Jedovatost některých hub, jako například muchomůrek zelené a tygrované, jejichž jed je pro člověka smrtelný, je všeobecně známá. Nebo nebezpečnost petrželi podobného bolehlavu, kterým byl otráven známý řecký filozof Sókratés. Jaké jsou ale další jedovaté rostliny, které už tak známé nejsou, ačkoliv můžou být pro nás i naše zvířecí mazlíčky nebezpečné? Neroste zrovna některá z nich ve vaší zahrádce?
Alespoň tak se to traduje v učebnicích dějepisu. Podle nich samozřejmě Žižka bojoval proti křižákům a podílel se tak i na jejich porážce. Jenže to je spíše jen zbožné přání našich prohusitsky orientovaných dějepravců. Je také možné, že se Žižka bitvy vůbec nezúčastnil anebo že dokonce bojoval na straně křižáků.
Rada Prahy 10 schválila ukončení lékařské pohotovostní služby na Poliklinice Malešice a dětské zubní pohotovosti Nad Olšinami. Provoz bude ukončen ke konci letošního roku.
Mnoho historických světových událostí má jedno společné – zatmění Slunce. Ať už věříte na náhody či nikoliv. Pojďme se podívat na těch pár nejzajímavějších.
Mladá Boleslav – Město přežilo 46. Bohemia Rally bez úhony. A že tyto závody bývají pořádně komplikované. Celá řada ulic byla totiž uzavřená a ani MHD nejezdila tak jak jezdí obvykle. Všechno se velkým závodům muselo podřídit.
Zato měl ruský vědec Ilja Iljič Mečnikov pravdu v tom, že lidský organismus se sám brání proti infekcím, a že tak činí pomocí fagocytózy. Tedy tím, že bílé krvinky požírají choroboplodné zárodky a tím je likvidují. Tímto objevem tento ruský vědec založil úplně nový vědní obor – imunologii.
Lidé Johna Lennona milovali a najednou se měli dozvědět, že jim ho někdo vzal. Tím někým byl duševně nemocný pětadvacetiletý Mark David Chapman, který se pevně rozhodl miláčka davů chladnokrevně zastřelit.
Většina obyvatelstva významně podceňuje kondici svých plic. O tom, v jakém jsou stavu, většina Čechů nemá ponětí. A i ti, kteří trpí závažným onemocnění, na příznaky kašlou, přestože o nich moc dobře vědí.
Dnes už můžeme hodnotit jeho životní dráhu s větším odstupem, faktem ale zůstává jedno. Nesmírně trpěl útlakem chorvatského národa a rozhodl se udělat všechno pro to, aby mu zajistil to místo na slunci a mapě světa, které mu po právu náleželo. A jít přitom doslova přes mrtvoly považoval přímo za žádoucí.
Muž, který změnil chemii a z popelky vybudoval rovnoprávnou vědu – francouzský génius Antoine Laurent Lavoisier. I když byl i ekonomem, právníkem a daňovým úředníkem, nejvýrazněji se do světové historie zapsal svými chemickými objevy a publikovanými vědeckými knihami. Přes Lavoisierovu čestnost, píli a obrovský přínos společnosti dovolila rodná Paříž, aby byl jeho život ukončen gilotinou.
Bez něj by americký folk nikdy nebyl tím, čím je dnes. A čím hlavně byl v 60. letech, kdy si jeho levicově orientovaní představitelé s patřičným humbukem „udělali jméno“ bojem proti válce ve Vietnamu nebo rasové segregaci. Jejich o generaci starší druh měl na mušce chudobu a fašismus. Neokázale, o to však opravdověji.
