Před několika lety se náhle a nečekaně na prodej objevil originál listiny papeže Klementa VI. z roku 1347, ve které uděluje svolení k založení nejstarší české univerzity. Listinu k prodeji univerzitě nabídl soukromý prodejce, který je oficiálně neznámý.
Slon je souhrnný český a slovenský název pro dva rody chobotnatců. V současnosti známe tři žijící druhy, které náleží do dvou rodů.
Lidské tělo je bezesporu nesmírně složité. Troufáme si i říci, že je nejsložitějším živým organismem, jaký známe. Geneticky dané mechanismy nás chrání proti chladu, infekcím, krvácení a tak dále. Buňky lidského těla se neustále obnovují, staré zanikají, aby byly nahrazovány buňkami novými. Jedině díky této neúnavné regenerační schopnosti našeho organismu může lidské tělo například vůbec podstoupit jakoukoliv operaci. Bez přirozené regenerace organismu by pak kupříkladu nesrůstaly ani zlomeniny a nenahrazovala by se ani kůže, často spálená při nadměrném slunění.
Diamantů jako vzácných kamenů si již od starověku vážili vládcové mnoha zemí. Až do 15. století se pak diamanty v rodech dědily z generace na generaci, a to ve svém původním stavu i ve špercích jako hrubé diamanty, surové, neopracované drahokamy. Tehdy se ještě diamanty neopracovávaly. Na způsob broušení diamantů za pomoci diamantového prachu se přišlo až v 15. století. Pro použití ve špercích je dnes nejoblíbenější výbrus nazývaný briliant. Hmotnost diamantu se vyjadřuje v karátech.
Santiago Calatrava (nar. 28. července 1951), nejznámější španělský architekt současné doby, inženýr a umělec patří mezi elitní světové návrháře. Změnil pojetí architektury mostů, které pro něj nejsou pouze cestou z jednoho břehu na druhý. Mosty obohacuje ozdobnými prvky.
Zakladatelem čínského lékařství byl prý ve 27. století př. n. l. „žlutý císař“ Chuang Ti, mytický čínský vládce. O toto prvenství však v podstatě může soupeřit s „rudým císařem“ Šen Nungem, jenž se proslavil znalostmi a sběrem léčivých bylin.
Výzkum metod léčby zejména střevních zánětlivých chorob, například Crohnovy choroby a dalších onemocnění v souvislosti s nežádoucí aktivitou lidského imunitního systému, jejichž výskyt ve vyspělém světě rychle roste, v poslední době pokročil výrazně kupředu. Na základě vědeckých výzkumů prý někteří cizopasníci dokážou odkázat imunitní systém do patřičných mezí.
Latimérie podivná, ryba ze skupiny lalokoploutvých se zavalitým tělem, ploutvemi na násadcích a modrými šupinami, dosahuje průměrné délky 1,5 – 2 metry. Jedná se o jediného zástupce lalokoploutvých ryb. Tento druh ryb byl poměrně dlouhou dobu považován za vyhynulý. Jeho vymizení se datovalo přibližně do doby zhruba před sedmdesáti miliony let. Latimérie je proto označována jako tzv. živoucí fosilie. Latimérie jsou s největší pravděpodobností příbuznými jednoho z mezistupňů vývoje obojživelníků.
Město Ostrov nad Ohří, nacházející se nedaleko Karlových Varů, bývá poněkud neprávem zastíněno blízkými věhlasnými lázněmi. Přitom i zde je co objevovat a město nabízí unikátní památky, které jinde nenajdete.
Pelyněk Pančičův je jednou z nejohroženějších rostlin rostoucích ve středu Evropy. Tento vytrvalý, teplomilný druh z rodu pelyněk je tzv. panonským endemitem, respektive endemicky se vyskytující organismus, tedy takový, který vznikl a je rozšířen pouze jen v určitém omezeném území a nikde jinde se přirozeně nevyskytuje.
