Lenochod se chová, jako kdyby se skládal hned z několika zvířat najednou. Nemá pohyblivé oči, proto je nucen otáčet celou hlavou jako sova, srst mu pokrývají nazelenalé symbiotické řasy obdobně jako želvě krunýř, pohybovou aktivitou neplýtvá zase po příkladu krokodýlů, a nejen pomalým trávením se podobá i hadům.
Princezny jsou nezbytnými postavami každé české pohádky. Většinou bývají pyšné, zlé na chudý lid, marnivé, líné, mlsné a protivné. Občas hřeší, když tančí ve střevíčcích z měkkého chleba. Ty, které to mají na tomto světě podmíněně, bývají zachráněny hloupým Honzou, ty nenapravitelné si odnese čert. Občas bývají autoři pohádek shovívaví a jejich princezny jsou pouze nemocné, zakleté nebo je nikdo neumí probudit. Obyčejně to s nimi pak dopadne dobře a jsou šťastné až do smrti, což musí být k zbláznění.
Studenti aikida označují tvůrce aikida tituly jako Kaiso, tedy „zakladatel“ nebo Ósensei – „velký učitel“. Jmenoval se Morihei Uešiba a narodil se 14. prosince 1883 v Japonsku v Tanabe v prefektuře Wakajama. Cílevědomostí a odhodláním pokusit se o nemožné, se vyznačoval už v mládí.
Začátek 20. století se nesl ve znamení dobývání pólů. Zatímco na ten severní se v roce 1909 jako první dostala americká expedice, k tomu jižnímu mířily především britské výpravy. Nejblíže se mu pak přiblížil Ernest Shackleton, jenže 155 km před cílem se pro vyčerpání a nedostatek zásob musel obrátit a vrátit se zpět. Jižní pól tak zůstal nedotčený.
Narodil se 14. prosince 1854 v rodině krejčího ve Vídni. Jeho otec byl velkým vlastencem a aktivním účastníkem spolkového života ve Vídni a děti sám doma učil česky, protože neměl prostředky na školy.
Jen malý kousek od našich hranic v Krušných horách najdeme malé německé městečko Seiffen, které obývá pouze něco málo přes 2000 stálých obyvatel, avšak přesto – nebo i právě proto – určitě stojí za vaši návštěvu, a to zejména nyní, v předvánočním čase.
Otýlie, dcera hraběte Eticha, pána na Hohenburgu v Alsasku, se kolem roku 660 narodila slepá. Tehdy bývalo zvykem, že novorozené dítě musel otec jako hlava rodiny „oficiálně“ přijmout do svého rodu tím, že ho vzal do náruče. Kdo by ale stál o postiženou holčičku?
Jeho jméno se nedostalo na seznam válečných zločinců a v podstatě vymizelo i ze všeobecného povědomí. Vždycky se lépe připomínají vítězství, než porážky a ústupy, ale vojenské dějiny píšou i takoví „řadoví generálové“ jako byl Gotthard Heinrici.
Za první abstraktní dílo je považován obraz Abstraktní akvarel, který Kandinskij namaloval v roce 1910. Kandinskij vyprávěl, že několik let předtím, když se za soumraku vracel do svého ateliéru, upoutal ho vlastní obraz, opřený o zeď otočený, takže nemohl rozeznat co na něm je. Tehdy usoudil, že „předmět“ jeho obrazům škodí.
Ten muž se stal symbolem nezdolnosti lidské vůle a lidského ducha. Žádný krasavec s přetékající muskulaturou, jehož jedinými argumenty jsou rány pěstí. Žádné zázračné, magické schopnosti, nezranitelnost nebo činy, pohrdající přírodními zákony. Pustá písečná pláž, moře s vlnami doznívající bouře a na břehu ležící muž, jehož jediným vlastnictvím byl v té chvíli život, který mu zůstal zachován.
Každý se občas dostane do situace, kdy nevyjde s penězi. Snad je to stud, obava nebo pocit vlastního selhání, že se s tím „popereme“ po svém a hledáme pomoc u úplně cizích lidí.
Oproti dvěma třem předchozím letům by se náborové plány zaměstnavatelů neměly v prvním čtvrtletí roku 2020 příliš odlišovat – tři procenta z nich očekávají nárůst počtu pracovních sil, jedno procento naopak snížení počtu a naprostá většina, tedy 96 %, nepředpokládají žádné změny. Vyplývá to z průzkumu ManpowerGroup Index trhu práce.
Začal galvanickým pokovováním, objevil ideální izolaci pro kabely a doslova se vrhl na výrobu telegrafních přístrojů. A když se nevedlo v rodném Prusku, neváhal se obrátit do ciziny. Jeho vynálezy se staly neoddiskutovatelným základem pro další technický rozvoj naší civilizace.
Přistání člověka na Měsíci se uskutečnilo před 50 lety. Tedy 20. července roku 1969. Mise Apollo 11 byla už od začátku doprovázena četnými problémy a šance na úspěch nebyli nikterak vysoké.
Jsou vzpomínky, které se nám vryjí do paměti už v dětství a vytvoří nesmazatelnou stopu. Vánoce k nim patří naprosto neodmyslitelně. Okoralá srdce jihnou, cynismus každodennosti mizí, zmocňuje se nás nostalgie a zvláštní, těžko popsatelný smutek. Ne, to není ten správný výraz. Je to spíš lítost, že už nevidíme za dárky pod stromečkem bezmocné dítě z Betléma, protože už nejsme dětmi. Ale tak je to správné.
Jestliže se už nemůžete dočkat vánoc, můžete je slavit už tuto sobotu se zvířátky z chuchelského zookoutku.
Ve své době byl jedním z nejbohatších lidí na světě, ale neomezené finanční prostředky mu šťastný život nepřinesly. I když miloval létání a film, a oběma láskám se věnoval s maximálním úsilím, nezabránilo to v propuknutí psychického onemocnění. To ho v pravidelných intervalech naprosto paralyzovalo, takže nebyl schopen žádné aktivity. Během záchvatu strávil i několik týdnů nahý v hotelovém pokoji, přičemž celou dobu sledoval stále dokola třeba jeden a ten samý film.
Veřejnost se o ní však neměla, pokud možno, dozvědět vůbec nic. I když jde o jedno z největších neštěstí ve Francii i v Evropě. K tragédii došlo na základě neuváženého rozkazu francouzského generála a jeho pochybení bylo třeba ve státním zájmu utajit.
Pokud pozorně pročítáte kalendář, tak zjistíte, že přetéká různými mezinárodními dny, které oslavují všechno možné. Události pro někoho podstatné a důležité, pro jiného zase naprosto bezvýznamné. Tak už to na světě chodí. Na druhou stranu jsou výročí, která jsou opravdu hodna naší pozornosti. Tím výročím je Mezinárodní rok periodické tabulky prvků. Nejen k poctě jejího objevitele, ale i jako vyjádření OSN k objevu, který popisuje vnitřní řád našeho světa. Sto padesát let je jistě úctyhodné stáří pro přírodní zákonitost, kterou lze pouze rozvíjet, nikoliv popřít. Objev, který je snem každého vědce.
