Nejčastějším způsobem popravy v USA je smrtelná injekce. Pro americké státy je ale stále těžší získávat od farmaceutických společností prostředky na její provedení. Na některých místech proto plánují návrat k trestu smrti, který praktikovali i nacisté v koncentračních táborech.
Z Česka dnes v noci odjeli poslední vojáci z amerického vojenského konvoje. Jeho poslední část opustila české území na hraničním přechodu v Břeclavi kolem 02:00.
Dnešní Texas je spíše spojován s politickou baštou amerických Republikánů nebo s naftařstvím rodinou Ewingovou. Texas má však, na rozdíl od jiných států USA, velmi bohatou a osobitou historii. I přesto, že se o něj přetahovalo Španělsko, Francie, Mexiko a Spojené státy, byl několik let samostatnou republikou.
Velice zajímavou stavební ukázku „supermostu“ najdeme ve Spojených státech amerických. Jedná se o Mike O‘Callaghan – Pat Tillman Memorial Bridge v blízkosti Hooverovy přehrady na řece Colorado. Dálnice, která přes něj probíhá, spojuje dva státy, Nevadu a Arizonu.
Minulý týden se zraky celé planety upínaly na severoamerický kontinent, Spojené státy americké si totiž zvolily svého už 46. prezidenta. Nejmocnější muž planety, jak se americkému prezidentovi přezdívá, má před sebou čtyři roky ve funkci. Volby hlavy státu v USA ale skrývají mnoho zajímavostí a kuriozit, pojďme se na několik z nich podívat.
Miloval komiksy a Jamese Deana. Pak přišla láska k dívce a s ní se vydal v dětství šikanovaný mladík na cestu napříč Nebraskou. Romantiku ale vyměnil za vražedné běsnění. Charles Starkweather a Caril Ann Fugateová, pár teprve náctiletých milenců, se ozbrojil nožem a brokovnicí a odstartoval svou jízdu ve stylu Bonnie a Clyde. Jízdu smrti.
Velké šelmy celosvětově ubývají, avšak severoameričtí kojoti jsou v tomto případě výjimkou. Jejich populace naopak neustále roste a dobývá stále větší a větší území.
Anebo snad znáte nějakou matku atomové, vodíkové nebo neutronové bomby? Jejich případné matky v době, kdy tyto zbraně hromadného ničení vznikaly, mohly tak leda pánům vědcům vařit kávu…
Stalo se tak 1. září 1983, v době studené války, kdy se napětí mezi USA a Sovětským svazem vystupňovalo na takovou úroveň, jaká nenastala od dob kubánské raketové krize v roce 1962. V důsledku souběhu několika nešťastných náhod a selhání radaru díky lidskému faktoru bylo sestřelen korejský civilní letoun.
A také vleklá občanská válka. Ta první skončila 2. srpna 1997, další následovala dva roky po ní. Touha po bohatství a moci spolu s etnickou nenávistí znamenala zkázu pro celou zemi. Založena při tom byla z těch nejušlechtilejších pohnutek.
Došlo k němu v roce 1930 na sopce Mount Shasta a toto evidentně zcela hmotné zjevení dokonce nabídlo přítomnému důlnímu inženýrovi k vypití jakousi tekutinu… Opravdu žijeme ve světě, kde je možné cokoliv?
Sedmdesátá normalizační léta se u nás pochopitelně podepsala i na vládní a stranické „linii“, tehdejších sdělovacích prostředků. Prezident Gerald Ford se mohl objevit leda tak v podobě karikatury v Dikobrazu, i když on sám žádnou karikaturou na prezidenta nebyl. Spíš naopak.
Jak se z brusičky v kovovýrobě stane nejúspěšnější odstřelovačka v celé známé historii na světě vůbec? Nenávist k fašistickým okupantům živená i osobní ztrátou a zároveň i rozvaha a štěstí. Tak Ljudmila Pavličenková zabila celkem 309 nepřátelských vojáků a důstojníků, z toho 36 odstřelovačů.
O podstatě komunistické spravedlnosti se začátkem 50. let u nás přesvědčil americký novinář William Nathan Oatis. Dnes je jeho případ téměř zapomenutý, ale otřesný zůstává stále stejně. Že si před komunistickou zvůlí nemohli být jisti vlastní občané bylo u nás i v SSSR normou. Ale občan USA?
Tak podivně se měly v 60. letech jmenovat rakety vyvíjené v rámci sovětského programu „hvězdných válek“. SSSR s touto ideou předběhl USA o víc než dvacet let a kdyby ji dokázal i realizovat, svět by dnes vypadal úplně jinak.
Jeho jméno si dnes asi u nás vybaví jen málokdo, přesto byl Stephen Grover Cleveland, 22. a 24. prezident USA (18. 3. 1837 – 24. 6. 1908) osobností zajímavou, možná i poněkud zvláštní. V 2. půlce 19. století se ale na to zas až tak nehledělo.
O americkém gangsterovi Benjaminovi „Bugsy“ Siegelovi lze plným právem říct, že jeho sen byl větší než on sám a nakonec ho zabil. V osobnosti tohoto výjimečného muže se sešly nadprůměrná inteligence a odvaha s rysy jasného šílenství. Prostě (sebe)vražedná kombinace.
Únos amerického dopravního letadla v roce 1985 spadá do období značně napjatých vztahů mezi USA, Izraelem a celým arabským světem provázených i teroristickými útoky a únosy letadel. Nevinným rukojmím v nich šlo vždy o život a ne všechna také přežila.
Přesněji pouzdro, které tato kosmická sonda vypustila nad jejím povrchem. V té chvíli měla za sebou čtyři měsíce letu a před sebou historický úspěch. A také získání dalšího kosmického prvenství pro SSSR. Samozřejmě to nebylo zadarmo.
Životní osudy novináře, spisovatele a politického pracovníka André Simona jsou vlastně jedním velkým paradoxem. Komunista popravený komunisty měl v sobě ducha tak dobrodružného, že jeho osudy částečně posloužily jako předloha k filmu Casablanca. V životě samotném mu ale zřejmě byl spíš ke škodě.