Majestátní hrad Rožmberk, nacházející se v Jihočeském kraji, byl založen již na počátku 13. století a zná jej jistě téměř každý turista a milovník historie.
Pravděpodobně nejstarším organismem na planetě Zemi je podle australských vědců posidonie mořská, nazývaná „Neptunova tráva“. Podle odborníků se tato podmořská rostlina, žijící ve Středozemním moři, může dožívat minimálně věku 12 000 tisíc let. Je prý ale velice pravděpodobné, že si tu tento rostlinný druh v písku a slané vodě hoví i více než 100 000 let, podle některých vědeckých názorů dokonce pak až 200 000 tisíc let.
Sýček obecný, dříve rovněž nazývaný sýc obecný, je malá sova z čeledi puštíkovití, která dorůstá sotva do velikosti holuba domácího. Má robustní tělo, širokou a nízkou hlavu, krátký ocas a silné končetiny s ostrými a silnými drápy. Nad výraznýma žlutýma očima najdeme bílý pruh, který sýčkovi propůjčuje charakteristický vážný výraz.
Užovka sarmatská, velmi pestrá a statná užovka, dlouhá až dva a půl metru, nejmohutnější evropský had a druhý nejdelší, své pojmenování dostala po starověkých asijských kočovnících Sarmatech. Sarmaté se v podstatě vyskytovali na území, které se překrývá s územním výskytem tohoto hada. Stavbou těla se tento druh užovky podobá užovce pardálí, která je její blízkou příbuznou a za jejíž poddruh bývala dlouho považována.
Naše Země vznikla pravděpodobně přibližně před 4,6 miliardami let. Asi o jednu miliardu let později na ní vznikl i život v rudimentární podobě. Vznik života (biogeneze) však až do dnešní doby zůstává ne zcela objasněnou událostí, během níž se z neživé hmoty stala hmota živá, která se začala vyvíjet a rozmnožovat.
Mnoho druhů koření dokáže nejen skvěle dochutit a provonět naše pokrmy, ale zároveň nás i léčí. Vyrábí se z čerstvých nebo ze sušených částí rostlin. Z potravinářského hlediska řadíme koření mezi pochutiny.
Nejstarší známá želva byla želvou vodní a žila na Zemi před 220 miliony let. Na rozdíl od současných želv měla jen spodní část krunýře zvanou plastron. Chyběly rohovité šupiny většiny současných želv. V horní a dolní čelisti však měla zuby, které zase naopak dnešním želvám chybí. Přišly o ně přibližně před 200 – 150 miliony let. Pouze o pár milionů let později se objevily rovněž i želvy suchozemské, které již měly plně vyvinutý krunýř.
Hrad Vítkův Hrádek, nacházející se v nadmořské výšce 1053 metrů, najdeme na pravé straně Lipenského jezera, nedaleko městečka Frymburk. Byl založen v polovině 13. století Vítkem z Krumlova jako správní středisko nové osídlené oblasti a svým rozsahem nepatřil k příliš velkým stavbám. Jádro hradu tvořila původně jen věž s jednoduchým opevněním. Ve 14. století došlo k přestavbě dominantní věže do dnešní podoby a věž dnes patří k největším obytným věžím v naší zemi.
Naši předkové si všimli, že čas od času se na obloze objevuje jasná, zářivá hvězda, která tam dříve nebyla. Po pár dnech nebo týdnech však zase zmizela. Takovou svou novou hvězdu měl například i Johannes Kepler (27. prosince 1571 – 15. listopadu 1630), který ji pozoroval v roce 1604 z Prahy. V té době však netušil, že nepozoruje zrod hvězdy, který trvá miliony let a pouhým okem je nepozorovatelný, nýbrž naopak její zánik… Astronomové rozeznávají podobných nebeských úkazů několik typů.
Město Rakovník najdeme ve Středočeském kraji, 56 kilometrů západně od Prahy. Rozkládá se na okraji Rakovnické pahorkatiny v blízkosti chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.