V letech 1788 až 1849 stál v čele města královský purkmistr a dva zkušení magistrátní radové. Ke střežení města byli voleni dva denní a dva noční hlídači. Hlídání městské věznice měl na starosti strážce věznice.
Tajemný kopec Krudum, nacházející se nedaleko města Sokolov, zaujme již svým zvláštním názvem, který je zřejmě keltského původu. Dnes si už lze ruiny místního románsko-gotického kostela znovu prohlédnout. V roce 2002 totiž archeologové objevili zbytky kamenných konstrukcí a terénní úpravy. Kostel byl proto znovu nalezen a doslova vykopán ze země…
Asasíni představovali tajné hnutí, které vzniklo na konci 11. století, rozšířilo se na mnoha místech Středního východu a potom přibližně o dvě stě let později zaniklo v důsledku invaze Mongolů. Jednalo se o rozsáhlou síť pevností a hradů. Pravděpodobně nejznámějším členem této sekty je i její zakladatel, sídlící na hradě Alamút, Hasan-ibn-Sabbáh.
Romantická architektura zdaleka nemá jednotný styl, neboť se architekti od přelomu 18. a 19. století ohlížejí do minulosti, do jiných historických období a kultur. Konkrétní podoba romantických staveb je dána původním stylem, ze kterého vycházejí.
Začátky romantismu spadají do doby odtržení umění od přítomnosti a jsou ovlivněny zaměřením na minulost. Romantická architektura jako svébytný sloh v podstatě neexistuje, vlastní tvář romantických staveb je dána původním stylem, ze kterého vycházejí. Nejčastěji se však napodobuje gotický styl.
Každá země má své záhady a pověsti. U našich severních sousedů působí snad nejtajemněji polské město Krakov.
Jistě si všichni umíme představit, že období raného středověku nepatřilo právě k těm nejklidnějším. Nájezdy na nepřítelovo území byly v té době běžnou záležitostí, a tak se tehdy budovaná hradiska v podstatě stávala jedinými bezpečnými útočišti.
Letos uplyne půlstoletí od doby, kdy byla v Příbrami otevřena první stanice hasičů z povolání. První strážnice byla v bytě v centru města. Za desetiletí se změnily i události, u nichž hasiči zasahují.
Romantická architektura zdaleka nemá jednotný styl, neboť se architekti od přelomu 18. a 19. století ohlížejí do minulosti, do jiných historických období a kultur. Počátky romantismu spadají do doby odtržení umění od přítomnosti a jsou ovlivněny nostalgickým zaměřením na minulost, tedy historismem.
Sto let zazděný čekal v měděné schránce vzkaz stavitelů staré střekovské školy otevřené roku 1908. Skrýš odhalili zedníci při její přestavbě na bytové domy v roce 2008. Ještě 12 let ale trvalo, než pamětní poklad doputoval do Muzea města Ústí nad Labem.
Cheb získal unikátní historickou kroniku, kterou v 18. století sepsal tehdejší purkmistr města Johann Thomas Funk. Město ji zakoupilo za 1000 eur (asi 26 600 korun) od německé majitelky, která kroniku před téměř 40 lety koupila na bleším trhu ve Frankfurtu. Cheb chce nechat kroniku restaurovat, řekl starosta Antonín Jalovec (VPM).
Zámek Úsobí najdeme ve stejnojmenném městyse vzdáleném čtrnáct kilometrů od Havlíčkova Brodu. Protéká tudy Úsobský potok, který je levostranným přítokem řeky Sázavy. První písemná zmínka o Úsobí pochází již z roku 1307.
Liberecká židovská obec patří k nejmenším v zemi, má kolem 60 členů. Lidí židovského původu žije ve městě sice výrazně více, z nejrůznějších důvodů se ale k židovství nehlásí. Podle předsedy liberecké židovské obce Michala Hrona je i po 80 letech stále patrný důsledek holokaustu. „To předávání z generace na generaci se za holokaustu ztratilo. Z té další generace nikdo nedostal, alespoň v Liberci, židovství v rodině, ale musel si k němu najít cestu sám,“ uvedl.
Lounská radnice vyhlásila anketu na obsazení Daliborky, nejlépe dochovaného středověkého městského domu. Obyvatelé mohou navrhovat, co by mohlo v budově, která je kulturní památkou, být. Hlasovat mohou do 30. prosince.
V polovině 14. století nebyla Evropa tak zaostalá, jak se často dozvídáme například z literatury. Jednalo se naopak o období rozkvětu, kdy kupříkladu vznikalo mnoho uměleckých děl. Dařilo se obchodu a migrace obyvatelstva byla na svoji dobu poměrně velká. Jedním z nejrušnějších byl život ve městech na severu Itálie. Dalo se tedy předpokládat, že při takovém stupni zalidněnosti hrozí dříve nebo později vypuknutí nějaké nakažlivé choroby.
Příliš mnoho opuštěných míst v naší republice dnes již nenajdeme. Jsou však i taková, kam přes čtyřicet let mnoho lidí nezavítalo.
Kynžvartský středověký hrad založil Přemysl Otakar II., aby střežil hranice a také chebskou obchodní stezku. Ruiny hradu se až do dnešních dnů tyčí nad městem Lázně Kynžvart, a to ve vzdálenosti přibližně jeden kilometr od města. Zříceninu hradu najdeme mezi Šibeničním vrchem a Špičákem na Hradním (nebo též Zámeckém) vrchu. Vidět zde můžeme doposud poměrně dobře zachované zbytky obvodových zdí a také pozůstatky strážní věže s hladomornou.
Královské honitby, slavnosti i diplomatické návštěvy… Pro to vše sloužila obora Hvězda. Letohrádek s netradičním tvarem půdorysu však vznikl ze zcela jiného důvodu. Ferdinand Tyrolský ho nechal vystavět pro svou (tajnou, a především otcem Ferdinandem I. neschválenou) ženu Filipinu Welserovou. Dcera kupce totiž v té době nebyla dostačující partií. Tato národní kulturní památka nemá tvar hvězdy jen tak. Jaké symboly v sobě vlastně letohrádek skrývá?
Město Lázně Kynžvart se nachází v Karlovarském kraji uprostřed známého lázeňského trojúhelníku měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně.
Vyjma Juditina mostu, který tu před ním stál a který se nedochoval (až na jeden oblouk), je to dnes nejstarší pražský most, nejstarší na Vltavě a druhý nejstarší v Čechách. Přitahuje naše kroky svou magičností. Ten, kdo jej nechal postavit, Karel IV., byl mimořádným vladařem. Jediným, který kromě krále naší vlasti měl velkou autoritu, byl evropským císařem.