 osob včetně 189 občanů USA, a dalších 11 osob v Lockerbie na místě, kam dopadly trosky letadla. Až do teroristických útoků 11. září 2001 šlo proto o největší teroristický útok namířený proti USA a jeho občanům.
Štědrý den se blíží a je to vidět všude. Dárky si dávají lidé blízcí, ale i ti, kteří se nikdy neviděli. Kupříkladu na sídlišti Kamýk u obchodního centra Obzor nainstalovali již druhou předávací polici na Praze 12, Úřad vlády rozeslal PF s obrázkem sedmileté Charloty z dětského domova a obětavá žena v Brazílii recykluje panenky pro děti, kterým je rodiče nemohou pořídit.
Ludwig Josef Wittgenstein se narodil ve Vídni 26. dubna 1889 v bohaté židovské rodině, která se však distancovala od svého židovského původu. Zajímavostí je, že matka malého Ludwiga Leopoldina dala jméno Poldi kladenským železárnám.
Anebo také ne a jenom jsme si ho špatně vyložili. On totiž jeho výklad není vůbec jednoduchý a někdy může být značně zavádějící. Až tak, že se někteří z nás před sedmi lety takto předpovězeného konce světa opravdu báli.
Jmelí je rostlina tajuplná a magická. Byla magická již v dávné minulosti a právem. Zelené lístky v průběhu zimy byly znamením, že tato rostlina je posvátná, protože žije samostatným, svébytným životem, nezávislým na ročním období. Dříve se s oblibou říkalo: „Již staří Řekové a Římané“. My bychom k nim mohli přidat v poslední době oblíbené Kelty a Germány.
