Jeden z nejmalebnějších majáků v celé Evropě, Ar-men, najdeme na stejnojmenném skalisku u francouzského pobřeží Bretaně. Od hladiny je vysoký přibližně 33,5 metru. Už v 18. století byla zdejší velice bouřlivá mořská oblast dobře známa. Okolní moře je pro lodi skutečně velice nebezpečné a četná ztroskotání lodí v této oblasti vedla rovněž i k pověstem o místních čarodějnicích nazývaných Gallizenae.
Plejtvák obrovský, mořský savec z řádu kytovců, je největším tvorem, jaký kdy na Zemi vůbec žil, a to alespoň z hlediska tělesné hmotnosti. Největší jedinci mohou dosahovat délky i více než třicet metrů. Delší byli pouze někteří druhohorní sauropodní býložraví dinosauři, kteří však nebyli tak těžcí. Hmotnost plejtváků obrovských zoologové odhadují na sto padesát až dvě stě tun. Jen jejich jazyk může vážit až čtyři tuny, tedy v podstatě stejně jako dospělý slon. Údajně se prý dožívají věku kolem osmdesáti let.
Latimérie podivná, ryba ze skupiny lalokoploutvých se zavalitým tělem, ploutvemi na násadcích a modrými šupinami, dosahuje průměrné délky 1,5 – 2 metry. Jedná se o jediného zástupce lalokoploutvých ryb. Tento druh ryb byl poměrně dlouhou dobu považován za vyhynulý. Jeho vymizení se datovalo přibližně do doby zhruba před sedmdesáti miliony let. Latimérie je proto označována jako tzv. živoucí fosilie. Latimérie jsou s největší pravděpodobností příbuznými jednoho z mezistupňů vývoje obojživelníků.
Přestože zemřel již před 45 lety, 15. března 1975. Jak se dopracoval ke svému pohádkovému miliardovému jmění a tím k těm nejatraktivnějším ženám? Na život i podnikání měl jednoduchý návod, možná i kvůli tragédii, která ho stihla v mládí. Jak to tedy všechno bylo?
Skalní útvar zvaný Azurové okno – 28 metrů vysoká vápencová skalní brána na ostrově Gozo v zátoce Dwejra patřícímu Maltě se skládal ze sloupu stoupajícího z moře spojeného s útesem horizontální deskou vyklenutou nad otevřenou vodou. Před třemi lety ho zničil stejný živel, který ho vytvořil – moře.
Vasco Núñez de Balboa, muž s pověstí hazardéra a vytrvalého dobyvatele. Španělský dobrodruh doufal, že mu slavný objev nového oceánu přinese vykoupení za jeho dřívější prohřešky. Ale znovu se pro svou ctižádost dostal do sporu s královskou mocí. Zrovna se připravoval na novou cestu, stavěl loď a sháněl zásoby. Ta pravá chvíle pro španělského místodržícího, aby se svého soka podle zbavil.
Optické podmínky tvorů žijících pod vodou jsou jiné než u tvorů suchozemských. Na tmu v hloubce a pronikající zbytky světla od hladiny se zde žijící zvířata musela adaptovat. Jednotlivé druhy se s těmito okolnostmi vyrovnávají různým způsobem…
Delfíny a kytovce bychom běžně hledali v mořích, avšak z přibližně asi osmdesáti druhů se jich několik přestěhovalo do řek.
Žralok žije v našich mořích více než čtyři sta milionů let a již po mnoho let nahání hrůzu divákům po celém světě díky slavnému Spielbergovu filmu „Čelisti“.
Klonování jsme většinou zvyklí spojovat s laboratorním prostředím a nejmodernějšími technologiemi. Vědci však zjistili, že krabi v teplých vodách Rudého moře nic podobného ke klonování nepotřebují…
Koráli i medúzy patří do skupiny žahavců. Na rozdíl od přisedle žijících korálů se však medúzy pohybují a najdeme zde ještě i jeden významný rozdíl.