Všichni známe zákony schválnosti. Jejich působení zažíváme téměř každý den. Tak například: umyjeme okna a začne pršet. Nebo si u pokladny vždycky stoupneme do té nejpomalejší fronty. Nebo nám chleba upadne pokaždé namazanou stranou dolů (to by se nakonec dalo vysvětlit tak, že ta namazaná strana je těžší a působením zemské přitažlivosti… Ale jak si vysvětlíme, že se míjíme s protijedoucím autem zrovna v okamžiku, kdy předjíždíme cyklistu? První, co nás napadne je: Prostě Murphyho zákon.
Historické události mají obvykle desítky různých výkladů. Přesně podle úsloví, koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Objektivita a realita často pláčou někde v koutě. Nemusíme chodit daleko. Husitské revoluční hnutí. Každý si jistě dobře pamatuje filmovou trilogii Otakara Vávry. Skvělí herci, skvělé davové scény. V tomto ohledu klobouk dolů a velký respekt. Pravdivost v nich však chodí o francouzských holích. Hus revolucionář a husité jako předvoj těch, kteří o pět set let později jásali nad příchodem pana prezidenta, který se právě vrátil z Hradu. Že přeháním? Jistě. Bylo to mým úmyslem. A dnešní doba nepřehání? Nesklouzli jsme k druhému extrému? Husité jako banda tupých lupičů, paličů a fanatických vrahů? Tlupy primitivů, které dokázaly jen ničit a bořit? Ani to není pravda. Zkusme ji uvést na pravou míru.
Pokud měl Izrael obstát mezi svými nepřátelskými arabskými sousedy, kteří ho napadli vzápětí po jeho založení roku 1948, musely být vynikající všechny složky jeho armády. O to, že takové bylo letectvo, se postaral Benny Peled. Začínal na vrtulových stíhačkách, ale velmi rychle pochopil, že budoucnost patří tryskáčům.
Podíl prodaných nových bytů, které si lidé kupují jako investici, nikoliv pro vlastní bydlení, zůstává asi třetinový. V poslední době se tento podíl nemění. Záleží na lokalitě, nejvíce jich je v širším centru. Jde především o menší byty 2+KK nebo 1+KK. Zatímco před lety mezi investory převažovali cizinci, dnes jsou to spíše Češi. Koupené byty dále pronajímají, nenechávají je prázdné. Vyplývá to z odpovědí developerů. Většina z nich působí hlavně v Praze.
,,Sire, Bastila byla dobyta.“
,,Kým?“
,,Lidmi, Sire. Veliteli pevnosti usekli hlavu a nosí ji po Paříži na kopí.“
,,Ale to je vzpoura!!“
,,Nikoliv, Sire. To je revoluce.“
Klasický dialog, který proběhl v ranních hodinách, ve středu 15. 7. 1789 mezi francouzským králem Ludvíkem VI. a Françoisem XII. de La Rochefoucauld, vstoupil do učebnic historie. Pád symbolu útisku a feudální despocie, o den dříve, zkazil králi chuť na snídani. To se z učebnic dozvíte také. Vzhledem k tomu, co tato akce rozpoutala ve Francii v příštím desetiletí, dalo by se o jejím přínosu polemizovat. Gilotina se nezastavila. Ale dejme tomu, že to byl opravdu konec starých časů, tak jak si feudalismus představujeme.
Začátkem 90. let působily jeho zásilkové katalogy jako zjevení. U nás do té doby nevídané rostliny lákaly ke koupi i přes to, že jejich „evropské“ ceny byly na české poměry velmi vysoké. O to větší pak někdy nastalo zklamání, když se ukázalo, že ve skutečnosti nevypadají tak dobře, jak v katalogu.
Pokud jste už někdy vykřikli „Nenávidím se!“, nejste sami. Všichni se část svého života litujeme a vyčítáme si, co jsme mohli udělat a neudělali, co jsme mohli říct a neřekli. Jsme k sobě kritičtí, protože se porovnáváme s jinými lidmi, o kterých si myslíme, že jsou dokonalejší a šťastnější. Místo toho, abychom si uvědomili svou jedinečnost a byli vděční za to, co máme a čím jsme.
