Ani v sedmém pokračování našeho seriálu nebude nouze o rady, tipy a vychytávky z minulého století. Průvodcem není nikdo jiný, než abecedně řazený Malý domácí lexikon z roku 1980. V šestém dílu jsme skončili u písmene K a zakončili povídání kapustou. Dnes začneme lakem na vlasy, pokračovat budeme mařinkou vonnou a dostaneme se až k rýži.
Domy Starého města pražského skrývají ve svých zdech nejedno tajemství. Domy nasáklé minulostí, často velmi krvavou, nenechávají nikoho na pochybách, že genius loci je zde skutečně doma. V jejich uličkách není těžké zabloudit. Stačí jen trochu poodejít a davy turistů s fotoaparáty zmizí. Za denního světla není na temných zákoutích, podloubí, či tajemných průchodech do jiných uliček, nic znepokojivého. Pokud kdesi v dálce odbíjí půlnoc, už to je o něčem jiném. V noci jsou všechny kočky černé. Báchorky, zakomponované do turistických průvodců, či pověsti o strašidlech, rázem dostávají reálnější obrysy. Najednou zjišťujete, že přes veškerou střízlivost současnosti ve vás začíná hlodat pochybnost. Co když na tom něco je? Stín na chodníku, zvuk kroků, který nepatří vám, to vše vás nutí ztišit hlas, zrychlit krok a být co nejdříve tam, kde aspoň řinčí tramvaje.
Svůj svátek slaví společně, protože podle jedněch pramenů byli jako křesťanští kazatelé zabiti společně pohany kdesi v Persii. O jejich životě se nedochovaly žádné přesnější údaje, jen několik legend, navíc rozporuplných. Zajímavé jsou ale i tak. Vždyť pojednávají o přímých svědcích Ježíšových zázraků.
Narodil se před 110 lety, 26. října 1909, v Nuslích v Jaromírově ulici 21/33 v rodině obchodníka s potravinami Josefa Bučiny. Dnes je místo krámku pěkná plzeňská hospůdka Pod Nuselským mostem.
Theodore Roosevelt se stal 26. prezidentem USA především proto, že ztělesňoval to, co Američané chtěli a milovali. Mužnost, odvahu a schopnost efektivně si poradit s každým problémem. Zejména se to ukázalo ve válce se Španělskem, do které šel dobrovolně a s nadšením.
Od konce druhé světové války sice uplynuly desítky let, ale jak víme, některá témata jsou stále aktuální. Jednou z živých otázek této tragédie dvacátého století zůstává kolaborace Čechů. Na mnoho osobností té doby se začíná historie dívat jinak a o některých se asi nikdy nedozvíme pravdu. Jednou z nich je zcela určitě JUDr. PhDr. Jiří Arvéd Smíchovský.
Několik krabic sušeného masa, suchary a čokoláda. Funkční zbraně trosečníky na ledové kře uklidnily. V téhle fujavici jsou zalezlí i medvědi, ale čert tomu věř. Lidské maso může pro ně být pochoutkou a vítanou změnou jídelníčku. I oni jsou schovaní pod červenou stanovou plachtou, přes kterou vítr naštěstí nepronikne. Skupinka mužů se právě zabývá vysílačkou, kterou se jim také podařilo zachránit. Drmolí cosi jeden přes druhého a jejich vědecký kolega z této italštiny rozumí snad každému desátému slovu. Aspoň něco, protože oni mu nerozumí vůbec. Cizinec, kterého do expedice pozval generál Nobile.
Matěj Antonín Koniáš, známý jako „páter Koniáš“ (13. únor 1691 – 27. října 1760) zasvětil celý svůj život protireformaci v českých zemích. Byl přitom hnán svou neochvějnou katolickou vírou, která ho vedla k zápalu až fanatickému a k neskutečné píli v tomto ohledu.
Olomouc, páté největší město v České republice, samozřejmě nejsou jen vynikající tvarůžky, které se nám jako první při zmínce o tomto moravském městě vybaví.