Nikdo totiž neprohrává rád a prohrát válku, navíc největší válku v dějinách lidstva, je životní zkušenost, se kterou se také každý nemusí dokázat vyrovnat. Velkoadmirál Karl Dönitz se k dané situaci postavil čestně, i když věděl, že mu hrozí i trest smrti.
Jenom proto, že do ní 25. července 1956 v podstatě nešťastnou náhodou zabořila svou příď jiná loď, parník Stockholm určený pro smíšenou osobní a nákladní dopravu. Do podpalubí Andrea Dorii se ihned začala valit voda. Na její palubě bylo v té chvíli 1736 osob…
Nádherní obři moří a oceánů. To jsou velryby, největší savci a živočichové vůbec, lidmi často mylně považovány za ryby. Nejrozšířenější pojmenování kytovců k tomu pochopitelně svádí. Jak to ale s onou fyziologií velryb vlastně je?
Je libo horká káva nebo čaj? V tomhle vedru pravděpodobně odmítnete ale zkusit byste to měli. Horký nápoj totiž dle studií dokáže tělo ochladit, stejně a někdy i lépe než ten studený.
V průměru 23 tisíc korun letos utratí Češi za dovolenou. Odhaduje to analytik a ekonom Lukáš Kovanda. Je to přitom o tisícovku víc než loni. Důvodem je růst platů, ale také nákladů v oblasti cestovního ruchu. Naopak skoro čtvrtině českých domácností překročit práh domova a odcestovat, a to ani v tuzemsku, finance nedovolí.
Místo nadité peněženky eury jen malá plastová kartička. Jet k moři jen s platební kartou a výběr peněz nechat až na bankomat v cílové destinaci, je nejenom pohodlnější, ale i bezpečnější. Na bankomat v cizině nebo platbu u obchodníka si ale dejte pozor. Platba či výběr by vás totiž mohly stát víc než nejdražší místní směnárna. Služba, která se jmenuje Dynamic Currency Conversion, se přitom tváří zcela nenápadně a trik obchodníka byste mohli snadno přehlédnout.
Zvláštní název, že? Planetu s tímto pojmenováním totiž v žádné učebnici astronomie nenajdete. Je to škoda, protože takový název by byl rozhodně přesnější. A což třeba Modrá planeta? To by bylo úplně nejlepší. Úžasný pohled na její jasný kotouč, pokrytý bílými mračny, byl dopřán jen velmi malému počtu lidí. Žhavé pláně Venuše, s jedovatými lávovými jezery, rudé a pusté pouště Marsu, který čeká na své kolonisty, nebo na kost promrzlý, ledový svět a mrtvé ticho měsíce Europy. Jen ta třetí planeta je jiná. Její oběžná dráha leží v uzoučkém prostoru mezi žárem a mrazem, a může si tedy dopřát luxus, který nemá žádná jiná planeta této soustavy. Na jejím povrchu je totiž voda i kapalná.
Dnes uplyne 191 let od chvíle, kdy se ve francouzském městě Nantes narodil spisovatel, jehož knihy byly a já věřím, že ještě jsou, součástí touhy lidí po dobrodružství. Ne nebojte se, nebude to žádný dlouhý a vyčerpávající životopis. Chtěl bych se na tohoto autora podívat trochu z jiného úhlu.
Vysloví-li se jen slovo žralok, nejednomu z nás naskočí husí kůže z představy hrůzu nahánějícího mořského zabijáka. Nemalý vliv na to má jeho atypické vzezření, které minimálně budí respekt, ale i propagace v médiích, zvláště ve filmech, kde se stal prototypem nejnebezpečnějšího zvířete. Za všechny jmenujme slavný thriller Stevena Spielberga Čelisti (1975). Jedná se nepochybně o predátora, často obrovských rozměrů, ale opravdu je pro člověka tak nebezpečný?