Asi dnes neexistuje člověk, který by nevěděl kdo jsou Mickey Mouse nebo Kačer Donald. Jako jedni z mnoha kreslených hrdinů vděčí za svou existenci americkému inovátoru animovaného filmu a jednomu z nejslavnějších filmových producentů na světě, Waltu Disneymu. Původním jménem Walter Elias Disney, také režisér, scenárista, dabér, podnikatel i filantrop, ovlivnil zábavní průmysl jako nikdo jiný. Připomeňme si osobnost velkého člověka s duší hravého dítěte několika jeho výroky.
Když se připravovala mladá žena na svatbu s mužem svých snů, ani ve snu by ji nenapadlo, do jaké šílené situace se dostane. Příznaky těhotenství na sobě opravdu nepozorovala. O to překvapivější pro ni bylo, když se jí jednoho dne začalo chtít silně na velkou a v záchodové míse našla cosi jiného, než očekávala.
V pondělí 28. října se místním i turistům otevřou zajímavá místa a turistické atrakce, a to buď zcela zdarma anebo za symbolickou příznačnou cenu 28 korun.
Setkáváme se s ním v děsivé středověké pohádce jako s vrahem svých manželek, tato postava však mohla mít reálnou předlohu v osobě hraběte jménem Gilles de Montmorency-Laval, známého také jako baron de Rais (1405 ? – 26. října 1440). Co všechno měl na svědomí?
„Rabas nemaluje vlastně krajiny. Rabas maluje samá pole. Pravda, česká krajina je typicky udělána ze šachovnice políček a lánů; ale u žádného malíře nejsou meze tak jasně mezemi a pole tak výrazná, s platností přímo katastrální strychy a korci pole jako na plátnech Rabasových.“
Karel Čapek
Americká právnička a politička Hillary Diane Rodham Clintonová (nar. 26. října 1947) si svůj budoucí život naplánovala zřejmě již na vysoké škole. Stala se manželkou budoucího prezidenta a posléze usoudila, že by tento post dokázala zastávat i sama. Američané její názor nesdíleli. Zatím.
Ti dva muži se fyzicky nikdy nesetkali. Mezi jejich životy leží padesátiletá propast. Smrt zde však ostrouhala kolečka, tak jako už mnohokrát v podobných případech. Těla se dávno rozpadla v prach, ale jejich práce a umění nikoliv. Říká se, že každé přirovnání kulhá, ale můžeme to zkusit. Bůh stvořil Adama z hlíny a pak mu vdechl život. Totéž se stalo i zde. Stradivari stvořil housle a život jim vdechl Paganini.
Říkalo se mu také řezník nebo upír z Hannoveru a dnes se můžeme jenom podivovat, kolik vražd stihl provést, než byl dopaden. V zbídačeném Německu po 1. světové válce ovšem panovaly jiné poměry než dnes a kriminalistika jako obor stála teprve na začátku.
Martin měl s Helenou pěkný vztah. Jemu bylo 42 a Heleně 35 let. Jenomže zatímco Helena už toužila po svatbě a dětech, Martin se nechtěl ještě tak rychle vázat. Helena mu jasně řekla, že s ním spát nebude, pokud spolu nebudou mít vážný vztah, svatbu, děti. Když se pak Martin rozhodl, že se s ní pro dobro obou rozejde, Helča se nechtěla tak snadno vzdát.
České armádě se věnovala další z Valdštejných besed, organizovaných v Jazzové sekci spolkem Šance na návrat. Na dotaz moderátora Petra Burdy, zda by lidé byli pro dvouměsíční vojenskou prezenční službu, se z publika ozývaly výkřiky „aspoň půl roku, aspoň tři měsíce“. Přítomní politici, rekrutující se výhradně z mužů, byli ve většině střídmější.
Vize budoucnosti, autorů z minulých dob, nás zajímají dodnes. Někdy se jim usmějeme pro jejich naivitu, někdy uznale pokýváme hlavou, pokud se shodují s naší realitou. Jules Verne a jeho optimistická víra v úspěchy vědy a techniky. Pohádky, ve kterých dobro vítězí nad zlem, pro dospělé. Pak jsou ovšem vize, které se skrývají ve tmě a mlze a my jenom tušíme jejich zlověstné obrysy.
